Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu ČR, byl jmenován na místo evropského komisaře pro mezinárodní partnerství. Premiér Fiala označil tuto skutečnost za úspěch České republiky.

Dříve, než začneme seriózněji diskutovat o tom, zda je to pro naši zemi úspěch, anebo neúspěch, je třeba si připomenout, proč má Evropská unie právě 27 eurokomisařů. Musí jich být přesně tolik, kolik je členských států. Kdyby bylo členských zemí méně, muselo by se několik postů komisařů zrušit, pokud by jich bylo více, bylo by třeba další posty vytvořit. To vše bez ohledu na jejich užitečnost či smysluplnost.

Současná vláda slibovala, že vzhledem k významu naší země dostaneme přiděleno silné ekonomické portfolio. Nejprve se psalo o tom, že Síkela bude komisařem pro energetiku, potom se mluvilo o rezortu obchodu. Jedno z nich dostane nakonec Slovák, druhé obsadí Dán. Ve spekulacích o budoucí funkci Jozefa Síkely se nikdy nikdo nezmínil o místě komisaře pro mezinárodní partnerství. Patrně proto, že nikoho vůbec nenapadlo považovat tuto funkci za silné ekonomické portfolio. Napadlo to teprve Petra Fialu, a to ihned poté, co byly nominace oznámeny.

Na důkaz svých slov premiér uvedl, že zmíněný úřad zaměstnává nejvyšší počet úředníků a disponuje obrovským rozpočtem. Obojí je pravda. Samotný Síkela prohlásil, že se chystá zajistit, aby byl jeho budoucí rezort „opravdu významný“. To lze číst i tak, že za dosavadního vedení finskou komisařkou Juttou Urpilainenovou významný nebyl.

Co je náplní zmíněného bruselského úřadu? Zodpovídá za snižování globální chudoby na planetě, podporuje nejvyšší evropské hodnoty v mimoevropských zemích, řídí design a implementaci nástrojů kooperace Evropské unie a při tom všem úzce spolupracuje s ostatními eurokomisaři při zajišťování koherence rozvojové politiky.

Každý může vidět, že se jedná o velice významné úkoly. Pokud by jejich plnění nevěnovalo všechny své síly na tři tisíce úředníků, nelze ani domyslet, jak by to vypadalo se světovou chudobou, kdo jiný by implementoval nástroje kooperace a kdo by spolupracoval s desítkami tisíc dalších úředníků.

Pokud by se z nějakého důvodu počet členských zemí Evropské unie snížil, můžeme se jen dohadovat, zda by z komise vypadl coby zcela nadbytečný komisař pro obchod, komisař pro energetiku anebo komisař pro mezinárodní partnerství. Z výroků premiéra Fialy lze usoudit, že v ohrožení by byli nejspíše první dva.

Počátkem dubna tohoto roku jednal ministr Síkela osobně s Indem Sandžívem Guptou, majitelem oceláren Liberty Ostrava. Bohužel neuspěl a byl z toho tehdy velmi nešťastný. Jak zkroušeně prohlásil: „Mohu říci, že výsledek jednání byl velkým zklamáním. Otázek po dnešním jednání je možná více, než bylo předtím.“

Nyní tedy bude mít tentýž člověk na starosti rozvojové programy pro africké země, bude koordinovat celosvětový boj s bídou a bude velet projektu, který má trumfnout čínskou Hedvábnou stezku. Podle slov dalšího z klíčových českých vládních politiků, ministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka (STAN), bude kromě toho ještě „díky konkrétním projektům řešit nelegální migraci v místech, kde vzniká“.

To jsou samé dobré zprávy. Ale nejlepší z nich je přece jenom ta, že Ministerstvo obchodu a průmyslu ČR teď snad už konečně povede někdo kompetentní.