Ve vítězství Petra Pavla sehrála podle Bureše roli celá řada faktorů. „Za prvé volba pro Petra Pavla nebyla jen negativní volbou proti Andreji Babišovi. Petr Pavel navíc dokázal zaujmout jednak určitým charismatem a jednak stylem kampaně. Ve skutečnosti v důsledku zvyku dění na Hradě za dobu Miloše Zemana působil jako svěží vánek. Najednou zde byl slušný člověk, který nikoho neurážel, nemluvil vulgárně, nikoho nesnižoval, nikoho nezkresloval, nelhal a nebyl arogantní,“ řekl s tím, že společnost toužila po změně – především pak po změně ve srovnání s Milošem Zemanem. Andreji Babišovi se prý nepodařilo dokázat, že bude na Hradě jiný než právě Miloš Zeman, což přispělo k jeho prohře.

Petr Sokol označil výsledek posledních voleb za historický předěl, protože poprvé za dobu existence samostatné České republiky nestojí v čele státu dlouholetý kariérní politik, který nebyl v čele žádného politického tábora. „To je určitě novinka a poprvé dokázal porazit zavedeného politika někdo mimo politický svět. Překvapením byl vývoj soutěže mezi dvěma finalisty po prvním kole, kdy Andrej Babiš udělal se svým týmem hrubou chybu ohledně nasměrování kampaně, snažil se lovit ulovené a ztratil politický střed – a to se ukázalo jako naprosto klíčové, protože se Pavlovi podařilo vyhrát i na venkově, který byl doménou levice a později hnutí ANO. Z tohoto pohledu šlo o rozhodující moment voleb,“ vysvětlil.

Prezident nemá být vyvážením, ale spolupracovat

Po volbách se objevily obavy, že vládní pětikoalice i prezident mají stejné názory a tak prezident nebude politickým vyvážením. Tyto obavy však Jan Bureš nesdílí: „Prezident tu není od toho, aby byl vyvažováním. Je hlavou státu, není opoziční ani vládní prezident. Problém je, že Miloš Zeman posunul prezidenta do role mluvčího opozice proti pravicovým vládám. Tak to nemělo vůbec být a to není rolí prezidenta,“ uvedl Bureš s tím, že se Česká republika vrací ke standardu, kdy hlava státu stojí nad všemi složkami. Její rolí pak není být v rozporu s vládou, ale naopak s ní spolupracovat a nebránit v realizaci její politiky jako například nejmenováním ministra, kterého chce premiér, nebo prezentováním jiné zahraniční politiky, než kterou razí sama vláda.

Podle něj záleží na opozici, jak účinně bude schopná fungovat, kritizovat vládu, nabízet alternativy, řešení a podobně. A právě v opozici se od posledních voleb nachází předchozí premiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš. Bureše by překvapilo, kdyby Babiš opustil křeslo poslance, a to negativně: „Chcete-li být vůdcem opozice, musíte sedět v Poslanecké sněmovně a pracovat, voliči to očekávají,“ sdělil. Hnutí samo pak podle něj vyhodnotí, zda zůstane i předsedou ANO, avšak neočekává, že by k jeho sesazení z čela došlo. „Jeho hnutí je postaveno zásadně na něm a stále nejsou ve většině lidé, kteří by byli příliš „odvážní" na to, aby zvolili jiného předsedu. Navíc nevíme, co by to udělalo s celou finanční a hospodářskou stránkou, protože ANO je ekonomicky výrazně propojeno s Agrofertem a nedovedu si představit, že by financoval hnutí i po odchodu s jeho povahou – tedy investoval do něčeho, na co nebude mít vliv,“ zauvažoval.