Země Evropské unie musejí otevřít jednotný trh se službami – to je vzkaz, který ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba posílá do Bruselu spolu s dalšími 11 zeměmi EU. V dopise adresovaném komisaři pro vnitřní trh Michelu Barnierovi ČR volá po posílení jednotného trhu se službami, který přispěje k růstu evropské konkurenceschopnosti. K dokumentu se připojilo také Estonsko, Dánsko, Irsko, Litva, Lotyšsko, Malta, Nizozemí, Švédsko, Slovinsko, Slovensko a Velká Británie.

"Služby představují 75 % evropské ekonomiky, ale jen 8 % malých a středních podniků je nabízí přeshraničně. Hlavním důvodem je fakt, že některé státy stále uplatňují ochranářské bariéry proti podnikům z jiných členských zemí. V době rozkolísané ekonomiky je potřeba tyto bariéry odstraňovat. Česká republika požaduje, aby všechny členské země implementovaly co nejrychleji směrnici o službách a zajistily fungující dvojjazyčná kontaktní místa," říká ministr Martin Kuba.

Směrnice o službách měla napříč Evropskou unií platit už v roce 2010. Její hlavní ambicí je zjednodušení procedur spojených s poskytováním služeb v zahraniční, například požadavek na sídlo podnikatele v cílové zemi. Směrnice zavádí jednotná kontaktní místa, která podnikatelům poskytnou kompletní informace o tom, jak mohou svoje služby začít poskytovat v zahraničí. Směrnice i kontaktní místa už v České republice úspěšně fungují.

Česká republika spolu s dalšími 15 zeměmi EU představuje skupinu obdobně smýšlejících států, které vytvořily neformální skupinu pro podporu růstu ekonomik EU. Hlavním cílem je definovat a odstraňovat překážky, které brání volnému pohybu zboží a služeb a zatěžují podnikatele. K této skupině se vedle Česka počítá také Dánsko, Estonsko, Finsko, Německo, Irsko, Litva, Lotyšsko, Malta, Nizozemí, Polsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko, Velká Británie a Švédsko.

Již dříve se Česká republika připojila k dopisu, který se týká plnění závazků Rady EU k zajištění systematického hodnocení dopadů u pozměňovacích návrhů legislativy EU. „Otázka efektivního nastavení hodnocení dopadů administrativní zátěže a regulace EU je klíčová pro vytvoření příznivého podnikatelského prostředí v EU a v ČR“, vyzdvihuje iniciativu ministr Martin Kuba.  Vedle Česka se k tomuto dopisu připojilo také Estonsko, Finsko, Německo, Irsko, Lotyško, Litva, Nizozemí, Slovinsko, Slovensko, Švédsko a Velká Británie.

V září 2011 napsala skupina společný dopis komisařce pro spravedlnost, základní práva a občanství Viviane Redingové, místopředsedkyni a komisařce pro digitální agendu Neelie Kroesové a komisaři pro vnitřní trh a služby Michelu Barnierovi, ve kterém požaduje dokončení digitálního vnitřního trhu a dopis komisaři pro průmysl a podnikání Antonio Tajanimu, kterým podporuje programy na snižování administrativní zátěže.