„V srpnu 1968 jsem byl v Praze, dokonce před ránem u budovy ÚV KSČ, kde se poprvé v Praze střílelo. Viděl jsem toho hodně, a dokonce jezdil s německým novinářem a spisovatelem Christianem Geisslerem po Čechách a Moravě,“ vzpomíná na srpnové události politolog Zdeněk Zbořil. „O rok později jsem už pracoval v redakci v Nekázance a vyjít na ulici jsem se bál. Ale viděl a slyšel jsem alespoň tolik, že jsem si mohl udělat obrázek o tom, jak prolhaný byl tištěný dokumentárně zpracovaný seriál Neprošli! To byla škola desinformace, podle které by se dnes mohlo vyučovat. Ale myslím si, že jsem už tenkrát věděl, že to bude na léta a myslel si, že možná také půjde o život.“

V uplynulém týdnu se v Česku uskutečnily desítky akcí, kterými si lidé připomenuli okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968 a oběti demonstrací v srpnu 1969.
Spolek Milion chvilek pro demokracii uspořádal v Praze pochod, který začal na Václavském náměstí. K davu promlouvalo několik pamětníků. Například hlasatelka televize Kamila Moučková, která o událostech 21. srpna 1969 ve sdělovacích prostředcích informovala. „Jsme zvláštní národ... Dovedeme tři dny zvonit klíči, potom jdeme domů a na všechno se vykašleme,“ uvedla svůj projev. „Nyní máme prezidenta, který je orientovaný na Moskvu a komunistickou Čínu,“ kroutila hlavou. Následně se rozhovořila i o premiéru Babišovi: „Hlavně, ať nechce vládnout této zemi, my ho nechceme. Ať se radši nechá jmenovat řepkovým králem. Obávám se, že naše demokracie se začíná plíživě měnit v diktaturu mocných, nenechme si to líbit,“ burcovala Moučková občany, kteří se pak vydali na pochod.

„Paní Moučková shrnula všechny demagogické nesmysly podobně, jako když v padesátých letech odsuzovala, jak říkala nedávno ve svém medailonku na ČT, ‚zrádcovskou kliku‘ Slánského a spol. Prý, podle téhož pramene, tam pak vydržela skoro osmnáct let. Za svého otce, který tvrdil, že můj kolega Luboš Holeček dal Janu Palachovi ‚studený oheň‘ a tím jej vlastně zabil, se stydí také,“ popisoval Zdeněk Zbořil. „Zdálo se mi, že také trochu zapomněla, že v roce 1968 nepodnikly invazi do ČSSR jen sovětská vojska, ale i vojáci z NDR, Polska, Maďarska a Bulharska, dnes naši spolubojovníci v NATO. Zato z komunistické Číny k nám nepřišel ani jeden frajtr. Takže asi nešlo o vzpomínku na roky 1968 a 1969, ale jen o Andreje Babiše, předsedu vlády, a prezidenta Miloše Zemana. Nemáme je tu starým vyloučeným komunistům navzdory, ale protože jsme si je zvolili. Také by je paní Moučková neměla vyhánět z České republiky, příliš to připomíná její mládí, kdy její blízcí přáli ‚psům psí smrt‘,“ dodal.

Zastavení u sídla KSČM? Mohli jít i o kousek dál

Průvod se zastavil před sídlem KSČM a držel minutu ticha.  Zanechal tu také černou rakev se jmény pěti padlých v roce 1969, nakreslené siluety figurantů, které je měly symbolizovat a také obkreslené siluety bot, které ukazují, kolik lidí se sešlo. „Protože celá léta se ti mrtví z roku 1969 nepřipomínali (spíše jsme se dovídali, jak minulý režim zabavoval disidentům rukopisy), myslím si, že toto byl docela dobrý nápad. Snad mohli jít i o kousek dál, tam, kde si reprezentanti OF podali ruce s představiteli tehdejší vlády a KSČ,“ komentuje Zbořil. 

Pak se pochod vydal směrem na Pražský hrad, kam dorazil podle Novinek.cz krátce před 21. hodinou. Mikuláš Minář, šéf spolku Milion chvilek pro demokracii, měl projev před sochou Masaryka na Hradčanském náměstí. Před Hradem Minář poučoval prezidenta o jeho ústavních povinnostech, obul se i do premiéra a pak trhal Ústavu. „Tak k čemu tu Ústavu ještě máme, že? Je mi jasný, že hned zítra mě všichni nařknou, že jsem právě zneuctil Ústavu. Ale copak lze zneužít Ústavu tak, že ji někdo roztrhá, nebo spíš tak, že ten, kdo ji má poslouchat, tak se jí neřídí?“ vysvětlil Minář své činy.

„Žijeme v zemi, kde není trestné ukrást a rozstříhat prezidentskou vlajku, ale za tykadla na plakátu kandidáta ODS může soudkyně dát skoro rok natvrdo. Člen téže politické strany z Jesenice vyzývá rozřezat prezidenta republiky, vykrvit ho, spálit a popel rozsypat na neznámá místa. V prvním případě je to označeno jako lidová zábava (umělecký happening), v druhém se tím dokonce ani žádný orgán státní moci nechce zabývat. A to jde o hlavu státu!
Nenávisti se musí lidé naučit! Jak mít v úctě základní zákon státu, když se učíme nenávidět instituci prezidenta? Pan Minář ví, že se prezident neřídí Ústavou. Co bude vědět příště? Na Letné mu šlo o nezávislou justici. Nejde mu tentokrát o závislou, která bude poslouchat jeho řízení? Nebo snad chce se svými přáteli napsat jinou a lepší: něco jako jízdní řád pro hlavu státu a jeho kancelář? Zatím ji chce jen zrušit, ale v čím zájmu?“ reaguje politolog.  

Trhání ústavy na symbolickém místě nezůstalo bez odezvy politiků a jiných činitelů. „Vy ji porušujete, my ji roztrháme! Převlečená nenávist a lež horuje o lásce a pravdě. Názorná ukázka, kdo je kdo,“ zhodnotil počínání Mináře a jeho následovatelů poslanec Jaroslav Foldyna. „Pan poslanec Foldyna je rychlý a stručný ve svých úvahách a soudech. Ale nezdá se, že je tomu na úkor zdravého rozumu a politické odpovědnosti,“ komentuje Zbořil.

A do Mikuláše Mináře se pustil také koordinátor Trikolóry Petr Viktorýn. Tvrdě. „Aktivista na úrovni listopadového agenta Zifčáka? Demonstrativní trhání ústavy. Jistě beztrestně?“ ptal se. „Cílem mise, jak se dnes s oblibou říká, je zjevné vyvolání negativní atmosféry vůči demokraticky zvolenému prezidentovi. Vše vypadá nenahodile, plánovaně, s určitým stupňováním, téměř až jako strategie, která by měla pokračovat (ne-li vyvrcholit) 17. 11.“ teoretizuje Viktorýn. Leč dodává: „...ale na to už nikdo neskočí. Smutné je, že tito samozvaní vůdci lidu postupně zdiskreditovali všechny státní svátky. A nebylo právě pouze toto účelem? Nemít vlastenecky co slavit?“

Vzpomínáte na „zlatou revoluci“?

„K tomu nemám co dodat. Já si myslím totéž a již jsme to, řečeno trochu jinými slovy, na PL publikovali. Vzpomínáte na ‚zlatou revoluci‘? A cestu k ní od Marie Benešové přes Andreje Babiše až po prezidenta Zemana? A protože jde o vysoké ústavní činitele, snad by se mohli naši slovutní státní zástupci podívat do trestního zákona do kapitoly o zločinech proti republice a přestat o té slavné demokracii mluvit, ale také něco na její obranu udělat,“ říká politolog.

A co očekávat od demonstrací, které chystá Milion chvilek na 17. listopadu? „Zdá se mi, že větší míru vulgarity, než jsme mohli vidět a slyšet na Václavském náměstí a na Letné, už nelze očekávat. Ačkoli… Přijde-li opět Bára Basiková, kdo ví?! Myslím si ale, že tentokrát tam budou i senátoři, poslanci a různí zneuznaní politici, reklama, kterou bude bezplatně asi opět produkovat ČT, je až příliš lákavá. Zejména, když není k dispozici nic jiného než antibabiš nebo antizeman. Mne osobně zajímá ta vzpomínaná zlatá barva, protože to je z dovozu. Ale trochu už doba barevných revolucí bledne a zestarala,“ uvedl Zbořil.

Vzpomínková akce u Českého rozhlasu k připomenutí památky obětí vstupu vojsk na území Československa začala kladením věnců. Následovaly projevy předsedů horní i dolní komory Parlamentu České republiky. Předseda Senátu Jaroslava Kubery také uvedl: „Jsem přesvědčen, že okupace Československa patří k nejvýznamnějším a nejsmutnějším výročím našich novodobých dějin.“ A pak hovořil o bezpečnosti. „Východní hranice kontinentu opět čelí rozpínavosti Ruska, jih kontinentu čelí přívalu uprchlíků a západ čelí rozpadu jednoty evropských států. Abychom si uvědomili, jaké následky může mít tento proces, jsme zde,“ dodal.

„Já si na rozdíl od pana předsedy Senátu myslím, že německá okupace v letech 1939–1945 byla horší a stála mnohem víc lidských životů než celá doba tzv. normalizace. A pokud si myslí, že Ruská federace se rozpíná za naší východní hranicí, ať se podívá na mapu současné Ruské federace a porovná ji s mapou Sovětského svazu před rokem 1992.
Dokonce i léta 1914–1918 nebyla méně krvavá jen proto, že císař František Josef I. nebyl komunista,“ reagoval Zbořil. „Vím sice, že se to někdy špatně vysvětluje, ale zatím si ještě nechci zvyknout, že hloupost je zbraň a skupinová hloupost typickým znakem naší doby,“ dodal.

Výročí vpádu vojsk Varšavské smlouvy vybudilo předsedu poslaneckého klubu TOP 09 Miroslava Kalouska. Zaútočil na Pražský hrad, kde přijali šéfa komunistů. „To jsme si všimli, že nezapomínáte. V den 51. výročí okupace a 50. výročí teroru, kdy komunističtí esesáci (Lidové milice) mlátili a vraždili bezbranné sousedy, přijímá prezident republiky šéfa komunistů. Ani my nezapomeneme,“ slibuje Miroslav Kalousek.

„Nepamatuji si, že by později vzpomínal na rok 1969 pan poslanec Kalousek jako člen Československé strany lidové, která byla členem Národní fronty a uznávala princip vedoucí role KSČ. Dokonce ještě později, kdy již to nebylo tak nebezpečné, vyjednával s KSČM podporu pro koaliční vládu,“ říká Zbořil.