Mimochodem, chtěla bych vidět pana ministra coby žáka, jak po zazvonění na přestávku bleskově vyměňuje učebnice a pomůcky potřebné na další vyučovací hodinu, odevzdává na katedru vypracovaný domácí úkol, rozdá sešity na příslušný předmět a poté úprkem letí na toaletu, umyje si ruce a poklusem běží zpátky do třídy, která je často v jiném poschodí, přičemž po chodbách se nesmí běhat, neboť by mohlo dojít k úrazu. Ještě složitější by to bylo na vyšším stupni, kde žáci přecházejí po jednotlivých předmětech z jedné odborné učebny do druhé. A naprosto nepředstavitelné je to před a po hodinách tělesné, výtvarné či pracovní výchovy. To už by nezvládl pan ministr ani na kolečkových bruslích. Nevím, zda tím sledoval zvýšení tělesné zdatnosti dětí i učitelů, kteří by měli po zazvonění utíkat na dozor na druhý konec školní budovy a po něm opět s jazykem na vestě do další třídy, přičemž si musí doběhnout do kabinetu pro příslušné pomůcky. O hygienických a dalších potřebách by si musel nechat po celou dobu vyučování samozřejmě jen zdát. Navíc při plánovaném zvyšování věku pro odchod do důchodu je představa sedmdesátileté ztrhané a uštvané pedagožky, prchající, seč jí bolavé kyčle a kolena dovolí, za žáky tak, aby stihla začátek hodiny, z říše fantazie, ne-li hororu.

Je dobře, že se hlasitě proti tomuto skvostu ministra Dobeše ozvali odborníci i rodiče hned v zárodku. Jen mě udivuje, že sám ministr školství se, jak uvedl pro ČT1, začal vyhláškou zabývat až poté, co si přečetl, že jako ministr zkracuje na školách přestávky. Svědčí to o naprostém chaosu, který na ministerstvu vládne a který přispívá k další destabilizaci českého školství. Zdůvodnění změny, že žáci by nestihli dopravní spoj, je poněkud silná káva. Nemělo by to být spíš naopak? Aby dopravní obslužnost byla zabezpečena na takové úrovni, aby vyhovovala potřebám nejen žáků, ale také dospělých, kteří za prací musí dojíždět?

Bohužel v Kocourkově, zvaném ČR radši jeden Dobeš zruší spoje a druhý by krátil přestávky.