Je zajímavé, že se dnes řeší jen otázka: "Je správné se nepřipojit?", namísto otázky: "Je nutné se připojit?". Jako konzervativní politik chci být vždy nejdřív přesvědčen o nutnosti změny nějakého stavu. A zatím nikdo nevysvětlil, proč bychom měli nový pakt podepsat. Chápu důvody eurozóny, ale my v ní nejsme. Smlouva bude pro nás platit až po přijetí eura, tak proč ji přijímat nyní? Dokud máme vlastní měnu, musíme nést odpovědnost za rozpočtovou politiku sami.
Tento náš postoj jsme sdělovali velmi srozumitelně. Všichni věděli, že se premiér nemůže na summitu zavázat smlouvu podepsat. To jasně řekla i vláda, podle které je podpis (a tedy i závazek k němu) možný až po vyřešení otázky způsobu budoucího rozhodování o její účinnosti u nás, tedy o přijetí eura. Bez dohody na zákonu o referendu o přijetí eura nelze o podpisu uvažovat. Eurozóna se posouvá směrem ke státnímu útvaru a je zcela legitimní zeptat se občanů, zda chtějí být jeho součástí.
Odmítnutím podpisu nikomu z našich partnerů nepůsobíme potíže. Také se nevyčleňujeme na nějaký okraj Evropy. Jestliže někdo tvrdí, že je ukotvení naší země k západní civilizaci závislé na podepsání jedné historicky bezvýznamné dohody, pak posledních dvacet let nepobýval v této části světa. O začlenění do "jádra" Evropy nerozhoduje ani podpis nějakého paktu, ani rozhodnutí "být u všeho" (zvláště pokud smíte jen kývat). V centru dění v Evropě již dávno jsme, stejně jako Švédsko nebo Dánsko, které rovněž neplatí eurem.
Koneckonců měli bychom přestat s neustálým sebemrskačstvím. Máme jednu z nejnižších úrovní nezaměstnanosti v Evropě. Jsme jediným státem střední a východní Evropy, který nepotřebuje podporu z Mezinárodního měnového fondu nebo její přísliby.
Naopak aktivně pomáháme jiným (a zdaleka ne jen poslední, tolik diskutovanou půjčkou). Růst HDP je u nás vyšší než v eurozóně, a co se týká výše zadlužení, jsme jedni z nejlepších. Evidentně nepatříme mezi ty, kteří se vezou a nic nepřinášejí, nebo ještě hůře ty, kteří sebe a Evropskou unii poškozují.
Měli bychom proto konečně zvednout hlavu a začít mít vlastní názor. Měli bychom se nebát hájit naše zájmy stejně tvrdě, jako to dělá Německo, Francie, Británie či Švédsko. Je zkrátka normální, že se občas neshodnete s většinou ostatních, jen je potřeba to umět co nejlépe vysvětlit.
Kdybychom na summitu s paktem souhlasili, nikdo by se určitě doma neptal, proč jsme tak učinili. Souhlas ostatních by byl dostatečným důvodem. Mně ovšem, zejména po zkušenostech z minulého režimu, právě takový způsob argumentace rozhodně nestačí. Zastánci paktu by měli mít jiné důvody pro jeho podporu, než že "většina soudruhů už také podepsala".
RNDr. Alexandr Vondra
místopředseda strany
senátor PČR
ministr obrany
Vyšlo v HN
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: ods.cz