Je to první krok k nějaké hlubší spolupráci pravicových a středových stran, o jejíž potřebě se léta mluví, ale zatím se nikdy nepodařila uskutečnit? Ani před letošními sněmovními volbami, kdy předseda TOP 09 Miroslav Kalousek marně vyzýval ke spolupráci demokratických stran, což by umožnilo vytvořit hráz snahám Andreje Babiše chopit se moci.

Kvůli obavám z desetiprocentní hranice pro vstup do sněmovny se těsně před volbami rozpadla i dvojkoalice lidovců a Starostů, do sněmovny se sice dostaly obě strany, ale jako samostatné získaly méně mandátů, protože současný volební systém zvýhodňuje při rozdělení mandátů větší politické subjekty. Politolog Petr Sokol soudí, že Demokratický blok bude spíš nástrojem komunikace a parlamentní spolupráce než něco víc. „Protože to, že se více mohou integrovat nebo hlouběji spolupracovat strany, kde je na jedné straně ODS a na druhé KDU-ČSL, které mají k sobě v mnoha otázkách poměrně daleko, si představit nedokážu,“ prohlásil pro ParlamentníListy.cz. Ale v rámci stran Demokratického bloku podle něj může dojít k tomu, že některé dvojice stran budou víc spolupracovat, že to bude směřovat až k nějaké formě předvolební spolupráce. „To asi možné je, ale v celé té čtveřici to nepředpokládám,“ uvedl.

Nemohou nastat v Demokratickém bloku problémy vzhledem k tomu, že je postavení jednotlivých stran nevyvážené? Nehraje někdo prim? Nebude nejsilnější ODS prosazovat hlavně svá stanoviska? Politolog takové problémy odmítá. „Postavení ODS je ve sněmovně dvakrát silnější než dalších tří uskupení. Kdyby to mělo hrát nějaký význam, tak by to samozřejmě mohlo vyvolávat určitě otázky. Ale pokud je blok dočasná, jednorázová záležitost, žádné problémy to působit nebude, pro malé strany je to výhodnější, protože jim to může pomoci při sestavování orgánů ve sněmovně,“ míní politolog. A fakt, že jde o jednorázové těleso, jak bylo avizováno, nevyvolává podle Sokola ani zásadní nesouhlas v jednotlivých stranách, pro které by jinak hlubší spolupráce se stranami, jež jsou programově od sebe hodně daleko, byla nepřijatelná. I když v ODS už se nesouhlasné reakce objevují, podle některých je koalice demokratických stran ve sněmovně obrovskou politickou chybou ODS, protože tím nemůže nic získat, pouze ztratit. Někomu vadí lidovci, jiným zase Miroslav Kalousek a jeho TOP 09. Zasít sváry do bloku stran i největší z nich – ODS – se snaží i hnutí ANO a SPD, když o projektu čtveřice uskupení mluví jako o bloku šéfa TOP 09 Miroslava Kalouska.

Ve sněmovně jsou čtyři bloky

Demokratický blok má ve dvousetčlenné sněmovně 48 mandátů, zastupuje tak přes 27 procent voličů, tedy 1,4 milionu hlasů. Kdyby se přidali i sociální demokraté a Piráti, měl by blok sílu 85 mandátů. „Je zajímavé, že se ke společnosti stran, které chtějí společně koordinovat postup proti té Babišově sto patnáctce, nepřipojili Piráti. To je jeden z významných signálů, což může Pirátům, kteří byli voleni v tradičních pravicových baštách, jako je Praha, například Praha 6, způsobit problémy,“ zamýšlí se politolog nad tím, jak na jednání Pirátů jejich voliči zareagují. Sice ke stranám od středu doprava podle něj asi Piráti úplně nepatří, ale hlavní důvod, proč dochází ke kooperaci těchto stran, je to, že jejich voliči chtějí nějakou akci proti velké síle Andreje Babiše, a není pro ně tak důležité, že strany při nějakých příležitostech, jako je sestavování sněmovny, budou spolupracovat. „Teď to vypadá, že ve sněmovně existují nějaké čtyři bloky, některé se polarizovaly, jako ta Babišova stopatnáctka a Demokratický blok, někde mezi nimi jsou Piráti a stranou stojí ještě sociální demokracie, která jako kdyby zůstala bezprizorná,“ konstatoval Sokol.

I když podle šéfa poslanců STAN Jana Farského dostali nabídku účastnit se bloku i sociální demokraté a Piráti, podle Petra Sokola bylo už dříve jasné, že se obě strany od takové spolupráce distancují. „Když bylo jednání, na kterém se měly sejít všechny parlamentní strany kromě hnutí ANO, odmítli přijít nejen komunisté a SPD, tedy strany, které úžeji vyjednávají s hnutím ANO, ale nepřišla tam ani sociální demokracie. A předseda jejich klubu Chvojka to vysvětlil tím, že oni raději vyjednávají jednotlivě. To je možná důvod, že sociální demokraté se odmítli účastnit,“ domnívá se politolog. A Piráti se rozešli se stranami sdruženými v Demokratickém bloku už v postoji k volbě předsedy sněmovny, protože hodlají podpořit Radka Vondráčka z hnutí ANO, sociální demokraté se k tomu jasně nevyjádřili.

Ale všechno zlé je možná k něčemu dobré, protože i strany od středu doprava, které se sdružily do bloku ve sněmovně, mají mezi sebou rozdíly. „A kdyby tam byla ještě sociální demokracie nebo Piráti, bylo by to velmi širokorozchodné a mohlo by to způsobit ještě větší problémy při ustavení sněmovny,“ připustil pro ParlamentníListy.cz Sokol.

Někteří politici kritizovali ODS, že nominovala do čela sněmovny Petra Fialu, i když neměl žádné šance proti kandidátovi vítězného hnutí ANO. Teď nominaci stáhli. „Ukázalo se, že některé strany, které by neměly patřit k té stopatnáctce, zejména Piráti, stejně podpoří pana Vondráčka. Ale mělo to smysl, protože se prokázalo, kdo je kdo,“ vysvětlil politolog. Ale při ustavení sněmovny vidí největší problém v tom, že zatím není jasné, kdo je v koalici a kdo v opozici. „Pokud bude mít hnutí ANO menšinovou vládu nadivoko a ad hoc většiny, pak asi nemůže mít předsedu sněmovny. Mělo by se dohodnout, ať to dostane někdo, kdo bude vládu ANO podporovat,“ je přesvědčen Sokol. Považuje za nestandardní, když bude mít ANO všechny vládní pozice a ještě předsedu sněmovny. Ale hnutí ANO nejeví známky toho, že by chtělo ukázat, jak se bude dál postupovat.