V minulosti jsem opakovaně na dotazy některých novinářů v souvislosti se zákulisními informacemi, že se sociální demokraté k této akci odhodlávají, sdělil, že funkci ve výboru opustím dobrovolně a okamžitě, pokud za mne bude nalezena adekvátní náhrada. Myslím totiž, že jako bývalý ministr a premiér naší země, ale také např. jako dlouholetý náměstek primátora pro finance hl. m. Prahy, mám k problematice státního rozpočtu a fiskální problematice vůbec, co říci.  Myslím, že to může být užitečné pro veřejnost. Myslím, že tak mohu být na půdě Poslanecké sněmovny se svými zkušenostmi prospěšný občanům, pro které zde ostatně sněmovna je.

 Myslel jsem, že nám společně s ČSSD jde o kvalitně provedenou práci pro občany naší země.  Snaha o mé odvolání z výboru je jen aktem politické msty a lidské ubohosti.

 Sociální demokraté se také od svého programu začínají odchylovat ještě více, než jsem si doposud myslel. Neprotestuji tedy proti návrhu na mou výměnu, chápu, že ČSSD uvažuje jen ve stranicko-politických schématech. Protestuji proti přístupu k celé této záležitosti ze strany ČSSD.

 Podobně jako nyní se sociální demokraté zachovali už před Vánocemi, kdy společně s poslanci za Věci veřejné navrhli nebývalou změnu zasedacího pořádku v Poslanecké sněmovně. Přitom ještě před tím veřejně tvrdili, že strana se nebude chovat stejně, jako Věci veřejné v případě poslanců Škárky a Kočí. Chová se však úplně stejně. Tehdy představitelé klubu ČSSD veřejně tvrdili, že naše přesazení (mé a J. Šlégra) do „oslovské lavice“ ve sněmovně byla se mnou dohodnuta.

Toto mně bylo ovšem jen vrchnostensky sděleno, nicméně bylo mě trapné to veřejně rozporovat. Dnes raději sděluji, jak se věci mají sám, abych se z úst představitelů ČSSD nedozvěděl, že jsem snad o změnu požádal sám.

Jiří Paroubek, předseda NS-LEV 21