Policejní prezident Petr Lessy chce navrhnout vytvoření speciálního útvaru, který by se zabýval pouze bojem proti korupci. Nový útvar by se podle něj měl zabývat případy, v nichž by podezření z korupce čelili soudci nebo státní zástupci. Policisté nové jednotky by prověřovali i podezření z trestných činů přijetí úplatku, podplácení, nepřímé úplatkářství, zneužití pravomoci úřední osoby a maření úkonu úřední osoby z nedbalosti, spáchaných v souvislosti s výkonem pravomoci volených nebo jmenovaných představitelů státní správy nebo samosprávy. Nový útvar by se podle Lessyho zabýval i trestnými činy, které s korupcí souvisejí. Jde například o pletichy v insolvenčním řízení nebo trestné činy související s veřejnými zakázkami a dražbami. Vznik speciální jednotky by neznamenal konec Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality (ÚOKFK). Ten by působil dál, zřejmě pod jiným názvem, a zabýval by se závažnou hospodářskou trestnou činností, daňovou kriminalitou nebo praním špinavých peněz. Šlo by tedy o podobný model jako v době, kdy vedle ÚOKFK fungoval i Útvar odhalování nelegálních výnosů a daňové kriminality, známý jako finanční policie (FIPO).

KSČM kritizovala zrušení finanční policie, na kterém se podílel svým rozhodnutím tehdejší ministr vnitra Ivan Langer. Tento útvar do doby svého zrušení vykazoval velmi dobré výsledky. Také zkušenosti ze zahraničí ukazují, že je vhodné, aby se praním špinavých peněz v každém státě zabývala jedna centrální jednotka. Tehdejší ministerstvo vnitra šlo jinou cestou.

Centrální jednotku - finanční policii – zrušilo a rozhodlo zřídit v každé krajské policejní správě nové pracoviště, které se bude dohledáváním zločineckých zisků zabývat ve svém regionu. Další minitýmy vznikly při celostátních útvarech. Detektivové finanční policie přitom podle oficiálních statistik v té době zajistili majetek a peníze v hodnotě 1,449 miliardy korun.

KSČM dlouhodobě prosazuje provedení analýzy činnosti celorepublikových útvarů, spadajících pod Službu kriminální policie a vyšetřování a na základě zjištěných výsledků obnovit činnost finanční policie.

Jednání pravice, která nejprve zruší fungující instituci, a pak ji de facto znovu obnovuje, považujeme za naprosto iracionální, pokud ovšem původně nešlo právě o to, aby se zkomplikovaly podmínky pro odhalování korupce a další hospodářské kriminality.

Zdeněk MARŠÍČEK, stínový ministr KSČM pro resort vnitra