Politolog upozornil jasně. „Pravdou je podle rozmanitosti výsledků, že relevantní klíčové, sociologické a demografické skupiny v nich promluvily. Jsou zajímavé i tím, jak nezvykle intenzivně do nich promlouvali čeští politici a jak se jim to hrubě vymstilo. Přesně se potvrzuje, že by bylo dobré zachovat chladnou hlavu, ctít zásadu, že zahraniční volby se nekomentují, zvláště pokud jsou politici aktuálně ve funkcích za Českou republiku. To znamená, že mají ctít český zájem. Dochází pak k trapným chvílím určitých revizí prohlášení, když nevyhraje ten, koho si přáli, což je naprosto neprofesionální. Zároveň často jde také o rozměr vzdorovolby. Tady si všichni určitě vzpomenou, jak my v uvozovkách milujeme, jak je nám nepříjemné, když čteme ze slovenského, německého, rakouského tisku, kdo má být prezidentem, kdo má být premiérem, jak má být barevně a ideově obsazená Poslanecká sněmovna, a to stejné děláme teď Slovákům. Myslím si, že zvláště platí, že Slováci a slovenští voliči milují, když jim tato doporučení přicházejí z českého a maďarského tisku,“ uvedl.

Tohle už prostě mezi čtyřma očima? A další prosím…

Připomenul i jiná fakta. „Co jsem kritizoval u Miloše Zemana, že dělal u Donalda Trumpa, respektive u amerických voleb, kde mu to sice vyšlo, ale stejně se prokázalo, že návštěvu do Bílého domu nezařídilo, co udělal u rakouských prezidentských voleb, kde mu to nevyšlo a bylo nepříjemné. Bohužel teď dělá i jeho nástupce Petr Pavel, obdobně předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Adamová Pekarová, premiér a další. Prostě nepatří to do profesionálního výkonu politického řemesla a samozřejmě nějak dramaticky nezatíží československé vztahy. Ale bude to prostě věc, kterou si politici budou muset vyříkat, která v duchu u prvních setkání viset bude a situaci rozhodně neusnadňuje.“

Jinak, když se podíváme na volební výsledky…

„Jsou hodně reprezentativní, krásně ukazují, že Slováci chtějí výrazného politika, který se nebojí zaujmout silná stanoviska, ale nechtějí Roberta Fica samotného v domě,“ uvažoval. „V momentě, když měl pohodlnou většinu, nikdy to neprospělo a nevedlo ho k profesionálním výkonům, ale ke zneužívání politické moci,“ upozornil.    

„Navíc si myslím, že už začíná období loučení Roberta Fica, protože sice vůči některým, a to zejména novinářům a nevládním organizacím vstupuje jako bůh pomsty, ale mnohokrát prokázal, že je pragmatik a technolog moci. Čili, že zase bude vystupovat optikou, jaké partnery má, jaká témata se řeší. Bude vůbec vůči zahraničním partnerům nakonec mnohem pragmatičtější, mírnější, než by odpovídalo volební kampani. Dá se očekávat, že bude vyhledávat a přemýšlet o situaci, aby odcházel jako úspěšný, aby se neopakovalo, co prožil naposled, a to demise, de facto jako ve společenském debaklu a potupný odchod,“ uvažoval.