To je nářku, to je pláče za oceánem: Vyšetřovatel Robert Mueller nenašel žádný důkaz o spolupráci Donalda J. Trumpa či kohokoliv z jeho štábu s Rusy, pokud jde o kampaň vedoucí k vítězství nad Hillary Clintonovou. Jak je to možné, když se jeho lidé zcela volně přehrabovali v záležitostech stovek lidí a měli volnou ruku naprosto ve všem? Co to znamená pro americká média, která jasně věděla, že Trump musel spolupracovat s Rusy, jinak by nevyhrál? Co to znamená pro naše „agentomaniaky“, kteří za každým lístečkem, který se hne jinak, než oni chtějí, vidí ruku Putina?

Ptáte se, jak je možné, že po dvou letech nic nenašel? No, nejjednodušším vysvětlením asi může být známé úsloví o tom, že kde nic není, ani čert nebere… Možná zajímavější je ale otázka, kdy Mueller s konečnou platností zjistil, že nic nenajde. Bylo to třeba před rokem? Bylo to třeba před nedávnými kongresovými volbami, které svým mlčením, respektive pokračováním v „honu na čarodějnice“, jak říká Trump, musel logicky ovlivnit ve prospěch Demokratické strany? To všechno a spousta další otázek se nyní bude postupně osvětlovat, a mám silnou tuchu, že si to Trump pořádně vychutná a bude se v tom rochnit. Nikam nespěchá, může si to rozfázovat až do voleb…

A co budou dělat trumpobijci? Někteří se zasekli na tom, že i když se nic nenašlo, tak je Trump Putinovým agentem i dál, protože to „přece každý ví“, další si na Trumpovi najdou něco jiného. Bude to sice často dost křeč, která „světu“ odhalí pravou tvář amerických (ale i těch našich, českých i evropských) „elit“, ale tipnu si, že nějakého „sypání popele na hlavu“ bude pomálu. 

Buďme spravedliví, přeci jen nějaké dílčí úspěchy Mueller měl. Zjistil, že Trumpův někdejší volební manažer je šejdíř. Obvinil několik Trumpových lidí ze lhaní a závěrečná vyšetřovací zpráva nechává ještě „otevřená dvířka“ ve směru obvinění Trumpa z „bránění spravedlnosti“. Má se Trump ještě čeho bát? Pohnou se někam ještě dílčí kongresová vyšetřování?

Nevyznám se v právu, ale čistě laicky mi připadá divné, že může být někdo obviněn z bránění spravedlnosti, když se nestal žádný zločin. Třeba se ale pletu a možné to je. I tak si ale myslím, že nejhorší má Trump už za sebou…

Ať je to jakkoliv, Al Jazeera ve svém komentáři napsala: „Trump byl právě znovuzvolen.“ Dostal Trump v Muellerově selhání kladivo, kterým teď pomlátí jak demokraty, tak americká mainstreamová média? A pojďme si zaspekulovat: Poté, co vyhodil odbojného ministra obrany Mattise, se mu teď odvalila z cesty další překážka. Bude si teď moct víc dělat, co bude chtít, aniž by nad ním visel Damoklův meč impeachmentu? Bude se moci stáhnout ze Sýrie? Bude moci jednat s Putinem? Bude ještě drsnější k evropským spojencům? Může začít obchodní válku v Číně? Rozjede teď Trump politiku, jakou by chtěl? Stav nouze na hranicích, který má oprávnit Trumpa ke stavbě zdi, mu Kongres nezvládl zrušit…

Na tom, že celý ten hoax s vyšetřováním Trumpovi otevírá dveře k vítězství v dalších volbách, se teď shoduje spousta analýz. Ono to tak opravdu vypadá, tím spíš, že v řadách Demokratické strany se ani vzdáleně neukazuje nikdo, kdo by měl formát se mu důstojně postavit, natož ho porazit. A co víc, Demokratická strana se „zařezává“ sama, například když teď žádný demokratický senátor nezvedl ruku pro ambiciózní, až revoluční „nový zelený plán“ své mladé radikální a údajně socialistické kolegyně Alexandrie Ocasio-Cortezové… Nicméně, do voleb je pořád ještě daleko a kdo ví, co všechno se ještě může stát, i když ano, myslím si, že spoustu tradičních amerických spojenců v Evropě i jinde z představy, že bude Trump zvolen i podruhé, přepadá akutní bolehlav.

A máte sice pravdu, že Jim „Vzteklý pes“ Mattis je už pryč, ale je tam John Bolton ve funkci poradce pro národní bezpečnost, nově resuscitovali už zapomenutého „měniče režimů“ Elliotta Abramse, aby se postaral o Venezuelu, těch jestřábích jmen je kolem Trumpa samozřejmě mnohem víc. Tím chci říci, že bych s nějakou zásadní změnou politiky až tolik nepočítala. Vztahy s Ruskem se nemohou zlepšit, dokud budou v platnosti ty haldy amerických sankcí, a na tom nic moc nezmění ani případný summit s Putinem, proti němuž už nově nemůže být v americkém establishmentu tolik námitek, jako ještě do minulého týdne. Obchodní válka s Čínou je otázkou vcelku racionálních propočtů, které ukazují, že USA jsou v pozici slabšího „partnera“, a na tom se také nic moc změnit nemůže. Jestli bude Trump dál „zametat“ s Evropou, záleží hlavně na Evropě samé, jestli se sebou zametat nechá… Na druhou stranu se mi vždy zdálo, že Trump rozhodně není stoupencem návratu k nějaké variantě studené války, a nyní bude mít přece jen volnější ruce, aby zabránil aspoň tomu nejhoršímu.

Zatímco Trump se může radovat, Theresa Mayová se zdá být v háji. Tancům kolem Brexitu už rozumí málokdo, mluví se o neustálých odkladech, o tajných jednáních se skalními konzervativci, o odchodu premiérky či o tom, že živelný Brexit by vlastně pro Británii byl dobrý, protože by mohla uzavírat obchodní smlouvy nezávisle na EU. Jak to vidíte vy? Vyrobil Brusel dostatečný „strašák“ pro jiné země, aby se o exit nepokoušely? A co vidina druhého referenda, kde by Britové mohli rozhodnout už „správně“?

Upřímně, já už ani netuším, kdo že to v té Británii vládne. Vláda v čele s premiérkou? Nebo převzal moc parlament? Fakt je to chaos. Na jednu stranu je to samozřejmě dokonalý „strašák“ pro všechny případné další zájemce o vystoupení z Unie, na stranu druhou se tím podle mého ale z pohledu Bruselu až tolik neřeší, protože i „tvrdý“ Brexit za pár let přebolí a podle všeho se ukáže, že se Británie vůbec nezhroutila… Čili, že problém vystoupení z EU se spíš jen odkládá, protože některé státy, které o to mají nebo budou mít zájem, si jen počkají, aby se přesvědčily, že se „tvrdým“ odchodem „svět neboří“. Natož aby končil.

Minule jsme se bavili o tom, že Italové míní podepsat čínskou iniciativu „Hedvábné stezky“. Nyní se při návštěvě Si Ťin-pchinga ve Francii ukázalo, že Macronovi se podepisovat nechce. Francouzi mají prý za to, že čínské zboží by díky tomu masivně proudilo do Evropy a jejich vývozci na čínský trh by stále měli dveře výrazně přivřené. Jsou to oprávněné obavy? A jinak, Francouzi pod Macronem jsou proti Číně, vadí jim i Trump, Británii zatápí… Tak s kým tedy jsou? Že by výhradně „s námi“?

Ano, Francie sice podepsala obchodní dohody s Čínou za spousty miliard, ale do „Hedvábné stezky“ nevstoupila. Připadá mi to legitimní, mají na to plné právo. Paříž je naopak v čele „evropského hnutí“, které chce dojednat nějaké obecné mantinely pro obchodování s Čínou, které by Evropě zajistily férové podmínky tváří v tvář čínské vlně. Proč ne? Zní to vcelku konstruktivně, otázkou ale samozřejmě je, jestli na podobné úvahy už není přece jen trochu pozdě, tím spíš, že už se Čína pevně etablovala v Řecku a nově v Itálii, že neustále navyšuje svou spolupráci s Německem či Británií… 

No, říkáte „Francouzi pod Macronem“, ale lepší by bylo použít obrat „Francie za Macronovy vlády“, protože bychom mohli asi dlouho diskutovat, kolik „Francouzů pod Macronem“ ještě vůbec je… Ale vážně. Pokud si do čela státu zvolíte ambiciózní umělohmotnou loutku, která s postupem času čím dál víc propadá napoleonskému komplexu, tak se nelze divit, že jsou proti všem, protože jediným, kdo má ve všem pravdu, je jen ON. Co s tím kdo nadělá? Snad francouzští voliči v příštích volbách. Mimochodem, donedávna jsem si myslela, že Macron je vrcholnou ukázkou vyprázdněnosti a loutkovosti západního politického systému, ale ta paní Čaputová na Slovensku ho fakt hravě strká do kapsy…   

Děti stávkují za globální oteplování. A chtějí stávkovat do doby, než ho politici nezastaví. Co myslíte, jak to celé dopadne?

No, já nevím, jaký další scénář má jejich „řídící“ agentura připravený. A že nějaký vlivný řídící orgán existovat musí, je nepochybné už jen z toho, že se ta švédská Gréta dostala až k řečnění v Davosu, kam jen tak někoho „z ulice“ asi jen tak nepouštějí. A co se stane dál? No, děti, aspoň ty chápavější z nich, za čas narazí na realitu, která spočívá v tom, že politici sice okupují různé funkce, ale vládnou nám nadnárodní koncerny. Takže už jen to, že je kdosi vysílá proti politikům, je prostě jen hra s nějakým, zatím ne zcela jasným cílem. Samozřejmě, nejhorší bude, když se do toho někteří mladí fakt zažerou, během nějaké doby zjistí, že nic nezmůžou, z pocitu bezmoci se zradikalizují a přestanou jen pobíhat s cedulkami v pátek místo vyučování. Ve skutečnosti bude na vytvoření skutečných problémů stačit pár desítek zfanatizovaných mladých lidí v každé zemi. Co pak? Potěš Gréta! 

Tím ani v nejmenším netvrdím, že změny klimatu nejsou problém a že by se nad tím vším mělo mávnout rukou. Právě naopak! Ale zrovna tomuhle „dětskému projektu“ nevěřím.  

Objevují se informace o tom, že migranti, kteří do Itálie proudí z Libye, jsou znásilňováni. Liberálové tím chtějí Italy obměkčit, aby je k sobě pustili, ale nedaří se jim to. Zaprvé, proč i pod tíhou těchto zpráv to ti Afričané přes Libyi „zkoušejí“? Zadruhé, kdo je nejblíže tomu udělat v Libyi pořádek? Několik summitů uběhlo a lodě pořád vyplouvají.

Podmínky migrantů ze subsaharské Afriky, kteří se dostali až do Libye, jsou zcela určitě nelidské. Ale tak tomu je přece už od chvíle, kdy migrační vlna započala, tedy už několik let. A započala fakticky krátce poté, co Západ svévolně – s hesly o demokracii a lidských právech – zničil Libyi. Zavíráme před tím oči, stejně jako mimochodem do televize nepouštíme skutečné oběti a následky našich válek. Dotklo by se to jemnocitu západních společností, které se tak rády vydávají za pupek humanismu a demokracie. Roky s osudem migrantů v Libyi nikdo nic nedělá, takže nynější krokodýlí slzy budou zase jen účelové. Tím spíš, že je zásadní otázkou, zda je skutečně řešením, že by se všichni ti trpící lidé převezli hromadně do Itálie, nebo někam jinam do Evropy. Silně o tom pochybuju, ale o tomhle tématu se tu bavíme už roky a „odpovědní činitelé“ se dál nějakým zásadním rozhodnutím vyhýbají. Rozumné mi přijde pomáhat a investovat přímo v zemích, které mají velké sociální a jiné problémy, ale bez ohledu na spousty proklamací se toho v tomto směru děje jen málo konkrétního. Vše tak zůstává v rovině emocí, navíc emocí extrémních: Přijmout všechny, nepřijímat nikoho. S tím ale daleko nedojdeme. Stejně jako s tím, že prý teď EU zruší hlídkové lodě u libyjských břehů, které tam zachraňovaly migranty a vozily je do Evropy… 

A kdo může udělat v Libyi pořádek? Podle všeho je nejsilnějším hráčem „povstalecký“ generál Haftár, který se svou armádu ovládá už většinu země i většinu tamních ropných zdrojů. V poslední době se množí úvahy o tom, že už co nevidět potáhne i na hlavní město Tripolis, a tak se kolem toho aktivují nejrůznější rozhovory na Blízkém východě nebo v Moskvě. Uvidíme, jestli to vše nakonec povede k dobytí Tripolisu nebo k nějakým volbám, které by ale za současného stavu v Libyi byly víc než pochybné. V každém případě ale platí, že i kdyby Haftár ovládl celou zemi, nechá si spolupráci při potlačení migrace od Evropy pořádně zaplatit, ať už finančně, nebo politicky. Jistým schůdným řešením by to pro Evropu ale bylo… 

Co bychom v příštích dnech měli sledovat?

Bude zajímavé sledovat vývoj kolem Venezuely, kam přiletěla stovka ruských vojáků, a USA funí vzteky, že se jim někdo vměšuje do jejich vměšování a navíc na „jejich“ západní polokouli…