Rozsáhlé naleziště v Polsku má  tyto břidlice v hloubkách 2500 až 3000 metrů, a proto byly dlouhá léta pro lidstvo nedosažitelné. Teprve vypracování technologie hydraulického štěpení umožnilo jejich těžbu. Stručně lze technologii popsat tak, že se provede vertikální vrt do hloubky zdroje plynu, kde se odkloní do horizontální polohy a dále pokračuje přibližně 1000 metrů. Do tohoto vrtu se vhání pod vysokým tlakem směs vody (95 %), křemičitého písku a různých chemikálií s možným škodlivým vlivem na životní prostředí.

V našem kraji je předpokládaný výskyt těchto břidlic v oblasti Trutnovska, Náchodska a Broumovska na ploše 777 km2. Jde o území 56 měst a obcí, částečně zasahující oblasti KRNAP, celé území CHKO Broumovsko, bohaté vodní zdroje Poličské křídové pánve, prameniště Běloveské kyselky aj. Používaná technologie geologického průzkumu a vlastní těžby je deklarována jako bezpečná, bez možných škodlivých vlivů na životní prostředí. Všichni však známe množství případů, kdy lze narazit na nepředvídatelné geologické podmínky, kdy dojde k selhání techniky, lidského faktoru a mnoho dalších zatím nepředvídatelných vlivů, které mohou způsobit nevratnou ekologickou katastrofu. Technologie těžby vznikla v USA a jsem přesvědčen, že to, co si mohou těžaři dovolit v rozsáhlých neosídlených oblastech USA, není aplikovatelné v Evropě, která je prakticky na celém území hustě osídlená. V našem případě se navíc jedná o území mimořádně cenné z různých hledisek.

Jak je v naší zemi typické, nikdo dosud nesdělil starostům obcí a občanům, že těžařské vrtné plošiny zaberou plochu cca 200x200 m, jsou vysoké několik desítek metrů, těžbu doprovází hluk a další škodlivé vlivy výrazně zhoršující životní podmínky obyvatel. Vážným problémem je i značná dopravní zátěž v krajině při dopravě mnoha tisíc kubíků vody, písku, chemikálií různé nebezpečnosti, technických zařízení, potrubí aj. Samotná těžba v území by trvala několik desetiletí, což znamená, že by vážně ovlivnila život několika generací. Vzhledem k tomu, že jde o poměrně neznámou problematiku, lze také těžko domyslet všechny další dopady v daném území. Jisté je jediné, a to, že těžba plynu by byla ohromným zdrojem příjmu pro těžařskou firmu na několik desetiletí. Svoje odmítavé stanovisko ke geologickému průzkumu již rozhodně vyjádřilo např. Bulharsko, Francie, Německo a další země. Vlna nesouhlasu se také zvedá v Polsku, kde geologický průzkum již probíhá ve velkém rozsahu.

Je jistě dobré vědět, jaké přírodní a nerostné bohatství se na našem území nachází, v případě břidlicových plynů však není v současné době nezbytné podnikat jakékoliv kroky pro jejich těžbu. Postupem let se jistě zdokonalí těžební technologie, nebo se najdou jiné energetické zdroje, které nebudou poškozovat životní prostředí. Proto jsem rezolutně proti zahájení průzkumu výskytu břidlicových plynů a jejich následné těžbě v našem kraji. My jsme po svých předcích tuto krajinu převzali a je naší povinností ji předat dalším generacím v dobrém stavu.

Otakar RUML, zastupitel Královéhradeckého kraje