Při osmi útocích na Srí Lance přišlo o život 207 lidí a 450 lidí utrpělo zranění. Takové byly informace v neděli odpoledne. Cílem se staly tři křesťanské kostely, tři luxusní hotely, policisté a ubytovna. Srílanské úřady zavedly přísná bezpečnostní opatření včetně zákazu vycházení a posil ostrahy kostelů i dopravní infrastruktury. Náměstek ministra obrany Ruvan Vidžavardene na tiskové konferenci označil útoky za teroristický čin.

„Byl jsem asi před deseti lety na Srí Lance na konferenci o terorismu v jižní a jihovýchodní Asii. Penzionovaný šéf zpravodajské služby Indické republiky, na konferenci velmi vážená osoba, tam hovořil o přeceňování významu 9/11 ve Spojených státech a podceňování teroristických akcí v Indii a v jejím nejbližším okolí. Mluvil o počtu obětí v tomto regionu, který odhadoval na 25-30 tisíc ročně. Shodou okolností v den mého příletu na jedno z vnitrozemských letišť tam došlo k útoku,“ reagoval politolog Zdeněk Zbořil.

„Pro nás bylo snad zajímavé jen to, že jedna z malých bomb byla svržena z prastarého letadla československé výroby. Jinak se zde mluvilo jen o různě intenzivních bojích mezi Tamily a Sinhálci, stejně jako o obětech z řad muslimů, sikhů, hinduistů v Indii. Tzv. islámský terorismus ‚made in USA‘ zde byl neznámý. Pokud se nemýlím, interpretace tohoto posledního neštěstí je poprvé dávána do souvislosti s Islámským státem a snad vůbec poprvé se objektem útoku staly jen křesťanské kostely. Ale je to s celou věcí hodně podobné jako v Evropě. Ještě se nic pořádného neví a už se všichni dohadujeme, kdo to způsobil. A nejen to, hned také víme, kdo je tím vinen a kdo by měl být, a jak, potrestán,“ dodal.

Zatím se hovoří o „teroristické události” a „extremistických skupinách”. Útočit měli i sebevražení atentátníci. Lze tedy k tomu něco dodat? „Snad jen to, že prezident Zeman je zesměšňován, když mluví o terorismu jako hlavním problému naší doby. Je kritizován, že nehledá našeho nepřítele v Ruské federaci nebo v ČLR. Extremistologické výmysly našich a evropských extremistologů jsou sice zajímavé, ale doufejme, že se nebudeme domnívat, že na Srí Lance útočí stejní ‚extremisté‘ jako v Evropě,“ uvedl politolog. „Vypadá to, podle posledních zpráv, že skutečně útočili sebevrazi, a možná jsou to ti, kteří se k takovým činům rozhodli kvůli své beznaději. Ve vojenské hantýrce se tomu říkalo ‚přechod na partyzánskou formu boje‘,“ dodal.

Nabídnutá ruka předsedy Evropské komise je pozoruhodná

Končící předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker na sociální síti Twitter napsal, že je zděšen a zdrcen bombovými útoky na Srí Lance, které stály životy lidí. Ostrovanům nabídl pomocnou ruku. „S hrůzou a smutkem jsem přijal zprávu o bombových útocích na Srí Lance,“ napsal Juncker. Jeho srdce je prý s rodinami obětí. „Nabízíme pomocnou ruku,“ zdůraznil.

Zdrcena je i lidovecká europoslankyně Michaela Šojdrová. „Zaútočit na kostely během největších křesťanských svátků je naprosto otřesné a ostudné! Nesmíme zapomínat, že křesťané jsou nejpronásledovanější náboženskou skupinou na světě. ČR by měla udělovat azyl více křesťanům, kteří o něj u nás žádají,“ zdůraznila. „Nevím, zda se paní Šojdrová nemýlí. Křesťané jsou v některých zemích opravdu cílem pronásledování. Jen v balkánských válkách byly zničeny stovky svatostánků a církevních svateb, zabity tisíce věřících, ale Evropa, ani paní poslankyně EP zděšena nebyla. A nabídnutá ruka předsedy EK je pozoruhodná jen tím, že už poněkolikáté se tak děje s velkým zpožděním,“ dodal. 

Kondolují politici z celého světa. Ministr vnitra Jan Hamáček na twitteru avizoval, že Česká republika je připravena pomoci, pokud nás požádají o spolupráci. „Papír snese všechno a slova se pronášejí snadněji zejména z řečnických tribun politických matadorů. Navíc, když je to tak jednoduché upozornit na to, jak jsme šlechetní a velkorysí. ‚Až o to požádají‘ je velmi opatrný side-step zejména s ohledem na naše vztahy ze zeměmi jižní Asie, které, jak víme, nejsou dnes příliš vřelé a srdečné,“ uvedl politolog.

„Náboženská nenávist a fanatismus jsou tvrdou realitou dnešního světa,“ napsal senátor Pavel Fischer‏. „Investovat do modernizace našich ozbrojených sil fakt není žádný luxus,“ podotkl. „Možná mohl být pan senátor trochu konkrétnější. Mohl nám napovědět, co dělat, když se v Irsku vraždí katolíci a protestanti a ještě do toho zasahují místní s policií v uniformách i v civilu. Jsou to přece jen nám bližší spoluobčané EU a britské ostrovy jsou nám bližší, z hlediska vojenského a ekonomického, než Srí Lanka,“ říká Zbořil.

Požár Notre-Dame. Všichni nejsou křesťany

Minulý týden vyburcoval veřejnost požár slavné katedrály Notre-Dame. Úřad pařížského prokurátora rychle vyloučil žhářství, hovoří se výhradně o nehodě. Zároveň se ale v této souvislosti připomíná i zvýšený počet útoků na francouzské kostely v minulých letech a načasování před největšími křesťanskými svátky. Na sociálních sítích si lidé všímají posměšných reakcí. V médiích už se objevilo varování před lživými zprávami, které se šíří. „Notre-Dame je emocemi přeplněný symbol Francie a Francouzů se všemi jejich kladnými a zápornými projevy. Snad bychom mohli začít od toho, kdo jsou to francouzští občané a kde všude Francie a její zámořské departementy leží. Všichni nejsou křesťany a antireligiózní tradice jsou tam mnohem silnější než v našich zemích, které někteří považují za bezbožné,“ reagoval politolog.

„Je tam možná menší nedůvěra k těm, kteří informace a zprávy zprostředkovávají (medializují). Snad proto se jako pověstný bumerang vracejí všechny lži a polopravdy, které se staly běžné ve veřejném prostoru ve Francii a dokonce i v celé EU. Rychle se šíří nejrůznější fámy, které, jak víme, se vždy rodí z nedostatku důvěryhodných informací. A jako fámy deformují nejrůznější úrovně komunikace, a to i tehdy, když je obsah jejich sdělení pravdivý nebo pravděpodobný,“ dodal.

Spisovatel a publicista Alexander Tomský uvedl v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz: „Nepochybně, je to zlé znamení – omen – postupující sekularizace.“ Zbořil k tomu dodává: „Nevím, zda je to znak nebo znamení postupující sekularizace, ale jako každá podobná událost, kterou se nám nedaří přiblížit pravdě a ještě o tom přesvědčit druhé, začne žít svým vlastním životem, stejně jako vražda J. F. Kennedyho nebo Marilyn Monroe, smrt Lady Diany nebo letecký útok na newyorská dvojčata. Stejně jako nejrůznější vylhané příčiny válek a masových zabíjení. Anebo jako je zapalování kostelů a chrámů za tak zvláštních okolností jako tentokrát v Paříži.“

K neštěstí v souvislosti s katedrálou se vyjádřil na ČT kardinál Dominik Duka: „Francouzský laicismus má podíl na tom, že v minulém roce byl stav katedrály Notre-Dame vyhlášen za katastrofální. Zboření věže nebylo jen z důvodu požáru, ale myslím, že i z důvodu technického stavu.“ Zbořil k jeho vyjádření podotýká: „To nedokážu posoudit. Vím jen, že velcí francouzští revolucionáři chtěli Notre-Dame zbourat už v roce 1793. Nakonec ho jen vykradli a trochu poničili. Navíc gotické kostely, chrámy i katedrály se stavějí dlouho a málokdy jsou dokončeny. To jim někdy ubližuje, ale často i dodává na přitažlivosti nejen náboženské, ale i estetické. Vybombardovaný dóm v Kolíně nad Rýnem spojeneckým letectvem za druhé světové války je snad jen jednou z výjimek. Ale i Chrám sv.Víta v Praze se dlouho stavěl i nestavěl a některé jeho části nejsou dokončeny dodnes. A podobně zničené Emauzy, odvážně dostavěné po druhé světové válce, snad také nejsou příkladem české bezbožnosti.“ 

Nad požárem katedrály se zamýšlel autor knihy Podivná smrt Evropy Douglas Murray. „Jak jsem řekl ve své knize před několika lety, v určitých ohledech se o budoucnosti evropské civilizace rozhodne podle toho, jak se stavíme ke kostelům a jiným kulturním památkám. Budeme je nenávidět, ignorovat, pracovat s nimi, nebo je dále uctívat? Budeme je udržovat?“ psal. „Myslím, že rozhoduje a není lepšího příkladu, než máme u nás v Čechách a na Moravě. A nejde jen o kostely a hrady a zámky. A kdyby někdo nevěřil, ať se zajede podívat na téměř svépomocí rekonstruovaný barokní kostel v Neratově, nebo skleněný oltář Vladěny Tesařové v Dobré Vodě u Sušice. Zdeněk Kalista už před mnoha lety napsal knihu o českém baroku a „barokním utváření“ krajiny a je to jen jeden příklad z mnoha. Budeme s nimi žít a ani si nemusíme myslet, že jsme přehnaně modloslužební,“ reagoval politolog.