Oba mají nejvíce »obětí« u generace osmnácti až pětatřicetiletých mladých lidí. Nejvíce je postihují v období jejich »zrání«, přibližně kolem 28 let.
 
Oba fenomény byly až do počátku roku 2000 známější v zahraničí, v západních zemích. Fenomén »individualizace« se začal objevovat v šedesátých letech 20. století, kdy docházelo k prudkému rozmachu techniky, a do jisté míry je tento fenomén spojen i s tehdejší sexuální revolucí. Na Západě mladá generace svou revoltu proti poměrům v kapitalistické společnosti začala projevovat odklonem od společností uznávaných životních hodnot. Začali odmítat rodinný život a přikláněli se k nezávaznému soužití, u nás obecně nazývanému jako »život na hromádce«.
 
Individualizace šla ruku ruce s kapitalistickým vývojem osmdesátých let 20. století, kdy se do tohoto procesu zapojily i nadnárodní koncerny. Právě kapitalistický způsob výroby zapříčinil prudký rozmach individualismu u mladých lidí. Přiměl je k tomu, aby byli nejen flexibilní ve své práci, ale aby byli k zastižení, kdykoli bylo potřeba. To vedlo k tomu, že ztráceli prostor pro hledání svých partnerů, protože byli zaneprázdněni prací. Na rodinný život jim nezbýval čas. Jejich pracovní přetíženost a zaneprázdněnost se stala příčinou nárůstu depresí, jak v roce 2000 potvrdil francouzský sociolog Alain Ehrenberg. Zjistil, že dochází k prudkému nárůstu depresí namísto neurotických stavů, své tvrzení podložil extrémně navýšenou spotřebou chemických antidepresiv u zmiňované věkové kategorie.
 
Fenomén »individualizace« je dnes rozšířen po celém globalizovaném světě a ve značné míře působí dnes i v naší republice. Neustálé starosti mladých lidí v práci, ale také o práci samou, práce přesčas, málo času k hledání partnera, to vše působí špatně na jejich psychiku a může mít do budoucna dalekosáhlé následky. Je možné, že budeme mít generaci individualistů, kteří nenajdou svého partnera, kteří nebudou mít ani potomky a kteří budou tak psychicky vyčerpáni, že budou nuceni své deprese léčit.

Druhý fenomén singles se začal objevovat rovněž v šedesátých letech minulého století. Největšího rozmachu ale dosáhl až v tisíciletí následujícím. Individualizace má se singles hodně společného. Oba fenomény spojuje snaha vymanit se z tehdejšího koloritu společnosti. V dnešní době představuje jakousi »nemoc« společnosti, kdy mladí chtějí neustálou svobodu a nemají zájem se na někoho vázat. Chtějí si »užívat« bez povinností a starostí. K tomu jim nahrávají kapitalistické nadnárodní firmy vyrábějící plno věcí zaměřených právě pro život v singles.

Nicméně i tento fenomén má především negativní stránky. Jednou z nich je, že i mladí, úspěšní, krásní lidé nemohou najít partnera, protože individualismus jim nastavil jiné hodnotové měřítko výběru. Stává se, že mladí končívají často v ordinacích psychologů, aby se mohli z bludného kruhu pro ně neřešitelných problémů dostat ven. Je důležité se také zmínit, že mnohé z mladých dnešní doby již neoslňuje například člověk s vysokoškolským vzděláním. Oslňuje je pouze ten úspěšný, co má kapitál. Honba za kapitálem posunula vnímání mladých do roviny, kterou vystihuje vyjádření: »Pokud nemáš peníze, nejsi nikdo«. Jako úspěšný je vnímán jen ten, kdo vlastní jen »luxusní« vybavení.

Člověk tak přestává být hodnocen podle vlastností, ale je vnímán mladými lidmi jen podle movitosti a kariérního postavení. Jejich přístup byl ovlivněn a změněn globálním kapitalismem neustálým vštěpováním jeho hodnot, ty jsou ale právě příčinou socio-ekonomických forem lidského utrpení.

Jan KLÁN, poslanec PS PČR za KSČM

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.