Ano, mám na mysli Fantomase. V posledním díle uzavírající tuto trilogii přišel Fantomas s myšlenkou, kterou nazval „Daň z práva na život“. Tuto daň uvalil pouze na nejbohatší občany světa, protože dobře věděl, kde mu „pšenka pokvete“. Proč by měl odírat ty nejchudší, vždyť i malé dítě ví, že kde nic není, ani smrt nebere…

V uplynulých dnech přišel ruský bohatýr, slavný lovec Usurijských tygrů a pokořitel Bajkalu, s inovací, kterou nazval daň z luxusu. Jak příznačný název. Rovněž zde spatřuji podobnost s onou Fantomasovou daní z práva na život. I tady se významný ruský státník nebojí uvalit daň na nejbohatší. Vždyť proč by měl „obírat“ své voliče, občany, kteří mají každodenní problémy s existencí. Těm, kteří každý večer usínají s myšlenkou, co dají druhý den svým dětem k snídani.

Skoro se mi nabízí přirovnání k vlkovi, který se s hrstkou vlčích kamarádů rozhodl vydat na medvěda. A jestli u toho boje některý vlk padne? Bude z něj mučedník, jehož slávu a odvahu budou všichni lidé opěvovat.

Nemusíme se ale ubírat až na dálnou Rus, abychom nalezli tyto „vlky“. Neboť žijí i u nás. A že jich není málo! Rozdíl mezi tuzemskými a těmi ruskými je, že ti naši si za kořist nevybírají velkého silného medvěda, ale malé a slabé zajíce. U této kořisti se žádných ztrát obávat nemusejí.

Již dlouho si marně lámu hlavu tím, proč se naši zákonodárci bojí progresivní daně, kterou naše Strana práv občanů má ve svém volebním programu. Proč se bojí již vyzkoušeného a fungujícího systému v nejvyspělejších státech v Evropě. Proč si za cíl vybrali skupinu sociálně slabých, těch co ne svým přičiněním přišli o svá zaměstnání, invalidních občanů, kteří se nachází na pokraji sil, neboť již neví jak dál? Proč se bere i jim? Proč i z toho malého krajíce se jim musí odkrojit další kus? Proč tito musí doplácet na neschopnost našich ministrů udělat smysluplný zákon, jenž má hlavu i patu? Odmítám jakékoli ospravedlňující výmluvy o „šití horkou jehlou“.

I já jsem z řad tělesně postižených. V uplynulém měsíci mi byl schválen příspěvek na mobilitu, který nahradil spoustu příspěvků, jež byly platné do roku 2011. Mohu zodpovědně zaručit, že do dnešního dne mi daný příspěvek nebyl vyplacen. Neříkám, že oněch 400 korun českých, které mi mají podle ministra Drábka pokrýt měsíční výdaje za pohonné hmoty, by mě vytrhlo, ale jde tu o to, že jsou zde statisíce jiných občanů, kteří potřebují dávky, na nichž jsou životně závislí. A ti je do dnešního dne nemají. Odmítám akceptovat nesmyslné řeči o papíru a tužce, kterou se snaží ministerstvo svou neschopnost zamaskovat a přelít zodpovědnost na úředníky.

Je až s podivem, že těmto těžko uvěřitelným praktikám nebylo učiněno zadost. V tomto volebním období už se to asi nestihne, protože tentokrát vládu nikdo nepotopí a nových voleb se jen tak nedočkáme. Ale trpělivost růže přináší a naše Strana práv občanů Zemanovci nalezne své místo na ústřední politické scéně. Poté slovo neschopnost navždy vymizí z české politiky.

Bc. Tomáš Mlčák, člen MO SPOZ Orlová