Jakým způsobem hodnotit průběh evropského summitu minulého týdne? Erik Best se v úvodu svého komentáře zaměřuje na jednání premiérů a prezidentů EU ze čtvrtka a pátku minulého týdne. „Zdá se, že Visegrádská čtyřka bude muset něco podniknout, protože jednak premiér Sobotka tvrdí, že žádný rozpor s Německem nemáme, a říká, že během následujících týdnů bude jasné, zda bude nutné postavit plot na Balkáně. Mně se zdá, že tyto dvě věci dohromady nejdou a rozpor s Německem existuje, když nebyl příliš velký zájem z německé strany o plánu B mluvit,“ sděluje Best k záměru V4 v rámci tzv. plánu B vytvořit záložní schengenskou hranici podél Makedonie a Bulharska.

Přitom takový plán lídři V4 považovali za smysluplné řešení tíživé situace s migrační vlnou. Do věci se ovšem vložil Berlín a plán de facto zařízl v samém počátku. LN totiž informovaly, že státního tajemníka pro EU Tomáše Prouzu navštívil německý velvyslanec a vše mu vysvětlil. Navíc se objevily i názory, že Bohuslav Sobotka o plánu B začal hovořit předem, a dal tak Němcům možnost se podle toho zařídit.

Záložní plán Visegrádské čtyřky a návštěva německého velvyslance

„Nevím, jak na to reagovat, aniž se nezdá, že připouštíme nějaké úmysly, které přičetl třeba Václav Klaus paní Merkelové a ostatním. Skoro to tedy vypadá tak, že si Němci příliš nepřejí, aby Evropa byla připravena. Angela Merkelová sází na dohodu s Tureckem a myslím, že když V4 říká, že bychom měli být připraveni na možnost, že to nezabere, tak je to rozumné. Němci to opravdu nechtějí. V pondělí měl velvyslanec Freytag článek v Právu a už tam odmítl plán B. Nemluvil o tom úplně zřetelně, aby bylo jasné, že o tom věděl dopředu. Vidím to tak, že máme s Německem velké rozpory. Když se podíváte na to, co říkal velvyslanec, tak minimálně v pěti bodech. Možná pan Sobotka má těch rozporů o něco méně, protože jim chce vyjít vstříc a zároveň podporovat politiku ostatních členů V4. Republika je v situaci, kdy na jedné straně chce dodržovat dobré vztahy s Německem, ale na druhé straně se to nezdá příliš možné, když se člověk podívá na to, jak to vnímá většina lidí,“ rozebírá Erik Best.

Rozpory jsou podle jeho slov zřejmé. „Německo stále propaguje víceméně vítací politiku, stále trvá na tom, že migrace je zpestření, je to dobré pro budoucnost Evropy, je to dobré pro podniky, je to součást našich hodnot a ploty nesmíme stavět. S tímhle zhruba 70 procent Čechů nebude souhlasit,“ vysvětluje.

Erik Best se také podíval na politiku Angely Merkelové, která prosazuje řešení migrační krize pouze přes Turecko, a vsadila tak na jedinou kartu. A co zájmy Turecka? Alexandr Vondra pro PL tvrdí, že Merkelová chce být tou, která celou migrační krizi vyřeší, protože hraje o svoji politickou budoucnost. „Když prezident České republiky říká, že je to organizovaná invaze, a připustíme, že ta možnost existuje, měli bychom se také ptát, kdo to chce. Pan prezident řekl, že je to Muslimské bratrstvo. Ale co chce Turecko? Nemá Turecko jasnější představu než Evropa, co vlastně chce, a nemá teď k dispozici větší nástroje než my?“ táže se politický analytik.

Turecko že má stejné zájmy jako EU? Omyl

„Turecko má na svém území několik milionů uprchlíků a může je pustit do Evropy. Možná chce členství v EU, to není úplně jasné, ale určitě chce ovlivnit evropskou politiku. My stále vycházíme z pozice, že Turecko má podobné zájmy jako Evropa. Podle mě bychom měli uvažovat o tom, že Turecko má diametrálně jiné zájmy než Evropa. Jestli paní Merkelová sází na dohodu s Tureckem, které dohodu v současné podobě příliš nechce, měli bychom být připraveni na jiná řešení,“ konstatuje jednoznačně.

Summit lídrů Evropské unie se zabýval také možným odchodem Velké Británie, jejíž premiér Cameron nakonec podle svých slov vyjednal, co potřeboval, a doporučil Britům v referendu hlasovat pro setrvání v EU.

„Tomáš Prouza víceméně řekl, že výsledky summitu jsou dobrým rozhodnutím pro všechny. To znamená, že šlo o velký kompromis. Vidím tam souvislost s migrační vlnou. Skoro nejdůležitější věc v Cameronových podmínkách jsou přídavky na děti. Ale jde o přídavky na děti, které zůstávají v České republice, to není pro děti, jež jsou se svými rodiči v Anglii, tam by stejné přídavky měly zachovány. To jsou děti Čechů pracujících ve Velké Británii, které ale žijí v ČR. Pan Sobotka si zakládá na tom, že chceme přídavky zachovat. Není jich sice tolik, ale o to nejde. Tím, že chce přídavky zachovat, podporuje migraci Čechů do Velké Británie. Přitom se mluví o tom, že my potřebujeme migranty do Čech pro nedostatek pracovní síly. Je to paradoxní. My jsme v těch jednáních vyhráli, jak to pánové Prouza a Sobotka prezentují, ale na úkor toho, že budeme potřebovat více migrantů v České republice,“ upozorňuje analytik.

Premiér Bohuslav Sobotka v rozhovoru pro sobotní Právo nepřímo kritizoval prezidenta. ČSSD se podle předsedy vlády nesnaží šířit iracionální strach a nechce z uprchlíků vytřískat politické body. „Nerad se pouštím do souboje mezi Sobotkou a Ovčáčkem nebo prezidentem. Mě nejvíce v tom rozhovoru zarazila Sobotkova formulace, že nemusíme uprchlíky vítat, ale máme povinnost jim pomáhat. To jsou v jedné větě dvě věci, které si odporují. Pokračuje v lavírování, uznává, že Češi uprchlíky nechtějí, ale stejně tady musej být. V tom je rozpor. Převážná část ČSSD, prezident, ANO a část dalších stran s tím obecně nesouhlasí a pan Sobotka se stále snaží být někde uprostřed, aby se příliš Německo nenaštvalo a zároveň aby neztratil pozici v rámci ČSSD. Otázka je, jak dlouho to takto může pokračovat. Milan Chovanec, který je spíš ten zlý polda, už říká, že nehodlá být ve vládě, která je příliš nakloněna vůči migrantům. Do jaké míry mohou tyto dvě síly stále existovat v rámci jedné vlády, kde premiér říká něco a ministr vnitra říká něco jiného. Sobotka vlastně říká, že migranty nemusíme vítat, ale musíme je akceptovat. Normální Čech ale řekne, že je nemusíme vítat a nemusíme je akceptovat,“ dodává závěrem pro ParlamentníListy.cz Erik Best.