Až dosud se předseda hnutí ANO Andrej Babiš velice přesně trefoval do vkusu, nálad a postojů těch, kteří přicházejí do úvahy jako jeho voliči. To už ale neplatí pro dvě jeho čerstvá vyjádření na adresu prezidenta Miloše Zemana. „Pan prezident určitě neměl říkat, že zavřel dveře velvyslanci Spojených států. Shodou okolností jedu v pondělí na týden na služební cestu do Spojených států. Mám jednání v New Yorku, Washingtonu a v Silicon Valley. Samozřejmě ta situace není příjemná. Nejlepší by bylo, kdyby si to pan prezident rozmyslel,“ komentoval Andrej Babiš vyjádření hlavy státu.
A nezůstalo jen u toho. Vicepremiérovi se totiž nezamlouvá ani úmysl Miloše Zemana zúčastnit se v Moskvě oslav konce druhé světové války. „Ta cesta, pokud ji pan prezident uskuteční, jen zbytečně vyvolá negativní emoce v našich médiích a ve světě,“ prohlásil Andrej Babiš. Když se tato vyjádření objevila na Facebooku hnutí ANO, dostalo se předsedovi hnutí nepříznivé odezvy i od těch, co mu dosud fandili. Lidé poukazovali na to, že uctění památky obětí druhé světové války je namístě, jiné pobouřilo to, jak podlézavě se Andrej Babiš staví ke Spojeným státům.
Předseda hnutí ANO se chtěl připomenout jako samostatný hráč
Nabízí se otázka, zda jde ze strany nejpopulárnějšího politika o to vymezit se vůči hlavě státu, nebo vyjádřit zahraničně-politický postoj. „Spíš si myslím, že je to do značné míry takový symbol ve vztahu k Miloši Zemanovi. Vždy, když se začne mluvit o nějaké vazbě Miloš Zeman - Andrej Babiš, tak přijde nějaký výpad, aby Andrej Babiš ukázal, že je samostatný hráč, že stojí mezi Bohuslavem Sobotkou a Milošem Zemanem a že jeho vztahy jsou opravdu velice pragmatické a na obou hráčích nezávislé,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz politolog Jan Kubáček z Katedry marketingové komunikace a PR Institutu komunikačních studií a žurnalistiky FSV UK.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník