Dne 2. srpna zanikla rusko-americká smlouva o likvidaci raket středního a krátkého doletu, která zakazovala oběma stranám zařadit do arzenálu rakety odpalované ze země s doletem 500 až 5500 kilometrů. Skončila po 32 letech. V podstatě po pár dnech po ukončení smlouvy už obě strany stihly uskutečnit raketové testy. Je v ohrožení bezpečnost celého světa, jak se na toto téma píše? Naznačil už první měsíc po zániku dohody směr, jakým se dál bude situace vyvíjet?

Technologicky nebylo příliš obtížné uskutečnit první testy: stačilo připravit zařízení na odpálení střel s plochou drahou letu odpalovaných z hladiny, které text Smlouvy o likvidaci raket kratšího a středního doletu nezakazoval, pro pozemní odpálení – což Smlouva zakazovala. To, že se směřuje k vypovězení smlouvy tykající se raket středního doletu, signalizovala už delší dobu situace po odstoupení USA od Smlouvy o omezení systémů protiraketové obrany za vlády prezidenta George Bushe ml. Také vojenský rozpočet Pentagonu nejméně rok před vypovězením Smlouvy o likvidaci raket kratšího a středního doletu naznačoval, že se počítá s testy a výrobou raket středního doletu.

V této chvíli je nejvíce ohrožena smlouva o omezení strategických zbraní USA a Ruska Nový START, která je platná do roku 2021. Opět je to patrné jak v rozpočtu Pentagonu, tak v úpravách strategie. Podle rozpočtové kanceláře Kongresu se Spojené státy chystají do roku 2046 utratit na údržbu a modernizaci svých jaderných sil přes bilion dolarů. Pentagon odstartoval program Ground Based Strategic Deterrent (GBSD), který má do roku 2027 nahradit mezikontinentální rakety Minuteman III – což by mohlo ohrozit prodloužení smlouvy Nový START, či její nahrazení smlouvou modernější.

Ruský prezident Vladimir Putin zaslal nejen šéfům členských států Severoatlantické aliance dopis, ve kterém navrhl moratorium na rozmístění raket středního a kratšího dosahu v Evropě. V evropských metropolích ale podle Kommersantu závazek nevzbudil žádné nadšení. Moskva podle NATO už takové rakety na svém území má. Měla výzva nějaký smysl? O čem, kromě jasné nedůvěry, reakce svědčí?

Spojené státy a v závěsu za nimi jejich vojenští spojenci tvrdí, že Rusko zmíněnou smlouvu porušilo rozmístěním modernizovaných raket 9M729. Rusko ovšem tvrdí, že to není pravda a že modernizovaná verze zmíněné rakety doletí na vzdálenost 480 km; USA však říkají, že letí za stanovený limit 500 km, což samozřejmě jejich spojenci odkývali. Kdo má pravdu? To by mohl prověřit jen společný test. K němu ale chybí dobrá vůle, a to v první řadě na straně Washingtonu a jeho spojenců.

Žádná evropská členská země NATO rakety středního doletu nemá. Na území Polska a Rumunska se do aktivní služby přepravují odpalovací zařízení, která pravděpodobně budou využitelná pro rakety středního doletu. Vše v majetku a pod velením USA. Tím se vytváří předpoklad pro strategickou asymetrii: žádná raketa středního doletu odpálená z Ruska nedoletí na životně důležitá centra USA; americké rakety z Polska a Rumunska pokryjí evropskou část Ruska.

V této situaci každá výzva směřující k zamyšlení, a to platí také o oné výzvě Kremlu, má svůj význam. Ovšem malý. Chybí lidé ochotní přemýšlet za hranice svých úzkoprsých zájmů či za rozkaz velitele.

V České republice otevřeně podpořila i vyjádřením na Facebooku zmiňovanou iniciativu Putina SPD. „Jaderný konflikt mezi velmocemi bychom nejvíce odnesli my ve střední Evropě,“ podotkli. A na sociální síti následovala reakce dokonce od důstojníka Generálního štábu Armády ČR Otakara Foltýna, což je poměrně neobvyklé. „Sdílím, protože by si člověk myslel, že kolaborantství s autoritáři už si tahle země zažila sakra dost. A vono ne. To jako fakt?? Štípněte mě někdo, že se mi to nezdá, a řekněte mi, že tímhle se u většinové veřejnosti někdo zdiskredituje,“ napsal a citoval zmiňované prohlášení SPD. Je podpora Putinovy výzvy projevem kolaborace a poklonkování Rusku?

Nezáleží na tom, kdo pravdu říká, podstatné je, zda je to pravda – zvláště, když je to existenčně důležitá pravda. Nemyslím si ale, že by jaderný konflikt mezi velmocemi odnesla především střední Evropa. Ovšem velký jaderný konflikt má potenciál vyhubit lidskou civilizaci globálně.