Podle údajů, jež minulý týden prezentoval médiím ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09), zaznamenala všechna přímo řízená zdravotnická zařízení v uplynulých pěti letech významný posun na cestě ke stabilitě, vyšší ekonomické efektivnosti a produktivitě. Dobré hospodářské výsledky těchto zařízení (11 FN, IKEM, NNH, MOU, ÚPMD) v roce 2011 ministerstvo přičítá zejména „důslednému naplňování programového prohlášení vlády v oblasti rozpočtové odpovědnosti a protikorupční strategie“.

Stamilionové úspory

Nařízení ministra přikazující přímo řízeným organizacím (PŘO) zavést protikorupční opatření, jako například elektronické aukce či zákaz kumulace zakázek a práce s „kompletátory“ (generálními dodavateli), vydal Leoš Heger počátkem minulého roku. Podle nedávno jmenovaného náměstka ministra zdravotnictví Marka Ženíška (TOP 09) mají tato opatření vést k úsporám ve výši přibližně 300 milionů Kč. Klesnout by přitom měly především materiálové náklady. „Pokud by úspora byla vztažena k nárůstu produkce, můžeme hovořit o efektu až ve výši 800 milionů,“ sdělil Ženíšek.

Protikorupční opatření přispěla ke stabilizaci nemocnic

„Ministerstvo vnímá udržení finanční stability přímo řízených organizací v návaznosti na růst osobních nákladů, DPH a zvyšování kvality a kvantity produkce jako absolutní prioritu. Prostředkem k naplnění tohoto cíle bude další zefektivnění řízení veřejných zakázek, centralizace nákupů, restrukturalizace a koncentrace péče,“ dodal Leoš Heger.

Náklady se mají snižovat i letos

K dalším úsporám a zvýšení efektivity i produktivity by mělo dojít i tento rok, a to navzdory zvýšení platů o 6,25 % a vyšší DPH. Dopady těchto opatření se podle Marka Ženíška ředitelům podařilo při jednání s dodavateli částečně eliminovat díky vyjednaným slevám.

Dodržení slibu o navýšení platů zdravotníků v rámci PŘO vyjde přibližně na 940 milionů korun, částka bude součástí nákladové složky. „Nějaký výrazný hospodářský růst v rámci těchto zařízení tedy očekávat nelze,“ řekl ministr Heger.

Potřebné finance by zařízení kromě uvedených opatření měla získat především z plateb pojišťoven – hodně však bude záležet na tom, nakolik se bude ředitelům dařit zvyšovat produkci.

Heger: Na růst platů by nemocnice mít měly

Na platy zdravotníků by nemocnice měly získat peníze i díky nově zavedenému systému DRG. Ministerstvo vypočítalo, že celková výše úhrad od pojišťoven stoupne o 2 % v přímo řízených a o 4,5 % v krajských a menších nemocnicích, jež jsou dle Leoše Hegera oproti PŘO ve vyhlášce zvýhodněny.

V zařízeních podléhajících ministerstvu zdravotnictví by měly růst platy tak, jak jejich ředitelům nakázal ministr zdravotnictví, ale v krajských nemocnicích by se podle ministra měli o plnění memoranda postarat hejtmani. Leoš Heger v této souvislosti oslovil dopisem předsedu Asociace krajů Michala Haška (ČSSD) s dotazem, jak chce situaci řešit. Oficiální odpověď prý však zatím nedostal. „V případě, že tato odpověď nebude z našeho pohledu zcela uspokojivá, budeme samozřejmě jednat dál,“ slíbil ministr.

Kraje si mohou zažádat o úvěr

Podle ministra byla řada krajských nemocnic „výrazně stavebně zadotována“, v některých případech prý šlo dokonce až o přeinvestování. To podle ministra ukazuje, že kraje mají peněz dost. V první řadě je ovšem třeba vyjednat s pojišťovnami dostatečné zálohy.

Pokud se krajům nebude dostávat peněz, měly by podle Leoše Hegera zvážit možnost provozního úvěrování. „V případě, že nemocnice má zajištěný růst ve formě příslibu úhrad, ale s pojišťovnou se není schopná domluvit na zálohách, banky poskytují korektní úvěry. Možností je tedy více, a pokud vím, v minulém roce žádná nemocnice nebyla v nějaké výrazné platební neschopnosti,“ uklidňuje ministr.

Michal Hašek však trvá na tom, že kraje na zvýšení platů nemají a očekávají, že peníze zajistí ministr, protože slib dal zdravotníkům on. Úhradová vyhláška podle něj krajům dostatek peněz nezajistí a nevyváží ani dopad zvýšení sazby DPH, která zatíží hospodaření nemocnic.