Vážená paní předsedkyně, vážená vládo, dámy a pánové, na závěr dnešního dne mne napadá pouze krátký rým. Doufám, že "na květině černá stužka neznamená to samé co zlomená tužka", ale nechci žertovat. Já jsem chtěla spíše poděkovat. Chtěla bych na závěr tohoto jednacího dne poděkovat všem, kteří se zúčastnili diskuse, diskuse, která nepochybně naši politiku posunula o notný kus vpřed.

Některým kolegům bych ráda poděkovala adresně. Panu poslanci Dolejšovi, prostřednictvím paní předsedkyně, za to, že se mu zdá vládní boj s korupcí nedostatečný a nabízí vlastní zkušenosti poslance, který za milion korun do stranické pokladny přislíbil změnu loterijního zákona. (Potlesk koaličních poslanců.)

Panu poslanci Sobotkovi za to, že mu tak leží na srdci politická kultura v České republice - dobře ví, jak je to sisyfovská práce kultivovat politickou scénu. Konec konců pracuje na tom už dvacet let a kde nic tu nic.

Panu poslanci Grebeníčkovi děkuji za upozornění, že minulost ze sebe nesmyji. Ano, každý máme svou minulost.

Proběhla zde i diskuse o přeběhlících, odpadlících nebo zrádcích. Dovolte mi na tomto místě poděkovat i koaličnímu kolegovi, místopředsedovi vlády Karlu Schwarzenbergovi za daleko přátelštější označení "uprchlík".

Na závěr ale poděkování nejhlubší. Kolegovi poslanci Davidu Rathovi za jeho projev, ve kterém mne obzvláště znectil. Kdyby mne David Rath naopak pochválil, byla by to už moje definitivní politická smrt.

A ještě poděkování Věcem veřejným, tentokrát opravdu upřímné. Za příležitost, kterou jsem v jejich středu dostala. Přeji jim mnoho štěstí a je mi líto, že jsme se v poslední době na tom, co je štěstí a jakými metodami se získává, neshodli.

Dámy a pánové, téměř před dvěma roky jsem zde vyslovila vládě důvěru na základě jejího programového prohlášení. Vždy jsem byla příznivcem konzistentního a předvídatelného chování. To programové prohlášení je stejné jako před dvěma roky. Budu tedy opět hlasovat pro důvěru vlády, pro stabilitu České republiky a nový start této koalice.

Děkuji vám.