Rippelová: Optimální nemusí nutně znamenat ideální aneb braňme venkovské školy

01.01.2012 8:23 | Zprávy

Šestadvacet dětí v jedné třídě. Podle ministerstva školství a jejich nového návrhu na financování regionálního školství by mělo jít o optimální číslo. Podle tvrzení ředitelů většiny venkovských škol však jde o číslo likvidační.

Rippelová: Optimální nemusí nutně znamenat ideální aneb braňme venkovské školy
Foto: senat.cz
Popisek: Senátorka Jiřina Rippelová

Ne vždy se návrhy ministerstva setkají s ohlasem u těch, kterých se v první řadě dotýká. V případě zmíněné změny ve financování zapůsobil návrh jako červený hadr na býka.

Co se vlastně na začátek roku 2013 chystá tak převratného?

Stát už nechce financovat jednotlivé žáky, ale bude penězi podporovat optimálně naplněnou třídu. V tom by problém nebyl až tak velký, protože podobná praxe už běží nyní. Jenže optimálně naplněnou třídou je v současné době ta, kde je alespoň sedmnáct dětí. V novém návrhu se počítá se šestadvaceti.

Kdo zná situaci ve venkovských školách, nemůže se divit, že se právě tam pedagogové začali bouřit. Dávno už neplatí, že děti z vesnice chodí do školy v místě bydliště. Rodiče je vozí do města, ať už z důvodu, že upřednostňují větší školu, nebo to jednoduše mají cestou do práce. Populační vlna také dvakrát nenahrává tomu, že by se začalo rodit víc dětí, zvláště na vesnicích. Z některých vesnic se lidé stěhují do měst, a tak i odstěhovaná rodina se dvěma dětmi je na tamní poměry ve škole razantně znát.

Na druhou stranu venkovské školy mají své kouzlo. Snad si to někteří z nás ještě dobře pamatují: za vzděláním se možná muselo jít pár set metrů pěšky, ale byla to procházka krásnou přírodou. Školy bývají o něco menší než ty městské, vládne tu téměř rodinná atmosféra, protože se skoro všichni znají. Pravda, většinou musí být děti z nižších ročníků spojeny s těmi z vyšších, ale připravenost těchto dětí bývá stejně dobrá, ne-li lepší než ve školách z velkých měst. Snad je to tím, že učitelé tu mají ve třídách méně dětí a tudíž se jim mohou podrobně věnovat.

Ministerský návrh byl schválený letos v květnu a od té doby budí emoce. Na Základní škole ve Velharticích se s ním nechtějí smířit a sepsali Velhartickou výzvu, která v těchto dnech koluje na většině  školách. Velhartičtí šli do konkrétních situací a čísel. Kdyby ministerský návrh skutečně začal platit, znamenalo by to pro školu se 126 dětmi postupný zánik. Protože by nesplňovali optimální počet dětí, musela by se o dofinancování postarat obec. A to by v případě Velhartic znamenalo 950 tisíc korun.

Velhartičtí doufají, že jejich snahu podpoří i další školy. V opačném případě by to znamenalo tak trochu posun o pár let zpátky. Do doby, kdy třídy běžně čítaly i čtyřiatřicet dětí, školy praskaly ve švech a učitelé v hodinách nevěděli, co dřív. Nedopusťme opakování něčeho podobného, co by v konečné fázi znamenalo úbytek pracovních míst na venkově, konec krásných venkovských škol a nakonec i změnu života tamních lidí.     

Jiřina Rippelová  

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Jiřina Rippelová - profil

PhDr. Olga Richterová byl položen dotaz

Proč jste na navýšení rodičovského příspěvku netlačila víc dřív?

Myslím, když jste byli ve vládě? Myslíte, že teď něco zmůžete? A můžete aspoň říci, když už nejste ve vládě, proč a kdo byl proti navýšení rodičovské pro všechny a ve větší míře, která by zohledňovala inflaci a růst cen?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Turková (PRO): Plat německého poslance se zvedl za 10 let o 23 %, českého o 100 %

22:28 Turková (PRO): Plat německého poslance se zvedl za 10 let o 23 %, českého o 100 %

Komentář na svém veřejném facebookovém profilu k platům politiků.