To je dnes již zcela zjevné. Spolu se skokovou vysokou inflací se jedná o velmi vážnou ránu na plexus solaris nejcitlivějšímu sektoru hospodářství - malým a středním podnikatelům.

Tito podnikatelé a živnostníci jsou přitom motorem české ekonomiky. Pokud jako ukazatel výkonnosti živnostníků a obecně OSVČ vezmeme výši výběru jejich daní z příjmu, daří se jim nejhůře od roku 1990. Pro srovnání – výběr daně z příjmu fyzických osob – podnikatelů – za rok 2011 se odhaduje ve výši necelých 4% (!) průměrného výběru těchto daní v letech 2002-2005.

 Přitom ještě v roce 2010 činil výběr daně z příjmu podnikajících fyzických osob 30% dojem již zmíněného výběru z let 2002-2005! Vládní stimuly pro podnikání, například ty v podobě institutu mimořádných odpisů pro hmotný majetek pořízený v období od 1. 1. 2009 do 30. 6. 2010, se tak jako forma státní podpory ukázaly být zcela neúčinné. Jen napomohly k další daňové optimalizaci. V posledních šesti měsících je navíc zřejmá i nižší ekonomická aktivita drobných podnikatelů, která přímo souvisí mj. poklesem spotřeby domácností a konečně i s poklesem veřejné spotřeby.

 Je možné za této situace vůbec zvrátit nepříznivý trend? Cílem je samozřejmě dosažení hospodářského růstu a toho lze dosáhnout především podporou programů na zvyšování zaměstnanosti. Pro tento účel by bylo velmi účinným opatřením zavést nové formy podpory živnostníků a malých podnikatelů. Ta je z makroekonomického hlediska dokonce účinnější (a také s rychlejším dopadem) než podpora zahraničních investorů. Naši živnostníci a malí podnikatelé totiž i v době finanční krize prokázali, že mají schopnost se o sebe postarat. Pokud je budeme cíleně podporovat a zajistíme, aby alespoň polovina z nich zaměstnala navíc přinejmenším jednoho člověka, dojde ke skokovému snížení nezaměstnanosti a tím ke zlepšení bilance veřejných rozpočtů.

 Je také nutné motivovat zaměstnavatele k tomu, aby do svých firem přijímali více absolventů vysokých i středních škol. Zaměstnavatelé nyní jednoznačně preferují přijímat nové zaměstnance, kteří již mají praxi. Pokud například za zaměstnané absolventy (zaměstnané do 1 roku od ukončení studia) budou odpuštěny odvody, třeba na jeden rok, velmi výrazně se o ně mezi podnikateli zvýší zájem.

 Aby však byli malí podnikatelé schopni zvýšení svého ekonomického růstu, musí být schopni svůj rozvoj také podpořit dostatečnými investicemi. Potřebují jednoznačně vylepšit přístup k potřebným finančním zdrojům. Jedním z takových programů podpory může být např. zavedení systému mikroúvěrů. Mikroúvěr se v EU definuje jako půjčka ve výši do 25 000 EUR. Je určená mikro podnikům s méně než 10 zaměstnanci (91 % všech evropských podniků) a nezaměstnaným či neaktivním lidem, kteří chtějí začít podnikat, ale nemají přístup k běžným bankovním službám.

 Obecně se v případě mikroúvěrů jedná v českém bankovnictví o relativně nový produkt. Mikroúvěry se podle své definice mají poskytovat formou drobných půjček malým podnikatelům a OSVČ, kteří nejsou podle standardních měřítek posuzováni jako bonitní.

 Mikroúvěry tak jsou primárně určeny těm, kteří nejsou schopni dosáhnout na bankovní záruky, a tudíž jejich úvěrový profil obecně nesplňuje ani minimální požadavky pro získání tradiční formy úvěru.

 Mikroúvěr z tohoto pohledu vnímáme jako součást mikro financování (úvěry, úspory, mikro pojištění aj.) začínajícím podnikatelům a těm podnikatelům, kteří se rozhodli zaměstnat uchazeče o zaměstnání evidované na Úřadech práce.

 Chceme v této oblasti prosadit, aby bylo relativně snadné získat finanční zdroje pro start podnikání.

 Co však živnostníkům a OSVČ podle mého názoru dlužíme nejvíce, to je pomoci navrátit jim společenskou prestiž. Protože právě oni jsou těmi, kdo vytvářejí skutečné, nevirtuální hodnoty a kdo jsou schopni významným způsobem snížit nezaměstnanost a zvýšit tak i celkový hospodářský růst.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.