Migranti volby nerozhodnou. Politolog vysvětluje, jak se toto téma stranám podařilo „zazdít“

29.05.2016 16:46 | Zprávy

POLITOLOGOVÉ Migrační krize, která sužuje mnohé západoevropské státy, začíná zasahovat do rozhodování voličů. Dosavadní vstřícný postoj vůči migrantům s přibývajícím počtem běženců, násilných trestných činů nebo v některých případech i teroristických útoků se voličům v členských zemích Evropské unie, kam míří stovky tisíc běženců, přestává líbit a přiklánějí se k populistickým nebo nacionalistickým stranám či hnutím, jež volají po razantnějším postupu vůči nim. Jak to bude v České republice, která zatím není příchodem migrantů zasažena? Ovlivní téma migrace také volby v České republice? Na to, zda u nás budou v krajských a senátních volbách nebo později ve sněmovních bodovat politické subjekty, které varují před islamizací Evropy a České republiky, se ParlamentníListy.cz zeptaly politologa Petra Sokola.

Migranti volby nerozhodnou. Politolog vysvětluje, jak se toto téma stranám podařilo „zazdít“
Foto: Hans Štembera
Popisek: Blok proti islámu oslavil 1. máj pochodem na Klárov

„Myslím, že migrace bude jedním z témat letos i příští rok. Ale strany, které na tomto tématu stavějí svoji existenci, budou mít ve volbách tři problémy,“ říká politolog. Prvním z nich je podle něj fakt, že drtivá většina českých politických stran má v evropském srovnání velmi jednoznačné názory na imigraci, a to spíš tvrdší, než je ve většině západoevropských zemí obvyklé. „Většina politických subjektů v zásadě nějakou přestavbu do multikulturní společnosti odmítá. Vláda odmítá povinné kvóty pro rozdělování uprchlíků, opozice odmítá kvóty, takže pro strany, které se vymezují vůči migraci, příliš velký prostor nezůstává,“ upozornil Sokol. Jako druhý problém vidí to, že antiislamistické politické spektrum se v posledních měsících velmi dezintegrovalo.

„Pokud dnes máme na politické scéně minimálně tři relevantní subjekty, které se snaží získat hlasy protiimigračně naladěných voličů, bude pro ně velký problém získat pět procent hlasů potřebných pro vstup do Poslanecké sněmovny. Myslím, že množství voličů, kteří by na to slyšeli, se pohybuje někde kolem deseti procent. A pokud to rozdělíte třemi, i když volební výsledek nebude takhle rovnoměrně rozdělen, vidíme, že ta pětiprocentní hranice může být nakonec nedosažitelná pro všechny,“ konstatuje Sokol. Jedna strana z nich může teoreticky pětiprocentní hranice dosáhnout, ale z důvodu této velké roztříštěnosti se tak podle něj stát nemusí.

Antiislamistické strany mají šanci, ale ne příliš velkou

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Libuše Frantová

Radek Koten byl položen dotaz

Je pravda, že odmítáte označit Putina za agresora?

A čím podle vás je, když napadl Ukrajinu? A s tím, že je Zelenskyj diktátor, jak tvrdí Trump, souhlasíte? A co vůbec říkáte na mírové podmínky, které navrhuje právě Trump?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Rána české propagandě. Drulák ukázal, co je za slovy Trumpa o Ukrajině

13:14 Rána české propagandě. Drulák ukázal, co je za slovy Trumpa o Ukrajině

„Chápu pocity Ruska, když se NATO přibližuje k jeho prahu“. Tímto výrokem pobouřil nastupující ameri…