V nedělních Otázkách Václava Moravce prezentovala Česká televize nejnovější volební model společnosti TNS AISA. Podle tohoto modelu, simulujícího reálné výsledky voleb, by s přehledem zvítězilo hnutí ANO ministra financí Andreje Babiše, jež by získalo třicet a půl procenta a o více než deset procent by porazilo své koaliční partnery z ČSSD. Strana premiéra Sobotky by si totiž připsala jen 19 procent. Pokud by se tak podle TNS AISA volby konaly v lednu 2015, zvítězilo by s přehledem hnutí ANO.

Jenže ve čtvrtek zveřejněné výsledky CVVM proklamovaly něco jiného. Volební model od CVVM pro leden 2015 – volební model vychází z aktuálních stranických preferencí a simuluje reálné rozvržení voličských hlasů v hypotetických volbách – má totiž u hnutí ANO zaznamenán výsledek 30 procent, zatímco u ČSSD 27 a půl procenta.

U stranických preferencí od CVVM (Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR – pozn. red.) je ale výsledek mezi ČSSD a hnutím ANO ještě propastnější. Zatímco ČSSD získala v tomto ohledu 19 procent, hnutí ANO pak „pouze“ o půl procenta více, tedy 19 a půl procenta.

Nelze zaměňovat s předpovědí reálného volebního chování

Připomeňme ovšem, že sama agentura CVVM k tomuto svému průzkumu zdůrazňuje: „Stranické preference představují aktuální rozložení sympatií k politickým stranám v celé společnosti a nelze je zaměňovat s předpovědí reálného volebního chování, resp. volební prognózou. Při interpretaci stranických preferencí je nutno brát zřetel na to, že do souboru je zahrnuta i přibližně třetina populace, která k žádné straně neinklinuje, případně není ochotna zúčastnit se voleb.“

Jenže rozdílu výsledku obou agentur si všiml v tomto ohledu politický analytik Zdeněk Zbořil.

„Víc věřím samozřejmě CVVM, protože nemá velké výkyvy, zatímco AISA podle mého přináší data proto, aby Česká televize mohla nastolovat nějakou politickou agendu. Protože nevidím žádné výraznější otřesy na domácí politické scéně, tak není důvod, aby došlo k tak výraznému rozdílu popularity mezi hnutím ANO a ČSSD. Dlouhodobě se mi také zdá, že AISA nezkoumá veřejné mínění, ale především se zabývá jeho tvorbou,“ řekl k tomu pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil.

Takovému uvažování se ovšem sociolog Jan Herzmann podivuje.

Herzmann: TNS AISA by nepřipustila nějakou manipulaci

„Nemám ani v nejmenším stejný názor. Já se domnívám, že TNS AISA, která žije z komerčního výzkumu trhu a je součástí velké nadnárodní skupiny, by v žádném případě nepřipustila nějakou manipulaci, tedy manipulativní přístup k výzkumu, a ani to, že by prostřednictvím výzkumu tvořila veřejné mínění,“ reagoval na Zbořila pro ParlamentníListy.cz Jan Herzmann.

A zdůraznil přitom, že je třeba se podívat na volební model sestavený agenturou CVVM trochu pečlivěji.

„Tam jsou hodnoty pro ČSSD vyšší, to je pravda. Na druhou stranu je ale fakt, že náskok ANO před ČSSD mají jednotlivé agentury velmi rozdílný a TNS AISA pak vůbec největší. Já se ovšem domnívám, že ten rozdíl je v metodice, protože volební modely TNS AISA pracují s telefonickým dotazováním a počítají s pravděpodobností volební účasti, zatímco od CVVM je to na osobním dotazování. Také proto je od CVVM volební model takový proporční, nebo-li jde jen o prostou aritmetiku, když se vypočítává. Domnívám se ale, že pravda je někde mezi těmi dvěma modely a přístupy,“ vysvětlil k tomu dále Herzmann.

„Já když jsem analyzoval modely, které nabídly jednotlivé agentury před parlamentními volbami v roce 2013, tak se ukazovalo, že CVVM mírně přeceňovalo v relativním pohledu sociální demokracii. TNS AISA má zase tendenci mírně přeceňovat hnutí ANO. Proto si myslím, že je pravda někde uprostřed. Ale platí, že ve všech průzkumech hnutí ANO vede,“ zdůraznil Herzmann.

Lidé své názory mění

K tomu všemu pak připomněl, že veřejné mínění obyvatel je ve skutečnosti hodně proměnlivé. „Proměnlivost dokazují třeba data o důvěře prezidentovi Miloši Zemanovi. Když tady vyzvedneme data od CVVM, tak se u této stejné agentury změnila během měsíce o deset procentních bodů. Takže tady není žádný důvod se domnívat, že data CVVM jsou spolehlivější a validnější než data AISA. Spíš se do výsledků promítá metodika,“ zopakoval.

Herzmann se zamyslel i nad tím, proč často politici a politické strany zmiňují možnost tvorby veřejného mínění přes průzkumy, i když on sám ve výše zmíněném vysvětlení uvedl, že tomu tak málokdy bývá.

„Tady jste narazili na určité dilema, a to je vztah novinářů k výzkumům. Protože jestli vůbec nějakým způsobem průzkumy přispívají k tvorbě veřejného mínění, tak je to tím, jak s nimi pracují média. Průzkumy totiž samy žádnou takovou schopnost nemají,“ řekl.

Média to někdy uchopí "po svém"

„Jestli se průzkumů agentur nějakým způsobem uchopí média a pak to komentují po svém, tak to se může stát. Právě tím ale přispívají k tvorbě nebo k ovlivňování veřejného mínění. Tento fakt ale není v žádném případě otázkou konkrétní agentury nebo metodiky. Já si myslím, že kdyby Česká televize přistupovala poněkud kriticky k průzkumům, které si objednává, a zvažovala ještě ty, které existují mimo její objednávku, tak by se vyhnula podezření, že možná trochu vytváří veřejné mínění. Ale nemyslím si, že by v zájmu České televize bylo formovat veřejné mínění. Podle mého soudu veřejnoprávní televize pouze hledá agentury, které dodají spolehlivá data a ta pak prezentuje,“ uzavřel Jan Herzmann.