O třetinu Senátu si to rozdalo 22 kandidátů ČSSD, 19 ODS, pět za TOP 09, tři lidovci, dva kandidáti strany Severočeši.cz, jeden kandidát VV a dva nestraníci. Nejčastěji se utkali sociální a občanský demokrat (14krát), po třech soubojích svedla ČSSD s KDU-ČSL, resp. ODS s TOP 09.

Politologové mají na funkci Senátu víceméně podobný náhled a u dotázaných převažuje jeden názor. Horní komora by měla fungovat jako protiváha vládní většiny ve sněmovně. V té koalice ODS, TOP 09 a VV disponuje 118 poslanci.

ČSSD nakonec v senátních volbách vyhrála a získala podle předběžných výsledků 12 senátorů, což ji zaručuje poprvé v historii senátní většinu. Redakce ParlamentníchListů.cz se ještě před druhým kolem ptala politologů, jak by levicový Senát vnímali.

Online sčítání hlasů sledujte ZDE

Pozor na radikalizaci

"Myslím, že by bylo vhodné, kdyby Senát sloužil jako opoziční centrum. Těch 118 poslanců ve sněmovně nereprezentuje 60-70 procent voličů v otázce sociálních reforem. Možná nereprezentuje ani půlku. Pokud budou obě komory parlamentu stejnobarevné povede to k radikalizaci ve společnosti," argumentuje pro ParlamentníListy.cz politolog Jiří Pehe. Pehe především přikládá Senátu funkci jakéhosi upouštěcího ventilu, který má regulovat napětí ve společnosti.

Datum volby není náhoda

"Nezapomínejme, že Senát je úmyslně volen v jiném období než sněmovna, aby zde vznikla opozice a nikdo by naprostou většinou v obou komorách nemohl měnit ústavní zákony a pravidla hry," vysvětluje opomíjenou funkci Senátu politoložka Vladimíra Dvořáková. Senát by podle Dvořákové měl nabízet alternativu k Poslanecké sněmovně a ukazovat jiné pohledy, než má ten, kdo zrovna ovládá sněmovnu.

Trochu kultury

"Opravdu jednoznačně odpovědět nelze. Pokud by ta opozice měla smysl a korigovala zákony, navozovala diskuse a byla konstruktivní, tak by bylo vhodnější, kdyby zde v současné chvíli získala většinu levice," sdělil redakci politolog Rudolf Kučera.

"Kupříkladu v Německu ke každému zákonu vzniká dohadovací komise a obě komory se na ní podílí stejnou měrou. Tady je to otázka kultury politiky, kterou Senát v současném složení moc nepředvedl," dodává Kučera.

Pohodlnější život

"Na to se nedá odpovědět nezávisle. Jak levice tak pravice mají s ČR jiné záměry. Lze jen konstatovat, že pokud většinu levice nezíská, bude mít koalice o něco pohodlnější život. Senát může připomínkovat zákon jen jednou a pak se vyjadřuje prezident, což legislativní proces příliš nezbrzdí," komentoval nadcházející souboj politolog Tomáš Lebeda. Ten však přikládá v otázce rozložení Senátu daleko větší váhu prezidentské volbě, které se bez pochyby nově zvolení senátoři zúčastní.

Vyhozená pojistka?

K nadpoloviční většině potřebuje sociální demokracie získat 12 křesel, pokud připočteme 2 stávající mandáty komunistů, stačí jen 10. Pro kandidátku ČSSD Alenu Gajdůškovou, stejně jako pro zbytek strany představuje 41 křesel v Senátu jediné. "Je to pojistka dialogu a případných korekcí často nekompetentních vládních opatření. Jeho role nabývá v současné chvíli ještě více na důležitosti," uvedla pro ParlamentníListy.cz Gajdůšková.

Nezastavujeme, nebrzdit

Samozřejmě zcela jinak to vidí zástupci vládní koalice. "Pro tuto zemi je to obrovská šance získat 22 mandátů vládní koalice pro pokračování reforem této země," uvedl premiér Petr Nečas.

Pro svou údajnou nadbytečnost často kritizovaný Senát si v posledních letech vydobyl opodstatnění a své místo na slunci. Připomeňme jen, že zkoumá, opravuje nebo potvrzuje zákony předložené sněmovnou, vytváří návrhy nových zákonů, volí prezidenta, přebírá pravomoci poslance, pokud dojde k rozpuštění Poslanecké sněmovny nebo vydává souhlas ke jmenování ústavních soudců.

Související:

• Nečas tvrdí: Přímou volbu prezidenta stále chceme. ČSSD nevěří
• Druhé kolo senátních voleb slibuje zajímavé souboje
• PŘEHLED Kompletní výsledky voleb do zastupitelstev statutárních měst
• Sledujeme povolební vyjednávání na radnicích ZDE

Foto: Zbyněk Pecák