„Nějak se nám zamotalo zpravodajství z Ukrajiny. Ruská federální armáda, nebo spíše najatí žoldnéři, na Ukrajině vytrvale útočí, jejich zbraně, kterých by měl být nedostatek, se podivuhodně rozmnožují, drony létají ve stále větším počtu a ještě více jich je sestřelováno,“ komentuje události posledních dnů politolog Zdeněk Zbořil. „Obětí je, alespoň podle českých médií, méně, než na školách ve Spojených státech. O ofenzívně a protiofenzivě se mluví tak zmateně, že kriticky anti-dezinformativně vzdělaný student, nebo jeho učitel, mají potíže poznat, zda už k jedné nebo druhé variantě došlo, zda se právě chystá, anebo zda už nikdy nebude,“ dodal a přidává návrh: „Snad by mohly pomoct soudy, nebo alespoň nějací státní zastupitelé, kteří v poslední době nahrazují nejen zpravodajství z front, ale i kritická zkoumání pramenů, která odejmuly vědeckým autoritám z řad akademického personálu. V rezervě jsou i neziskově-zisková sdružení, kterým se dostává v dnešní době finanční pomoci dokonce rovnou z rozpočtů Evropské unie a pod patronací nějaké komisařky.“
Zbořil také připomíná: „Nemohu opomenout, ačkoliv bych si to upřímně přál, skandální indiskreci na MNO, vládě a zřejmě se dotýkající i agendy prezidenta republiky. Nejde nám jen o to, kdo všechno a co způsobil. Ale v době manifestu ,Za pět minut dvanáct' nás nemůže nenapadnout, že v tomto prostředí se má proúčtovat a distribuovat zboží za 160 miliard Kč (alespoň podle hojných veřejných pramenů), a že se tak má dít v době až příliš rychle se zvětšujícího tempa fluktuace vojenských a administrativních kádrů a v mlze zahaleného nezodpovědně zodpovědného zákulisí.“
Ve Spojených státech se snad podle Zbořila vyřešil problém s platební neschopností státu, ale to ještě neznamená, že bylo dosaženo velkého pokroku v zachraňování finančního sektoru americké ekonomiky. „Navíc zpravodajství, kterému dávají pohyb prezident Spojených států Joe Biden a vysoký reprezentant Republikánů, předseda Sněmovny reprezentantů Kevin McCarthy, svými stručnými, ale poplašnými zprávami, nás nutí zajímat se více o jiné části světa, než o tu, které říkáme ,nejvyspělejší země světa.' A protože jsme si snad už definitivně všimli, že se nejedná jen o napětí mezi Západem a Východem, ale že už jde dávno o konfrontaci Severu a Jihu, může se nám stát, že nebudeme vědět, zda stojíme na straně vítězů nebo poražených,“ předesílá ve svém úvodním hodnocení uplynulých dnů.
„Tažení na Východ“? Skoro bych se bál…
Prezident Petr Pavel se ve středu opět sejde s premiérem Petrem Fialou a předsedy obou komor Parlamentu, tedy Milošem Vystrčilem a Markétou Pekarovou Adamovou. Schůzky se zúčastní také ministr zahraničí Jan Lipavský. K tématům by měla patřit koordinace zahraniční politiky a nadcházející summit NATO ve Vilniusu.
„Pokud by se mělo jednat, alespoň podle některých českých rusobijců, o rozšíření ,tažení na Východ', skoro bych se takového setkání bál. Ale spíše předpokládám, že pan prezident upozorní své kolegy, že on ,zastupuje stát navenek' a bude pro ně mít exkluzívní zprávy, které budou odpovídat vážnosti tohoto setkání. A také, že to všichni přítomní ve zdraví přežijí. A pokud půjde jen o setkání ve Vilniusu, pak věřím, že pan prezident uplatní svůj vliv a své dosavadní zkušenosti a vysvětlí svým kolegům, jak to na summitech NATO chodí,“ uvedl Zbořil.
„Pan předseda vlády někdy slibuje nesplnitelné“
Premiér Petr Fiala informoval, že přijde další fáze ozdravného balíčku a to budou investice. „Od vysokorychlostních tratí, přes dostavbu jaderné elektrárny, obnovitelné zdroje, zrychlení bytové výstavby, až po gigafactory. Prostě všechny ty velké projekty, které budou zlepšovat naši infrastrukturu. Na ty se teď chceme soustředit v druhém kroku Česka ve formě," uvedl.
„Pan předseda vlády někdy slibuje nesplnitelné a snaží se splnit neslíbené. Není to nic mezi českými politiky neobvyklého, ale možná, že by někteří nedostatečně informovaní posluchači těchto slov mohli myslet, že jde o přechod na válečnou ekonomiku. Podle jeho starších vyjádření jsme přece ,ve válce' a tak je už nejvyšší čas na to nějak reagovat,“ uvedl politolog.
„A jen tak mimochodem, když vidíme, jak se do světa a do Evropy valí čínské automobily, a jak dlouho se staví přes potok nějaká lávka v Čechách a na Moravě, měli bychom se všelikých giga-projevů varovat a opatrně našlapovat okolo předpovědí své budoucnosti,“ dodal.
Gesto z padesátých let: Není Němec, jako Němec!
Zločiny, které páchali naši předkové. Přesně takové slovní spojení použil prezident Petr Pavel v projevu během Terezínské tryzny. Slova vyvolala nepochopení a otazníky.
„Trochu mi to připomíná trochu upravené a reinterpretované gesto z padesátých let – Není Němec, jako Němec! Ale na podobné téma jsem zažil diskusí, že mne unavuje se stále opakovat. Byl jsem kdysi (snad už 1994) na setkání u příležitosti jednoho výročí zakladatele a autora Panevropy Jindřicha Mikuláše Coudenhove-Kalergiho v Poběžovicích, ze kterého je veřejně známá fotografie Petra Fialy, Otto von Habsburga a Bernda Posselta. Předpokládám proto, že se od této doby ideologie ,vzájemného odpouštění' nějak vyvinula,“ uvedl politolog. „Od omluvy Václava Havla, přes česko-německou deklaraci, k diskusím o restitucích a tak tedy i ,k společné vině a nevině'. Nepochopení a otazníky snad nebudou příliš vášnivé a velké. Už jsme si zvykli na Němce a Německo, zapomněli na Rakušany a Rakousko, německý Protektorát je už v posledních letech spíše český než německý, Československo nebylo osvobozeno, ale dobyto. Tak konečně - Hic Rhodus, a tak skákejme!“ dodal.
Výjezdy prezidenta. Co má jiného dělat?
Prezident Petr Pavel minulý týden ukončil návštěvu Vysočiny. „Co má jiného dělat? Podle nezapomenutelného básníka z padesátých let se v potemnělých chodbách Pražského hradu nemůže jen projíždět na koloběžce, ale měl by tam jako někteří jeho předchůdci ,do bitev kráčet před řadami'," připomíná politolog. „Je tomu ale možná tak i proto, že během své předvolení kampaně se dostal do míst, která neznal, a že má zájem, zejména v době chaotického jednání Fialovy vlády, vidět, co se děje na místech, která tehdy navštívil. A zda mu jeho informátoři z bližšího i vzdálenější okolí, netají něco, co by měl vědět. Mezi lidi chodili nejen čeští králové, ale dokonce i prezidenti a tajemníci, pro které dnes nemáme slušné slovo. Tak proč by si to pan prezident Pavel nezkusil? Václav Havel, pokud mu to zdraví dovolilo, vymetl také kdejaký koutek svého panství a nikdy mu to neuškodilo,“ dodal.
Je to v souladu s tradicí evropské demokracie?
Delegáti evropské politické strany Aliance liberálů a demokratů pro Evropu schválili na kongresu ve Stockholmu rezoluci namířenou proti předsedovi hnutí ANO Andreji Babišovi. Liberálové přestanou bývalého premiéra zvát na své akce kvůli tomu, že začátkem května vystoupil na akci národoveckých konzervativců, kterou v Budapešti hostil maďarský premiér Viktor Orbán.
„Nejsem si jistý, zda ,liberálové a demokrati' jednají v souladu s tradicí evropské demokracie a liberalismu. Z Evropského parlamentu, a z vyjádření hned několika reprezentantů těchto dvou frakcí, nejsou, zejména v posledních dvou, třech letech, slyšet slova, která by jejich politiku dělala pro české potenciální voliče přitažlivou. Jistě, výsledky voleb do EP v ČR neotřesou arogancí a sebestředností ,Bruselských struktur', ale ani dnes ještě nevíme, jak volby dopadnou a zda nebude politika Viktora Orbána i v jiných zemích EU přitažlivější než liberálně demokratická. Nebo snad lidově demokratická? Evropa, a nejen EU, je v pohybu a kdo si dovolí dnes věštit budoucnost popletených a do svých problémů uzavřených ,bezradných opuštěných v davu osamělých'. Možná se jednou probudí do rána, kterého se nenadáli,“ komentuje politolog.
Zbořil: „Kissinger je symbolem“
Pro mnohé ikona, pro jiné zas prostořeký starý muž. Jeden z nejznámějších amerických politiků Henry Kissinger oslavil v sobotu sto let.
„Když se politik, nebo přítel a rádce dožije stoletého výročí svého narození, a to století začíná rokem 1923 a končí 2023, stojí to za pozornost. A to i když si někdo může myslet, že svědkovi této doby stačí přihlížet a občas glosovat to, co jde okolo něho. Někdy ho to míjí, jindy osudově dotýká. Kissinger je symbolem a jako kdyby symbolizoval zahraniční politiku Spojených států, její úspěchy i prohry, které byly často i tragické,“ uvedl politolog. „Seznam těchto úspěchů a neúspěchů v dobách studené vály je bohatý a asi těžko budeme hledat ,muže ve stínu', nebo Ghost Writera, který by se setkal s tolika světovými osobnostmi, celebritami nebo beznadějně zapomenutými titány. Golda Meier, v narážce na Kissingerova studia a jeho zájem o osobnost knížete Clemense Mettrnicha, jej považovala ve smutném žertu za jeho epigona, snad nechtěného epigona. Tuto nadsázku neopomněla připomenout ani v sedmdesátých letech 20. stol., v době pro Egypt a stát Izrael složitých poválečných jednání. Kissingerovu roli v něm charakterizoval Anwara Sadat, který na otázku, zda je připraven k jednání, odpovídá zamračeně - No! Stejně tak Golda Meier říká na totéž - No! Usměvavý Henry nám pak sděluje – OK, objevil jsem základ pro zahájení alespoň dvoustranných rozhovorů,“ poznamenal Zbořil.
„Podobná karikatura by se dala publikovat v souvislosti s jeho rolí a pomocí Richardu Nixonovi dostat jej z pasti americké války ve Vietnamu nebo přeformátovávání americké politiky v jihovýchodní Asii. Zejména však při hledání nových vzorců vztahů mezi Spojenými státy, Čínou, Čínskou lidovou republikou a Sovětským svazem, které, ačkoliv nebyly vždy zakončeny slavnostními fanfárami, a bylo slyšet spíše občas nějaký ,Trauermarsch', včetně epizody Rudých Khmérů,“ komentuje dál politolog.
Vždy bylo dobré podle Zbořila znát Kissingerovy názory na to, co se ve světě děje a co by se mohlo dít. „Byl samozřejmě součástí velkého divadla americké scény - drama, veselohry, tragédie, frašky, vaudevilly. I při příležitosti jeho pozoruhodného životního výročí se vyplatí mu naslouchat, ale to ještě neznamená, že mu musíme věřit. Konečně čínský klasik říká, a Kissinger po něm opakuje – co člověk vymyslí, si lidé ne vždy zapamatují!“ uzavírá dnešní Rozjezd.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Daniela Černá