I s náměstky „bez práce“ schválili poslanci ve středu služební zákon. Koalice včetně opoziční ODS a TOP 09 tak dodržela původní dohodu navzdory hrozbě prezidentského veta a ústavní stížnosti kvůli bodu o politických náměstcích. „Myslím si, že spor o politické náměstky je spíše zástupný, protože se to snadno veřejnosti líčí jako zlo, proti kterému se má bojovat. Mnohem hůře se vysvětluje institut generálního ředitelství státní služby. Na tomto zákonu je mnohem důležitější, že bude chybět právě generální ředitelství státní služby, které by zajistilo maximální oddělení politické moci od profesionálních státních úředníků,“ upozornil politolog Lukáš Jelínek.

30 budižkničemů? Mohlo být ještě hůř

Pro zákon nezvedli ruku členové Úsvitu a jeden poslanec KSČM, zbytek komunistů se zdržel hlasování. „Poslaneckou sněmovnou byl schválen služební zákon, který je špatný a jde pouze o dohodu koalice a části opozice, jak dále ovládat státní správu a dále umísťovat své kamarády do dobře placených funkcí,“ uvedl k rozhodnutí poslanec Úsvitu Marek Černoch. Hnutí také předložilo pozměňující návrh, který by škrtnul sporné pozice politických náměstků, podporu mezi poslanci ale neměl. Politolog Jelínek si ale všímá i dalšího aspektu, mohlo by být ještě hůř. „Smyslem náměstků je, aby se politický vliv omezil na počet dvou náměstků, tedy na určitý omezený počet. V okamžiku, kdyby političtí náměstci ze zákona vypadli, tak by se také mohlo stát, že by byli politickými všichni náměstci a politická rozpínavost byla ještě mnohem větší,“ varoval Jelínek. „Spor o politické náměstky je ale celkem zbytečný, klidně mohou v zákoně zůstat a nikomu nebudou ve skutečnosti zásadně vadit,“ dodal.

Politolog: Vláda může kvůli služebnímu zákonu zažít perné chvíle v Bruselu

Podle premiéra je schválení novely služebního zákona v Poslanecké sněmovně historickým milníkem pro Českou republiku. „Kromě odpolitizování státní správy a jejího zkvalitnění je služební zákon také zásadním krokem pro umožnění čerpání až 600 mld. z evropských fondů v následujícím programovacím období,“ řekl předseda vlády Bohuslav Sobotka s tím, že jeho přijetím se řadíme do společnosti ostatních evropských zemí, které už služební zákon mají.

Jenže podle politologa možná republika se schváleným zákonem může narazit a to právě kvůli už zmiňované absenci generálního ředitelství státní služby. „Můžeme doplatit na absenci nezávislého nejvyššího úředníka a nezávisle jmenovaných státních tajemníků na jednotlivých ministerstvech. To, že bude mít na jmenování těchto konkrétních lidí vliv vláda nebo ministři, může nejvíce ohrozit nezávislost státní správy. Česká vláda může zažít perné chvíle v Bruselu s Evropskou komisí, když jí bude vysvětlovat, že tohle je skutečně ten nejvhodnější recept pro zajištění profesionální státní správy,“ obává se Jelínek.