Neznám sice podrobný zámysl toho, co by tato krátkodobá příprava obsahovala a jak by naplňovala požadavky na připravenost policistů pro výkon služby. Do jaké míry by pokryla výuku předmětů, jako jsou služba pořádkové a dopravní policie, kriminalistika, psychologie a policejní etika, právo, technika administrativy, informatika a výpočetní technika a další. Jisté však je, že tímto rozhodnutím, bude-li realizováno, dojde ke snížení odborné připravenosti policistů, a tím i ke snížení kvality výkonu služby.

Pro lepší názornost uvádím přehled vývoje odborné přípravy policistů v delším časovém horizontu.
Do r. 2001 na středních policejních školách MV ČR probíhala výuka 9 měsíců s převažující předmětovou výukou a několika praktickými cvičeními, následovala 3měsíční praxe na školních policejních střediscích Policie ČR správ krajů, pak návrat do školy a závěrečné zkoušky. Prakticky neexistoval ucelený systém dalšího vzdělávání, šlo o nesystémově nabízené specializační kurzy.

Od r. 2002 byla zpracována nová Koncepce celoživotního povinného vzdělávání příslušníků a zaměstnanců Policie ČR. Podle ní výuka ve školách trvala 12 měsíců, šlo o předmětovou výuku s důrazem na mezipředmětové vztahy, výuku formou modelových situací, odklon od encyklopedismu, vše bylo zakončeno zkouškou. Následovala 3měsíční praxe na školních policejních střediscích podle pevně daných učebních plánů, pak 3 měsíce praxe na výkonných útvarech pod vedením mentorů (později tato část rušena, pro velkou fluktuaci na útvarech Policie ČR chyběli zkušení policisté, vhodní pro roli mentorů). Vytvářel se ucelený systém celoživotního vzdělávání. Specializační kurzy byly připravovány na základě kompetenčního přístupu, kdy je přesně definován profil absolventa kurzu, aby odpovídal odborným činnostem vykonávaných na konkrétním služebním místě, a vzdělávací program je pak připraven v souladu s tímto profilem. V souvislosti s přípravou nového zákona o služebním poměru MV ČR intenzivně rozpracovávalo projekt zřízení Vyšších policejních škol, ale ten byl ze strany Policie ČR opakovaně odmítán jako bezpředmětný.

Od roku 2005, s očekávaným nabytím účinnosti nového zákona o služebním poměru, ministerstvo vnitra dokončovalo práci na systému celoživotního odborného vzdělávání. Současně vyhodnocovalo kvalitu a efektivnost dosavadní základní odborné přípravy. Výsledkem bylo, že nově přijatí policisté procházeli nejprve nástupním kurzem v délce 1 měsíce na školním policejním středisku (kurz před přidělením zbraně, služební kázeň, firemní kultura), následovalo 12 měsíců na policejní škole MV (nově bloková výuka, výrazné prvky integrované výuky, modelové situace, případové studie) zakončených závěrečnou zkouškou a dále 2měsíční praxe na školních policejních střediscích podle pevně daných učebních plánů. Byl prakticky dokončen systém specializačních kurzů pro povinné celoživotní vzdělávání. Tento systém ale nebyl funkcionáři využíván, podřízené policisty nevysílali ke studiu. Ministerstvo opakovaně nabízelo projekt Vyšších policejních škol, Policejní prezidium jej dále odmítalo, což vedení resortu akceptovalo.

Od roku 2007 dochází k zásadní změně dané nabytím účinnosti nového zákona o služebním poměru. Je větší zájem o vzdělávání v souvislosti s nově stanovenými požadavky pro služební místa. Současně však začíná vlna odchodů od Policie ČR, a chybí zkušení a kvalifikovaní policisté. Školní část základní odborné přípravy (12 měsíců) je proto zkrácena od 1.12.2007 na 9 měsíců (bez redukce vzdělávacích cílů, což má vliv na kvalitu). Následně je zkrácena od 1.6.2008 na 5 měsíců, při určitém omezení vzdělávacích cílů, s tím, že policisté budou připravováni pouze na činnosti ve 3. tarifní třídě (TT). Praxe je má připravit na činnosti ve 4. TT a při přechodu do 5. TT budou absolvovat další vzdělávání. Základní odborná příprava ale byla do té doby vždy projektována pro činnosti policisty na základních útvarech služby pořádkové, dopravní a cizinecké policie ve 3.-5. TT, tj. na místech, kde zákon o služebním poměru předpokládal vstup k Policii ČR.

Přichází však i nový fenomén, spočívající v masivním přijímání k Policii ČR tzv. bočním vstupem (zejména na útvary Služby kriminální policie a vyšetřování), původně určeným pro obsazování míst špičkových specialistů, které nelze získat z vlastního bezpečnostního sboru. Pro tuto skupinu přijímaných policistů se připravuje tzv. univerzální základní odborná příprava v trvání 6 týdnů v rozsahu požadavků na služební zkoušku. Vlastní odbornost si mají doplňovat v odpovídajících specializačních kurzech.

Po 6 letech došlo i k realizaci projektu vyšších policejních škol MV. Z celkové kapacity policejních škol MV je věnováno přibližně 10 % na vyšší odborné studium v kombinované formě studia (DiS), 6 % na jazykové vzdělávání, 15 % na specializační kurzy, další odborné vzdělávání a zbývající převážná část kapacit na základní odbornou přípravu.

Z přehledu je patrné, že ke snížení úrovně přípravy policistů dochází postupně od roku 2007, v souvislosti s nabytím zákona o služebním poměru. Vliv na odchod policistů ze služebního poměru má i reforma policie. Snaha nahradit odcházející příslušníky novými, kterým je zkracována odborná příprava, se realizuje na úkor nejen jejich bezpečnosti, ale také bezpečnosti občanů. Proto považuji rozhodnutí policejního prezidenta Petra Lessyho za velmi nerozumné.

Zdeněk Maršíček, stínový ministr KSČM pro resort vnitra

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.