Evidentně se z české strany jedná o záměr konzultovat problematiku fiskální smlouvy EU, jež má být na tomto summitu EU podepsána.

Jak známo, doposud tyto dvě vlády VB a ČR zaujímají k fiskální smlouvě EU negativní postoj. Zatímco britské argumenty proti Smlouvě vyplývají z dlouhodobě komplikované a specifické pozice Velké Británie v EU, česká odmítavá pozice je argumentačně slabá a nejasná a jedná se spíše o kverulantský postoj.

Navíc je česká vláda v postoji vůči Smlouvě rozpolcená. Koaliční TOP 09 reprezentovaná ministry Schwarzenbergem a Kalouskem podporuje český přístup ke Smlouvě na rozdíl od koaliční ODS v čele s premiérem Nečasem.

V této situaci je těžko pochopitelná motivace českého premiéra stavět ČR do pozice jediného spojence britské vlády ve sporu o Smlouvu. Tato póza vyznívá v očích dalších evropských partnerů přinejmenším trapně, ne-li směšně. Zvláště, když vezmeme v úvahu bilanci evropské politiky Nečasovy vlády, která se vyznačuje absencí nebo nečitelností českých postojů k zásadním evropským problémům, zejména k řešení současné finanční a ekonomické krize EU.

Vláda ČR a její premiér namísto jasného definování českých zájmů v EU a hledání adekvátních spojenců v členských zemích EU se stejnými nebo podobnými zájmy tak spíše hrají roli užitečného idiota zájmů Velké Británie, jejíž postavení a role v Evropě jsou od české pozice diametrálně odlišné.

Ještě před časem se premiér Nečas dovolával sousedního Polska, jako země příkladně hájící své národní zájmy v EU a vzor pro ČR. Dělo se tak i v rámci zemí Visegradu, které byly v některých ohledech schopny formulovat a obhajovat společné zájmy v EU.

O to větší překvapení a zklamání zažili nedávno visegradští partneři v podobě náhlého českého ústupu ze společné pozice zemí V-4 týkající se návrhu finanční perspektivy EU na léta 2014-2020. ČR totiž začala prosazovat snížení rozpočtu EU pod záminkou nutnosti úsporné finanční politiky EU, což by znamenalo i významné snížení evropských dotací do těchto zemí. Jde o další názorný příklad odborné i politické neprofesionality a partnerské nevěrohodnosti ČR, která tolik oslabuje a izoluje českou pozici v Unii.

Premiér Nečas a díky jemu i ČR tak nyní vypadají v očích Evropy jako nohsled a stín Velké Británie a o nějaké dobré české pověsti v EU už se dá jen těžko mluvit. Takovýmto nedůstojným způsobem dokázala Nečasova vláda za relativně krátkou dobu promrhat veškerý pozitivní kredit, který se od našeho vstupu do EU v r. 2004 podařilo vytvořit.

ČR je nyní v důsledku působení pravicových vlád zřejmě na nejnižším bodě své zahraničně politické reputace. Jaký alternativní plán ale vláda zde sleduje? Pokud se nechceme zúčastnit evropské integrace, kde je tedy plán B? Quo vadis, premiére Nečasi a česká vládo?