Volby do Evropského parlamentu, které prezident Miloš Zeman vyhlásil na 23. a 24. května, budou pro některé z politických stran zásadní. Podle médií třeba pro ODS, kde by se měl lídrem stát první místopředseda ODS Jan Zahradil.

Která ze stran má ale podle politologů největší naději uspět? A sehrají v těchto volbách vůbec nějakou roli jména lídrů, nebo kampaň?

„Na to je nyní docela obtížné odpovědět, neboť evropských voleb se účastní specifická skupina voličů, kteří nemají strach z EU. Zpravidla to bývají voliči mladší, nebo z větších měst, a je důležité, která z těch politických stran je osloví jako důležitý elektorát,“ zmínil pro ParlamentníListy.cz Lukáš Jelínek z Masarykovy demokratické akademie.

Podle něj pak v odpovědi na to, kdo uspěje, bude hrát roli i to, zda strany budou bojovat jenom o toho „tradičního voliče", který se zajímá o evropské volby, nebo jestli se partajím podaří postavit či najít takového lídra, nebo takové programové poselství, které by dokázalo zmobilizovat ještě další voliče.

Bude to nahrávat Teličkovi

„Kdyby měli přijít k volbám jenom ti, kteří obvykle k volbám do EU chodí, tak si myslím, že by to výrazně nahrávalo hnutí ANO, neboť Pavel Telička je poměrně dost svázán s evropskou tematikou – jako diplomat, jako lobbista i jako člověk, který se vyzná v nejrůznějších aspektech evropské integrace. Asi by mu slušně sekundoval i Luděk Niedermayer za TOP 09, neboť v popředí EU jsou nyní ekonomická témata, která on dobře ovládá,“ zmínil k tomu dále politolog Jelínek.

Sociální demokracie ovšem podle něj v tomto rozhodně není žádný outsider, neboť udělala docela chytrý tah, když postavila na kandidátku jako jedničku Jana Kellera.

Bez Kellera by to ČSSD měla těžké

„Je to totiž přesně ten typ kandidáta, jenž dokáže zmobilizovat i voliče, kteří jsou jinak k myšlence sjednocení a k evropským volbám dost skeptičtí. V okamžiku, kdy vidíme, že Jan Keller chce obohatit kampaň hlavně o sociální otázky, o sociální stránku integrace, o životní podmínky, které se dotýkají českých občanů, tak si myslím, že je tady poměrně slušná šance na to, aby zabodoval nejen on, ale i celá sociálně demokratická kandidátní listina, která by to jinak měla hodně těžké,“ poznamenal Jelínek s tím, že ale celkově rozhodování voličů se bude odehrávat hlavně mezi třemi stranami, tedy ANO, TOP 09 a ČSSD.

„Přičemž tady je asi nejzajímavější ten moment, že se všechny strany pokusily opřít o nestraníky, nebo o lidi, kteří dosud nebyli svázáni s českou politikou. Je to na druhou stranu proto i experiment, jestli voliči na tato nová jména budou slyšet. Možná ale, že se jim nakonec paradoxně podaří prostřednictvím těchto jmen trošku zvednout zájem o evropské volby."

Zahradil? To je stejný elektorát voličů

Kdo to ale bude mít hodně těžké, tak to je podle Jelínka samozřejmě ODS. „Už jenom kvůli jménu Jana Zahradila totiž obsahuje pořád stejný elektorát voličů. Navíc i za minulé kandidátky ODS - kde také figuroval Zahradil - existovalo stejné vymezování se vůči tzv. eurohujerům. Proto se dá říci, že ani v té nynější politice u ODS k žádnému posunu od minulých voleb nedojde," řekl.

Je třeba vzít také v úvahu to, že ODS ztratila své voliče a hlavně kredit české společnosti v předchozích sněmovních volbách. „A právě proto se nedá u ODS teď čekat, že by nabídla nové a zajímavé tváře, nebo neotřepané myšlenky, které by jí pomohly zvednout se ze země, nebo z těch spodních příček. Naopak se dá předpokládat, že občanští demokraté budou mít tendenci oslovovat hlavně svůj tradiční elektorát, tedy výrazné euroskeptiky,“ zauvažoval Jelínek.

„Faktem ale je, že volič, který chce hlasovat jakoby proti EU, tak mezi velkými stranami si bude moci vybírat velmi obtížně. Takže z tohoto hlediska existuje určitý rezervoár hlasů, z něhož i ODS může čerpat. Ale na druhou stranu je zde její pověst a pocit někdejších vlastních voličů, že se jim strana v posledních letech velmi vzdálila. Nesmíme také zapomenout na to, že v současnosti na konto ODS doznívají ještě všechny kauzy a aféry jako jsou trafikanti, Nagyová a Nečas. Proto si myslím, že tato strana bude nakonec ráda, když uhraje srovnatelný výsledek s volbami do Poslanecké sněmovny loni na podzim,“ sečetl pro ParlamentníListy.cz Jelínek naděje modrých ptáků.

Úspěch mají strany, které jsou opoziční vůči vládě

Politolog Josef Mlejnek podal ještě jiný rozbor.

„V evropských volbách většinou mají úspěch ty strany, které jsou v zemi opoziční vůči aktuální vládě. Takže můžeme předpokládat, že výsledek bude o něco lepší pro opoziční strany. Ale ono je docela krátce po parlamentních volbách, takže si myslím, že se tento fakt zase nemusí projevit nijak silně,“ poznamenal k nadějím stran pro ParlamentníListy.cz Mlejnek.

„Kdyby volby do Evropského parlamentu byly v polovině volebního období, tak by to zdejší opozici mohlo samo o sobě dost nahrávat. Ovšem protože je krátce po volbách a opoziční strany jsou buď v krizi, nebo roztříštěné, tak se výsledek nyní dá jen stěží odhadovat, ale asi bude lepší pro opozici než při volbách do Parlamentu,“ vysvětlil dále.

Jakou roli bude hrát v tomto souboji jméno lídra, tak to je prý také velmi diskutabilní.

U KSČM na jménu lídra moc nezáleží, u pravice ano

„Tak třeba u komunistů na lídrovi nebo lídryni moc nezáleží. Oni totiž ti voliči komunistů budou volit tradičně stranu, a je jedno, zda tam bude Kateřina Konečná, nebo někdo jiný,“ poznamenal Mlejnek.

U pravicových či středopravicových stran ale jméno lídra může být podle něj klíčové. „Jde tu o TOP 09, ODS a případně i ANO. Je ale nyní těžké odhadovat, kdo z nich bude velmi úspěšný a kdo méně. Bude to záležet na kampani a na nějaké konkrétní situaci. U těchto stran ale na lídrovi záleží daleko více než u stran levicových, tedy u komunistů nebo u sociální demokracie. Voliči ČSSD totiž budou podle mne volit kandidátku, nehledě na to, zda bude v čele pan Keller, nebo někdo jiný," doplnil k tomu Mlejnek.

Čeho by se ale strany měly podle politologů vyvarovat v kampaních, nebo co by naopak do nich měly vložit?

Ne fráze, ne floskule, ano ekonomické integraci

„Bude důležité nemluvit ve frázích, nemluvit ve floskulích a ve sloganech, které jsme tady už slýchali. A neskloňovat pořád dokolečka národní zájmy. Naopak za pozitivní lze vnímat vysvětlení toho, proč je důležité, aby zrovna ti konkrétní lidé seděli v Evropském parlamentu a co mohou pro Česko v Bruselu vybojovat. To znamená umět podat celkem srozumitelně ekonomické problémy, v nichž se Evropa ocitá a význam toho, proč by se ČR měla účastnit nejenom politické, ale i určité ekonomické integrace v rámci EU,“ vypočetl Jelínek s tím, že ani srozumitelné vysvětlení o zajištění určitého životního nebo sociálního standardu není tzv. od věci.

Velmi důležitým tématem se také prý může stát plošná ochrana spotřebitele na „starém kontinentu", nebo energetická politika, pokud by se na ní dokázaly některé evropské země dohodnout.

„Takže teď nejde jen o to bojovat za regionální potraviny nebo výrobky, což bylo populární pro eurovolby v minulém období, ale spíše zacílení na nejbytostnější sociální a životní potřeby voličů,“ doplnil Jelínek.

„Co bude stranám v kampani hrát do karet, nebo čeho by se měly vyvarovat? Tady existuje hlavně ten problém, že zrovna nějaká evropská tematika není to, kvůli čemu by se voliči v těchto volbách rozhodovali. Buďto totiž tomu nerozumí, nebo to nijak moc nesledují, takže ústřední motiv, zda má být EU taková, nebo onaká, tak to u voličů zrovna moc velkou roli nehraje. Tady se spíše odehrává zápas o domácí politické problémy, takže se v této kampani řeší domácí témata, nebo se tato témata převlékají do evropských kostýmů. To je ale podobné ve všech zemích. Proto tedy bude záležet i na tom, jaká bude v květnu domácí politická situace a jaký bude vztah voličů k nynější vládě,“ dodal ke stejné otázce pro ParlamentníListy.cz i Josef Mlejnek.

Niedermayer, Samková

Připomeňme, že ČSSD vede do voleb sociolog Jan Keller, do čela kandidátky hnutí ANO se postaví bývalý eurokomisař Pavel Telička. Někdejší viceguvernér České národní banky Luděk Niedermayer povede ve volbách do Evropského parlamentu kandidátku TOP 09. Lídrem komunistů je nynější poslankyně Kateřina Konečná, za lidovce exministr Pavel Svoboda. Hnutí Úsvit Tomio Okamury nominovalo advokátku Kláru Samkovou, o vstup do europarlamentu má zájem také někdejší premiér Jiří Paroubek.

• Další odborné názory v rubrice Politologové