Za pár dnů, které zbývají mezi Novým rokem a prvním kolem volby, přesto podle komentátora Bohumila Pečinky může kdokoli ze Zemanových soupeřů „vyjet nahoru i sjet dolů“. O vítězi prvního kola nepochybuje, protože současný prezident podle něj ztělesňuje „jeden konkrétní voličský svět“ reprezentovaný pojmy jako levice, venkov, malá města a autoritářství. O voliče středu, pravice a větších měst, kteří dávají přednost liberálním postojům, se ucházejí všichni ostatní kandidáti. Podle posledního průzkumu agentury STEM/MARK z prosince má největší podíl podporovatelů Jiří Drahoš, za favorita voleb však lidé nejvíce pokládají současného prezidenta Miloše Zemana.

Jelínek: Kromě Zemana mají větší šanci jen Drahoš, Horáček a Topolánek

Podle politologa Jelínka jsou mezi vážnými kandidáty na hlavu státu vedle favorizovaného Jiřího Drahoše ještě podnikatel a textař Michal Horáček a expremiér Mirek Topolánek. I když povědomí o méně známých kandidátech, jako jsou bývalý diplomat Pavel Fischer, doktor Marek Hilšer nebo Vratislav Kulhánek, se díky různým televizním debatám postupně zvyšuje, podle Jelínka nikdo další určitě do volby výrazněji nezasáhne. „Pavel Fischer je podle mne velmi kvalitní kandidát, ale veřejnost ho prakticky nezná. A protože volba je tady co nevidět, budou mít šanci jen ti, které veřejnost zná,“ konstatoval Jelínek pro ParlamentníListy.cz.

Díky častým televizním debatám posledních týdnů, kde kandidáti představují své názory a postoje a bývají konfrontováni s názory svých protikandidátů, je mediální obraz podle prosincových průzkumů hodnocen nejlépe u Jiřího Drahoše a Michala Horáčka, s mírným odstupem pak u Pavla Fischera a Marka Hilšera. Miloš Zeman, i když se debat s ostatními kandidáty odmítl zúčastnit, obsadil pátou příčku.

Jiří Drahoš podle politologa neudělal v kampani zásadní chybu

Jiřího Drahoše politolog považuje za favorita nejen na základě výsledků předvolebních průzkumů řady agentur, ale i díky jeho klidnému vystupování, vzdělání, minulosti šéfa Akademie věd. „To jsou věci, které mohou integrovat ten tábor nevoličů Miloše Zemana,“ míní. I když připouští, že by Jiří Drahoš mohl být občas trochu viditelnější, nemyslí, že by v kampani udělal nějakou zásadní chybu.

Odmítá názor, že by Drahošova nekonfliktnost a opatrnost mohla být i na škodu, i když se na sociálních sítích objevuje kritika, že expředseda Akademie věd je Želé II, čímž příznivci jiných kandidátů přirovnávají současného favorita k někdejšímu favoritovi, úřednickému premiérovi Janu Fischerovi, který se před pěti lety překvapivě nedostal ani do druhého kola první přímé volby. „Dalo se předpokládat, že Jiřího Drahoše budou jeho odpůrci nálepkovat a přirovnávat k panu Fischerovi. Musí to ustát, nesmí na to reagovat zkratkovitě, a prostě jednat tak, aby všechna tato obvinění vyvrátil,“ radí politolog.

Jelínek nepřipouští jako Drahošovu nevýhodu ani další věc, kterou mu někteří vytýkají, a to, že se nepohyboval v politice, takže mu politická zkušenost na rozdíl od jiných kandidátů chybí. „Nemyslím, že to je nějaká nevýhoda. Prezident by měl vykonávat svůj úřad důstojně, měl by mít nějakou základní znalost, ale tu pan Drahoš určitě má, získal ji jako předseda Akademie věd, když musel vyjednávat, všechno ostatní je zbytečné, protože nepotřebujeme mít prezidenta intrikána nebo prezidenta, který přejímá exekutivní pravomoci vlády,“ argumentuje. A dodává, že podle něj je ústavní konstrukce přiměřená tomu, aby funkci hlavy státu mohl vykonávat špičkový akademik.