Možná je slušností začít prostorem, kde momentálně umírají v důsledku války stovky lidí – v Jemenu. Na jedné straně povstalecké milice podporované Íránem a dle některých nařčení Ruskem, na druhé straně pestrá společnost: loajalisté uprchlého prezidenta Hádího, saúdskoarabké stíhačky, Egypt a další arabští spojenci, al-Káida plus podpora USA. Jak se dospělo k tomuto výjevu, který vypadá poněkud bizarně? O co hrají Saúdové, o co Američané, co může získat Írán nebo třeba Rusko? Psala jste též, že Saúdové se válkou snaží potlačit své domácí problémy, známo je též, že kvůli poloze Jemenu může být ohrožen obchod s ropou. Jak je to vážné? Může tato válka ,,odlákat" pozornost USA od záležitostí na Ukrajině?
Válka bohaté saúdské královské rodiny (s podporou třeba USA a Británie) proti chudičkému Jemenu je dalším důkazem faktu, že žádné axiomy už na Blízkém východě neplatí a každý může být spojencem každého v bodě A, zatímco s ním může soupeřit nebo i válčit v bodě B a jen tak se prostřednictvím „proxy fighters“ kočkovat v bodě C. V Jemenu proti sobě na jedné straně stojí húthijští rebelové z hnutí Ansaralláh, většina jemenské armády stále věrná někdejšímu diktátorovi Sálihovi a k nim každý den přibývají další a další stoupenci, adekvátně tomu, jak rostou počty obětí cizích náletů. Rebelové spolu s armádou už oznámili, že začnou proti Saúdům vyzbrojovat různé lokální kmeny a klany, které jsou bombardováním postižené… A na straně útočící jsou Saúdové, Katar, Egypt, Katarem podporované a v Egyptě zakázané Muslimské bratrstvo, Saúdy a Katarem financovaná al-Káida. Saúdští režimní klerici válku označují za „džihád“, saúdský král Fajsal mluví o nezbytném boji proti „komunistům“, saúdská propagandistická média zase alianci říkají „Lidový odpor“, a tento „džihádisticko-antikomunisticko-lidový odpor“ podporují Spojené státy, které už po boku al-Káidy vstoupily i do války samotné, a to ostřelováním Adenu z bitevních lodí. A zatímco Egypt už by se z války nejradši nějak vymluvil, protože kýžené americké miliardy ve zbraních výměnou za ochotu bojovat proti „regionálním extremistům“ už dostal, tak Saúdové žádají o vojenskou pomoc Pákistán. Tomu se ale do války v Jemenu očividně nechce, ale místo něj se už nabídly pákistánské džihádistické skupiny, které prošly výcvikem spolu s al-Káidou, prováděly teroristické útoky v Indii a bojovaly spolu s Tálibánem v Afghánistánu proti americké okupaci… Jako že by si teď zabojovaly po boku USA, neboť sunnité vnímají šíity jako největší zlo na celém světě, větší než jsou Židé nebo Američané. To celé je fakt na hlavu.
Rusko a Írán až dosud stály víceméně stranou – Moskva nejspíš vyčkává, jestli se ten spletenec nějak nerozmotá sám, a Írán měl až dosud v prvním plánu rámcovou dohodu s USA o svém jaderném programu. Navíc, tito dva spojenci zasahovat ani nemuseli, protože Húthíové spolu s jemenskou armádou bránící svůj stát před uprchlým prezidentem a jeho saúdskými loutkovodiči si vedou nad očekávání dobře. Až včera, tedy ve středu, vyslal Írán k jemenským břehům dvě válečné lodi – perští námořníci koukají na ty americké opodál a přikládají ruku k ochraně strategických vod, jimiž proplouvá značná část světové ropy, tedy jak saúdské (a dalších států z Perského zálivu), tak i íránské. A tím najednou se ke všemu výše řečenému přidává nečekaný společný zájem…
Někteří arabští experti přitom tvrdí, že hlavním důvodem, proč se Saúdové vydali masově zabíjet Jemence, je snaha nového a mladého „princátkovského“ vedení získat ostruhy vítězných bojovníků proti šíitům a posílit tak svou image v očích svých vlastních poddaných. Moc to nefunguje a saúdská policie zabíjí demonstranty v šíitské východní části své země, kdosi pak zabíjí saúdské policisty nejen na východě, ale už i v samotném Rijádu, do toho umírají první saúdští vojáci na hranicích s Jemenem. Otázka je tedy vcelku prostá: stihnou Saúdové porazit rebely a armádu v Jemenu dřív, než se utopí ve válce zahraniční a válce domácí? Kdo a kolik by si na to vsadil?
A co se týče vaší poslední otázky, říkám ano: i ukrajinská média se shodují v tom, že Barack Obama delegoval řešení ukrajinské krize na Německo a sám se soustředí na Blízký východ. Nebo spíš se jen zkouší soustředit, protože je to fakt mela.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Martin Huml