„Nějak se nám zamotalo zpravodajství z Ukrajiny. Ruská federální armáda, nebo spíše najatí žoldnéři, na Ukrajině vytrvale útočí, jejich zbraně, kterých by měl být nedostatek, se podivuhodně rozmnožují, drony létají ve stále větším počtu a ještě více jich je sestřelováno,“ komentuje události posledních dnů politolog Zdeněk Zbořil. „Obětí je, alespoň podle českých médií, méně, než na školách ve Spojených státech. O ofenzívně a protiofenzivě se mluví tak zmateně, že kriticky anti-dezinformativně vzdělaný student, nebo jeho učitel, mají potíže poznat, zda už k jedné nebo druhé variantě došlo, zda se právě chystá, anebo zda už nikdy nebude,“ dodal a přidává návrh: „Snad by mohly pomoct soudy, nebo alespoň nějací státní zastupitelé, kteří v poslední době nahrazují nejen zpravodajství z front, ale i kritická zkoumání pramenů, která odejmuly vědeckým autoritám z řad akademického personálu. V rezervě jsou i neziskově-zisková sdružení, kterým se dostává v dnešní době finanční pomoci dokonce rovnou z rozpočtů Evropské unie a pod patronací nějaké komisařky.“

Zbořil také připomíná: „Nemohu opomenout, ačkoliv bych si to upřímně přál, skandální indiskreci na MNO, vládě a zřejmě se dotýkající i agendy prezidenta republiky. Nejde nám jen o to, kdo všechno a co způsobil. Ale v době manifestu ,Za pět minut dvanáct' nás nemůže nenapadnout, že v tomto prostředí se má proúčtovat a distribuovat zboží za 160 miliard Kč (alespoň podle hojných veřejných pramenů), a že se tak má dít v době až příliš rychle se zvětšujícího tempa fluktuace vojenských a administrativních kádrů a v mlze zahaleného nezodpovědně zodpovědného zákulisí.“

Ve Spojených státech se snad podle Zbořila vyřešil problém s platební neschopností státu, ale to ještě neznamená, že bylo dosaženo velkého pokroku v zachraňování finančního sektoru americké ekonomiky. „Navíc zpravodajství, kterému dávají pohyb prezident Spojených států Joe Biden a vysoký reprezentant Republikánů, předseda Sněmovny reprezentantů Kevin McCarthy, svými stručnými, ale poplašnými zprávami, nás nutí zajímat se více o jiné části světa, než o tu, které říkáme ,nejvyspělejší země světa.' A protože jsme si snad už definitivně všimli, že se nejedná jen o napětí mezi Západem a Východem, ale že už jde dávno o konfrontaci Severu a Jihu, může se nám stát, že nebudeme vědět, zda stojíme na straně vítězů nebo poražených,“ předesílá ve svém úvodním hodnocení uplynulých dnů.

„Tažení na Východ“? Skoro bych se bál…

Prezident Petr Pavel se ve středu opět sejde s premiérem Petrem Fialou a předsedy obou komor Parlamentu, tedy Milošem Vystrčilem a Markétou Pekarovou Adamovou. Schůzky se zúčastní také ministr zahraničí Jan Lipavský. K tématům by měla patřit koordinace zahraniční politiky a nadcházející summit NATO ve Vilniusu.

„Pokud by se mělo jednat, alespoň podle některých českých rusobijců, o rozšíření ,tažení na Východ', skoro bych se takového setkání bál. Ale spíše předpokládám, že pan prezident upozorní své kolegy, že on ,zastupuje stát navenek' a bude pro ně mít exkluzívní zprávy, které budou odpovídat vážnosti tohoto setkání. A také, že to všichni přítomní ve zdraví přežijí. A pokud půjde jen o setkání ve Vilniusu, pak věřím, že pan prezident uplatní svůj vliv a své dosavadní zkušenosti a vysvětlí svým kolegům, jak to na summitech NATO chodí,“ uvedl Zbořil.