Írán v sobotu přiznal, že jeho ozbrojené síly ve středu sestřelily ukrajinské dopravní letadlo se 176 lidmi na palubě. Tvrdí však, že to bylo omylem. Důvodem byla podle sdělení armády lidská chyba. Velitel letectva a protivzdušné obrany íránských revolučních gard generál Amír Alí Hádžízádeh uvedl v íránské televizi: „Přijímám úplnou odpovědnost. Raději bych zemřel, než abych se podílel na takovém neštěstí.“ Řekl, že letadlo bylo považováno za nepřátelský cíl, protože prolétávalo v blízkosti citlivého vojenského zařízení, které patří elitním íránským revolučním gardám.

„Ještě v neděli ráno vypadalo toto vysvětlení docela důvěryhodně. Nezapomínejme ale, že se tím také odvádí pozornost od vraždy Kásima Sulejmáního a že se to takovým zakrýváním jedné zprávy druhou v zájmu některé ze sporných stran občas dělává,“ podotýká politolog Zdeněk Zbořil.

Pokud si někdo myslí, že by v Íránu mohlo dojít ke změně politického režimu…

Přiznání armády vyvolalo masivní protesty íránských obyvatel, proti nimž zasáhla pořádková jednotka. V Teheránu a dalších íránských městech pokračují protesty. Demonstranti skandují hesla proti režimu a nespokojenost dávají najevo také na sociálních sítích. Uvedla to agentura Reuters.

„Pokud se nemýlím, ještě včera u Reuters mluvili o stovkách demonstrantů. Třeba jich dnes přibylo, anebo si je lidé od této agentury, kterou někdo považuje za součást ‚osy zla‘, lépe přepočítal. Ještě jsem neviděl žádné obrazové zpravodajství, a tak nemám jednoznačný názor. Ale pokud si někdo myslí, že by v Íránu mohlo dojít ke změně politického režimu, pak mu to neberme. Blíží se íránský Nou rúz (Nový rok), a to bývají lidé nejen okolo mešit a na bazarech, ale i v ulicích. Snad by se tedy něco mohlo přihodit,“ komentuje Zbořil.

„V Íránu, alespoň podle našich zkušeností, to vždycky trvá trochu déle než jinde, a hlavně musí takovou změnu podpořit nějaká významná vojenská síla.  O motivech britsko-amerických zpravodajských služeb a o zájmu Státu Izrael nemusíme pochybovat, ale ještě by se musely pohnout nějaké vojenské jednotky. Jejich velení ale zasáhly americké rakety. Bude je to mobilizovat nebo zmizí v nějakém ústraní. Ale v obou krajních případech můžeme uvažovat ve svých proroctvích v řádu měsíců,“ dodal.

Podle literárního historika Martina C. Putny se ajatolláhové díky své omluvě jeví morálnějšími než ruský prezident Vladimir Putin: „Přiznali sestřelené letadlo. To by báťuška NIKDY,“ zdůraznil ve svém tweetu. Podobně se k této záležitosti vyjádřil i občanský aktivista Tomasz Peszynski: „I když je íránský režim pekelně hnusný, ukazuje se, že ruský režim je ještě horší, páč Putin se nepřizná nikdy.“

„Familiární tón pana profesora UK svědčí o tom, že je dobře informován. Také pan Peszynski má svoje názory za definitivní. Snad by ale oba pánové nemuseli tak spěchat. Takhle to vypadá, že už všechno věděli dřív, než se to stalo,“ podotýká Zbořil.

A jak sestřelení letadla ovlivní napjaté vztahy mezi Spojenými státy a Íránem? „Mohli bychom v této souvislosti citovat u nás tak mediálně nepopulárního Donalda Trumpa. Mezi jeho tentokrát přesně formulovanými komentáři byla i věta, že „Peršané nikdy nevyhráli žádnou válku, ale byli úspěšní ve vyjednávání“. I ti po F. D. Rooseveltovi nejdéle sloužící američtí prezidenti jsou ve službě nejvíce osm let a jejich říše trvá jen 234 let. Persie je stará už více než dva a půl tisíce let, takže úhel pohledu obou zemí na dějiny ze zorného úhlu věčnosti je rozdílný. A jen od konce druhé světové války byly obě země, díky svým stále stejným vzájemným ekonomickým zájmům, už pětkrát nebo šestkrát v podobné situaci. Nebo dokonce v ještě horší,“ komentuje politolog.

Můžeme očekávat dlouholetý diplomatický souboj

Minulou neděli Írán oznámil, že se nadále necítí být vázán jadernou dohodou z roku 2015 a bude neomezeně pokračovat ve svém jaderném programu. Později ale zaznělo i toto: „Jaderná dohoda ještě nezemřela.“ Uvedl to náměstek íránského ministra zahraničí Abbás Arakčí. „Jsme připraveni dohodu opět plně dodržovat v závislosti na ukončení sankcí a čerpání ekonomických výhod plynoucích z dohody,“ doplnil.

„Protože věříme Donaldu Trumpovi jeho slova o perských válkách a íránské schopnosti vyjednávat, můžeme očekávat dlouholetý diplomatický souboj, ve kterém Írán a Spojené státy nebudou jedinými hráči. Už dnes, několik hodin po obou zde vzpomínaných událostech, můžeme sledovat, jak se aktivizovaly postoje Státu Izrael, Turecka, Ruské federace, ČLR, jak se zpožděním startuje EU; a zatím se můžeme jen dohadovat, kdo další se bude snažit této krize využít ve svůj prospěch,“ uvedl politolog. 

„Dokonce si možná někdo vzpomene na diplomatické aktivity československého státu už od 30. let  20. stol., a podobně, neříkejme cynicky, se budou probouzet i další. Že by z některých ‚stolů‘ zmizela jaderná elektrárna v Búšehru, anebo že by česko-íránská obchodní komora musela spěchat zavřít svůj krám, jak o tom mluví pan český poslanec Feri, si ale nemyslím,“ dodal.

Zabití šéfa íránských elitních jednotek Kásima Sulejmáního bylo aktem sebeobrany a USA podniknou i další nezbytné kroky, aby na Blízkém východě zajistily bezpečnost svých vojáků i zájmů. V dopise Radě bezpečnosti OSN to nyní uvedla stálá zástupkyně USA ve světové organizaci Kelly Craftová.

„Předpokládám, že paní Kelly Craft neposlala v příloze svého odpovědného dopisu sadu slidů, kterými kdysi pomáhal americký MNO Colin Powell informovat RB OSN o přítomností zbraní hromadného ničení na území Iráku. Bylo by to podobně výmluvné – dnes stejně jako tehdy,“ uvedl Zbořil.

„Nemyslím si, že taková prohlášení o bezpečnosti a zájmech jsou něčím novým. Koho by zajímalo, jak se ve Spojených státech taková argumentace vyrábí, doporučuji mu najít si na stránkách OSN komentáře tohoto nešťastného, avšak arogantního dopisu. Není to nic jiného než to, co jsme v podobných souvislostech mohli číst několikrát. Spojené státy chtějí zejména v oblastech zapáchajících ropou hájit bezpečnost svých mužů tak jako dříve v kterékoli podobné oblasti kdekoliv na světě,“ dodal.

Americká Sněmovna reprezentantů ovládaná opozičními demokraty chce prezidentovi Donaldu Trumpovi omezit možnosti vojenského postupu vůči Íránu. Ve čtvrtek schválila symbolickou rezoluci, v níž na Trumpa naléhá, aby veškeré vojenské akce proti Íránu ukončil, protože nemá souhlas Kongresu.

„Ano, má to význam, ale téměř výlučně pro americké občany nebo pro potenciální voliče nebo nevoliče Donalda Trumpa. Kdyby se ale stranické poskládání Kongresu Spojených států změnilo v opak toho současného, nemusíme se obávat, že by na podobnou výzvu s demokraty soupeřícími republikáni zapomněli,“ komentuje Zbořil.

Téma konfliktu uzavírá Zbořil takto: „Nemusíme spěchat, jistě se toho ještě ukáže víc, než co jsme mohli vidět a pozorovat dodnes. Ale jen pro začátek.  Už víme, že je možné odstřelit raketou kdekoliv na světě významného politického a vojenského činitele, i na území cizího státu. Proto bych doporučoval těm našim, kteří tak rádi cestují na Makču Pikču nebo do Taipei, aby byli obezřetnější.  Byla by jich, alespoň některých, možná škoda.
To méně zábavné ale je, že mezinárodní politika, nehledě na hory popisů, analýz a hodnocení, je stále ještě na úrovni společnosti prvobytně pospolné, anebo na té, o které mluvil dobrý voják Švejk, když se dozvěděl, že Srbové zabili strejčka císaři pánu.“