Úderem třinácté hodiny zatroubil trubač signál „Večerka“ a následně byl zahájen pietní akt u donínského domu čp. 70. Nejprve představitelé jednotlivých institucí položili k rodnému domu Františka Fajtla květiny a poté někteří z nich přednesli svoje proslovy.

„Ujišťuji vás, že ze strany resortu Ministerstva obrany a Armády České republiky zůstane jméno generála Františka Fajtla trvale zapsáno jako jeden z nejlepších příkladů vojenských ctností a současně také inspirací nejen pro dnešní, ale i následující vojenské generace,“ řekl ministr obrany Alexandr Vondra a zavzpomínal: „Když jsem jako kluk od táty dostal knížku Sestřelen, bylo to pro mě jako zjevení.“

Slavnostní ceremonie pokračovala aviatickým odpolednem na letišti Aeroklubu v Panenském Týnci. Kromě toho, že byla k vidění statická a letová ukázka historického letounu Spitfire, předvedli zde svoje profesní mistrovství také piloti Vzdušných sil Armády České republiky.

Životopis generálporučíka Františka Fajtla

• František Fajtl se narodil 20. srpna 1912 v Doníně.
• Byl přijat na Vojenskou akademii v Hranicích na Moravě a po její absolvování nastoupil jako poručík letectva u 2. leteckého pluku v Olomouci a Přerově.
• Po obsazení Československa nacisty odešel do Polska (1939), kde se přihlásil k československému zahraničnímu odboji.
• Po napadení Polska Německem přešel do Francie, v níž se stal, po vypuknutí 2. světové války, příslušníkem francouzského stíhacího letectva.
• Po kapitulaci Francie v roce 1940 zamířil společně s dalšími československými vojáky do Velké Británie a stal se pilotem britské RAF (Royal Air Force). V roce 1941 byl jmenován velitelem 313. československé stíhací perutě.
• Zúčastnil se leteckých útoků ve Francii, Belgii a Holansku.
• Osmadvacátého dubna 1942 byl Fajtl díky svým úspěchům v boji jmenován velitelem 122. britské perutě „City of Bombay“ a stal se prvním Čechem, který velel britským a belgickým pilotům.
• V květnu 1942 byl sestřelen při náletu na severní Francii.
• Podařilo se mu uniknout z německého obklíčení a pěšky došel přes Pyreneje až do Španělska. Tam se sice dostal do frankistického koncentračního tábora, ale díky britské diplomacii se dostal zpět do Velké Británie.
• V září 1944 odletěl do Banské Bystrice, kde se zúčastnil bojů za Slovenského národního povstání. Své zkušenosti uplatnil i v bitvě o Ostravu.
• Po únoru 1948 byl propuštěn z armády, zatčen a bez soudu vězněn na Mírově. V šedesátých letech byl částečně rehabilitován.
• Do veřejného života se však mohl zapojit až po listopadu 1989. Zemřel v Praze 4. října 2006.