Již třetí měsíc působí na Slovensku vláda jedné strany, první taková vláda od roku 1990. V důsledku vysokého zisku strany Smer-SD v parlamentních volbách v březnu 2012 (podpořilo ji až 44% zúčastněných voličů) a skutečnosti, že téměř 20% voličských hlasů de facto propadlo (šlo o hlasy voličů, kteří hlasovali pro strany se ziskem méně než 5%) dosáhl Smer-SD  absolutní většiny se ziskem 83 poslaneckých mandátů a vytvořil jednobarevnou vládu v čele se svým lídrem Robertem Ficem.

Smer-SD už jednou byl vládní stranou, když v letech 2006-2012 spravoval zemi se dvěma problematickými  koaličními partnery – Mečiarovým národně-populistickým poloautoritářským HZDS a Slotovou radikálně-nacionalistickou xenofóbní SNS. Zkušenosti s přístupem Smeru-SD k moci vyvolávaly značné obavy, jestli jako subjekt s absolutní většinou v parlamentě, schopný samostatně prosazovat jakékoliv legislativní a administrativní opatření (kromě návrhů ústavních zákonů), nepodlehne pokušení tvrdě válcovat své politické a názorové oponenty podle vzoru z období 2006-2010. Mezi domácími i zahraničními pozorovateli se okamžitě ujalo přirovnávaní Roberta Fica k maďarskému premiérovi Viktorovi Orbánovi, který po posledních parlamentních volbách rovněž šéfuje jednobarevnému vládnímu kabinetu, vytvořenému stranou Fidesz.

Potvrdili se tyto obavy anebo byly úplně neopodstatněné? Změnil se Smer-SD a jeho lídr anebo vše zůstalo stejné jako předtím? Krátká doba od nástupu nového kabinetu, který se ujal  funkce teprve začátkem dubna, neumožňuje dát na tyto otázky jednoznačné odpovědi. Na jasnější závěr si budeme muset zřejmě trochu počkat, ale nějaké předběžné úvahy by se již daly nastínit.

Smer-SD se samozřejmě nezměnil, jako se nezměnil ani jeho předseda. Změnily se však okolnosti. Smed-SD je dnes natolik silný a opozice natolik slabá, že Ficova strana již jednoduše nepotřebuje dál koncentrovat moc způsobem, který by opozici mohl ještě víc oslabit. Smer-SD by mohl opoziční strany s přehledem ignorovat, ale z taktických důvodů, v rámci tvorby nové image strany, která je vstřícná vůči opozici, jí nabízí účast na rokováních u kulatého stolu na nejrůznější témata.  (například o tom, jak se vyrovnat s ekonomickými problémy v podmínkách krize eurozóny). Vybraným opozičním stranám přihazuje méně významné pozice bez skutečných pravomocí jako například post zmocněnce pro národnostní menšiny, vytvořený namísto funkce místopředsedy vlády pro lidská práva a národnostní menšiny. Smer-SD nabídl tuto funkci zástupci opoziční strany Most-Híd a ta tuto nabídku přijala.