„Nemám možnost ověřovat všechno, co se objevuje na všech možných sítích, ale zprávy o tom, že Jiří Přibáň a Ivan Gabal vyhrožují prezidentovi a ještě úřadujícímu ministerskému předsedovi tresty 8–12 let (myslím, že dle § 310 TrZ 2009) a propadnutím majetku z důvodů rozvracení republiky, jsou dost hysterické,“ komentuje politolog Zdeněk Zbořil události uplynulých dnů po parlamentních volbách. „I když vím, že oba zmínění pánové, jeden z nich se zabývá filozofií práva a druhý je sociolog a politik, rádi vystupují na veřejnosti, přece jen mne zaujalo, že tato jejich mně neuvěřitelná vyjádření mohl někdo publikovat a že se o nich diskutovalo,“ dodal.

Politolog si všímá i dalších reakcí: „Podobnou zlobou a hněvem dosud politickou kulturou obohacovali členové ODS z okolí Prahy, ale přece jen to byli lidé spíše nevážní než akademik a křesťansko-demokratický politik. Stále ještě si myslím, protože oba pány osobně znám, že to není pravda a že jejich osobní trápení nejsou tak velká, aby si je museli tímto způsobem kompenzovat.“ Zbořil podotýká, že jistě všichni chápeme euforii těch, kteří se považují za vítěze nad Andrejem Babišem, ale mohli by si také všimnout, že jejich vítězství není zas tak vítězné. „Za toto spolčení budou platit povinným přátelstvím s lidmi, se kterými ještě ani dnes mnozí z nich spolupracovat vlastně nechtějí,“ dodává.

ANO míří do opozice. „Je to typické ‚manažerské“ rozhodnutí. Proč se trápit hledáním dohody s někým, kdo se dohodnout nikdy nechtěl a komu jde o vysedávání v poslaneckých lavicích z důvodů osobního prospěchu,“ komentuje Zbořil. „Andrej Babiš se občas některým z poslanců, kteří s ním vedli boj na život a na smrt, smál, ale většinou měl pravdu, když se ptal, co by mnozí z nich dělali, kdyby neměli Babiše. A kdyby jako on, a jak už v 16. století navrhoval Erasmus Rotterdamský ve svém spisku Jak vychovávat křesťanského vladaře, svou službu státu a společnosti dělal jen z úcty k občanům a nikoliv za peníze. A jak psal Jindřich Šimon Baar, občas i za ‚vlčí halíř‘,“ dodává.

Sprosté a neevropské! Vždyť kvůli nacionalismu chtěli vylučovat Maďary

Komentáře o případné kandidatuře Babiše na prezidenta přibývají. Otázkou je i to, zda by mohl počítat s hlasy od všech, kteří ve volbách podporovali politické subjekty, co propadly, tedy, že by ho volili nejen příznivci ANO, ale i ČSSD, KSČM, VOLNÉHO bloku, Přísahy atp. „Andrej Babiš sice řekl, že prezidentem být nechce, ale už jacísi vystrašení se nechali slyšet, že Slováka za prezidenta nechtějí. To je tak sprosté a ‚neevropské‘, že by se tím měla zabývat paní komisařka Jourová, která by kvůli nacionalismu chtěla vylučovat Maďary z EU. Nemusí chodit až do Budapešti, ale mohla by svou vznešeností na chvilku zastavit i v Praze. Obavy, že se tady rodí šovinismus, sice má i Ema Smetana, ale slovo komisařky EK by přece jen mohlo mít větší vážnost,“ podotýká Zbořil.

„Na hlasy voličů zmíněných politických stran bych dnes nevsadil ani falešný pětník. Všichni včetně některých voličů ANO, si na Andreje Babiše sice zanadávali, ale kdo ví, co jim na něm bude vadit za rok, za dva, až jim někdo pošle z EU další podvržené memorandum. Vždyť tolik z nich se ukázalo být bez názoru…“ dodává.

Prezident Miloš Zeman je zatím stále v nemocnici. V uplynulém týdnu vystoupila i manželka prezidenta. „Co měla paní Zemanová s dcerou jiného dělat? Vždyť liberální demokrati šířili šeptandou zprávy o tom, že prezident je mrtev a naznačovali, že vládne nějaká hradní kamarila v jeho zastoupení,“ komentuje politolog. „Stále víc a víc se zdá, že ta dnešní liberální demokracie je až nápadně podobná té lidové demokracii, se kterou, nejenom my, ale jiné země nemají dobré zkušenosti. Paní Zemanová požádala o ohleduplnost, i když mohla připomenout, že všichni lidé se rodí smrtelní a že si nikdo nemusí hrát na Boha, i když chodí v neděli do kostela a ve všední den na schůze KDU-ČSL,“ uvedl politolog.

Zbořil: „Vídával jsem novinářské hyeny opakovaně obkličovat nemocnici“

V nemocnici navštívil prezidenta Radek Vondráček. Jenže nemocnice o tom prý nevěděla a Vodráček zase nevěděl, že neví ošetřující lékař. Výsledkem byly i výzvy k rezignaci Vondráčka. „Zejména někteří páni poslanci a senátoři by mohli být opatrnější. I na ně může osud ukázat a někdo se od nich může podobnému chování naučit. A když jsou tak nedočkaví a mají oči podlité krví, ať si to vyřídí v ÚVN, kterou vlastně obvinili ze šlendriánu. Pokud vím, vedení nemocnice takové obvinění odmítlo a já si dovolím věřit víc jemu, než nějakým zuřivým reportérům ve službách kdo ví koho,“ komentuje politolog.