Tam, kde se formulovaly polistopadové základy akademické svobody, totiž na Právnické fakultě UK v Praze, se po 22 letech opět sešla akademická obec, aby řekla jasné NE věcným záměrům zákona o vysokých školách a o finanční pomoci studentům. Padala slova jako „dozor“, „ekonomická totalita“, „paskvil“.

Bojový duch, dlouhé potlesky řečníkům, tolerantnost k těm, jimž se zrovna řeč moc nepovedla, to vše připomínalo listopad 1989. Na závěr shromáždění byla přijata rezoluce konstatující, že návrhy zákonů byly připravovány ve zbytečném spěchu, nejsou přesvědčivé a vedly by k likvidaci samosprávy a omezení nezávislosti škol a svobodného bádání na nich.

Shromáždění bylo svoláno poté, co ministr školství Dobeš dlouhodobě ignoruje připomínky vysokých škol. Důvodem kritiky je snaha ministerstva omezit akademickou samosprávnost a ekonomické podvazování vysokých škol. Trochu jsem si při pohledu na revoluční shromáždění říkal: ale vždyť máte to, co jste si zvolili. Ve které společenské vrstvě měla TOP 09 a její kostra s dýmkou, jejíž ministr financí toto vše diriguje, větší podporu než mezi studentstvem? Vždyť vláda, jak vtipně podotkl jeden diskutující, jen plní své programové prohlášení. Tam je nejen zakotveno školné, ale mj. se praví, že „jen podnikatelský sektor je tvůrcem bohatství společnosti“. Ne schopní lidé, ne vědci a umělci, ne matky s dětmi, ale podnikatelé představují bohatství tohoto národa (byť se jejich značná část snaží vyhnout placení daní, jak jen to jde). V životě jsou tedy podle vlády jedinou hodnotou peníze, a proto udělejme byznys i ze vzdělání.

Média dostala vše, co potřebovala, nejen 90 z okna vyhozených melounů (90 mil. Kč = cena vypracování věcných záměrů zákona), ale dokonce i osobní konflikt: ministr Dobeš si pozval na kobereček organizátora shromáždění rektora UK Prof. Hampla, a to z důvodu vyvolávání sociálních nepokojů. Je evidentní, že pokud pan ministr není schopen respektovat svobodu projevu pana rektora i jeho právo shromažďovací, asi bude těžko schopen respektovat akademické svobody. Ostatně, na tato práva jakožto na součást ústavy přísahal při nástupu do funkce, takže při tomto jejich zjevném ignorování by měl rychle přemýšlet o odchodu.

A tak panu rektoru Hamplovi přeji nejen to, aby ze střetu s mocipány vyšel lépe než jeho předchůdce Mistr Jan Hus, ale hlavně aby pod jeho vedením vysoké školy zůstaly místem, kde vzdělání, věda a umění nejsou přepočítávány jen na vydělané peníze.

Pavel Svoboda
místopředseda KDU-ČSL
vysokoškolský učitel