Nově prý česká vláda požaduje snížení rozpočtu až na hranici 0,8 % národního důchodu. Zároveň vláda neohroženě trvá na zachování kohezních fondů ve stejné výši jako v perspektivě minulé. Vláda si představuje, že k úsporám má dojít především v oblasti zemědělské politiky.
První problém nového přístupu nastává v tom, že Česká republika stanoviskem opouští dosud kompaktní visegrádské země, se kterými svou představu koordinovala a Visegrád to bude považovat za zradu. Nečas stojí v jedné řadě s ideologickým blížencem Cameronem, ať to naši republiku stojí cokoliv. Kromě pochvaly před nastartovaným Landroverem premiér od Britů za servilitu nic nedostane.
Šetření na zemědělské politice je jistě vděčným konverzačním tématem v Praze i Londýně. Mezi hlavními hráči je ale už dávno jasno. Francie dostane podporu pro své sedláky výměnou za toleranci pro britský rabat. Pro Francouze jsou symbolem Evropské unie zemědělské subvence, stejně jako je pro Angličany rabat srozumitelným symbolem vzdoru proti kontinentu. Ohař šetření se nakrmí mírným celkovým poklesem kompenzovaným zvýšením příspěvků na ekologii a rozvoj. Vlk se nažere a Karkulka zůstane celá.
Dá se taky velmi snadno ušetřit na podporách pro české zemědělce. Stačí posunout níže velikostní limit firmy, která smí dostávat dotace. To při atypicky členěném českém zemědělství s výrazně vyšším podílem větších firem znamená citelný zásah. Dalo nesmírnou práci Komisi od toho odradit a Nečas to svou neomaleností dá znovu do hry: Když Češi chtějí menší rozpočet, mají ho mít. Ale ať si to zaplatí.
Ještě větší nebezpečí nás čeká v kohezní politice. Opustili jsme Visegrád, který hlavně kvůli nám hájil současný stav. Jiného spojence jsme nezískali. I tady lze šetrným Čechům snadno vyhovět, bohužel, zase na účet jejich kapsy.
Hranicí pro poskytování pomoci je 75 % výkonnostní úrovně EU. Posun této hranice na 65 % nás jako příjemce kohezních fondů téměř vymaže. Argument bude jasný: ať v krizi dostává peníze jen, kdo na tom je opravdu zle. Proti tomu se nám bude těžko namítat. Krajům tak zmizí zásadní investiční zdroje, za které nemají náhradu. Kohezi ovšem čerpala i věda nebo průmysl.
Nešťastná politika, která má zjevnou inspiraci ve Stroupežnického furiantech, nás může dovést k paradoxu. Vláda svůj postup zdůvodňuje tím, že by bylo vhodné rozpočet snížit, protože v budoucnu budeme čistými plátci. To nám dosud hrozilo nejdřív v roce 2023. Vládní zbrojnoši udělali vše, aby to mohlo být už po roce 2015.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: cssd.cz