V loňském roce odešlo do zahraničí nejvíce lékařů za posledních dvacet let. Zpráva, která se objevila nedávno v médiích, bohužel, nehovoří o tom, kolik lékařů ve stejném období do České republiky přišlo. Obdobná protestní akce lékařů, která proběhla počátkem minulého roku v České republice (a před tím například v Polsku) se koncem roku zopakovala na Slovensku. Samozřejmě, že cílovou destinací pro nespokojené lékaře a obecně zdravotníky jsou země na západ od našich hranic, ale Česká republika může posloužit jako určitá přestupní stanice. Neměli bychom však jásat, pokud naše chybějící zdravotníky (a nejen je) nahradí jejich kolegové z východu. I tam budou zle chybět.

Naše společnost ztrácí schopnost vytvořit podmínky a udržet v zemi kvalifikované lidi, do jejichž vzdělání výrazně investovala. To je krátkozraké a dříve nebo později na to doplatíme všichni. Nerovnosti v přístupu ke kvalitním veřejným službám se tak opět prohloubí.

To jistě neznamená, že bychom měli profesní mobilitě bránit. Hovoříme-li o evropském vnitřním trhu a odbourávání bariér, platí to i o trhu pracovním. Revize směrnice o vzájemném uznávání odborných kvalifikací, jejíž návrh byl v prosinci představen Evropskou komisí, bude rozhodně jedním z hlavních legislativních aktivit pro podporu vnitřního trhu v letošním roce. Profesní mobilita u řady odborností by se podle návrhu měla výrazně zjednodušit. Mimochodem, podle průzkumu Evropské komise až 28% ?vropských občanů zvažuje práci v zahraničí, nejedná se tedy o nijak okrajovou záležitost.

Nejdůležitější body legislativního návrhu Komise:
• zavedení Evropského profesního průkazu formou elektronického certifikátu - dobrovolný pro profese, povinný pro státy. Výměna informací prostřednictvím systému pro výměnu informaci o vnitřním trhu (IMI)

• zavedení konceptu částečného přístupu pro poskytování služeb tam, kde neexistuji zásadní důvody (bezpečnost) proti

• rozšíření působnosti směrnice na částečně kvalifikované pracovníky - státy by měly akceptovat žádosti o kvalifikační programy

• princip výstražného mechanismu - povinnost upozornit se navzájem v případě, kdy odborník ve zdravotnictví dostane zákaz vykonávat své povolání

• kontrola jazykových schopností - v případě pochybnosti může stát přistoupit ke kontrolám jazykové vybavenosti (zvláštní režim ve zdravotnictví)

• přístup k informacím - jednotná kontaktní on-line místa, vnitrostátní kontaktní místa se stanou středisky pomoci (v případe potřeby občanů obdržet radu či pomoc i osobní formou)

• modernizace systému automatického uznávání
- lékaři a zubaři - využití kreditového systému ECTS jako možné kriterium délky přípravy, částečná výjimka pro ty, kteří chtějí absolvovat další specializovanou přípravu
- lékárníci - rozšíření seznamu jejich činností, odstranění diskriminační doložky u otevírání lékáren v zahraničí
- zdravotní sestry, porodní asistentky, ošetřovatelé - zvýšení přijímacích kriterií u odborné přípravy z 10 na 12 let všeobecného vzdělávání (či ekvivalent)
- architekti - zvýšení požadavku na vzdělání ze 4 na 6 let
- řemeslníci - žádné výrazné změny

• společný rámec odborné přípravy nebo společné testy odborné přípravy jako návrh budoucího režimu pro automatické uznávaní

Celkový návrh Komise k naleznutí pod následujícím odkazem:
http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2011:0883:FIN:CS:PDF