Širší vedení ČSSD schválilo v sobotu svému předsedovi Bohuslavu Sobotkovi vše, co mu na očích vidělo. A tak budou členové strany v červenci hlasovat ve vnitrostranickém referendu o změně při sestavování kandidátek, o kumulaci funkcí a o podílu žen a mužů na kandidátkách. Svému šéfovi vyhovělo i v tom, že zamítlo návrh bývalého předsedy poslaneckého klubu Jeronýma Tejce zařadit do referenda také otázky o zdanění církevních restitucí a o zavedení takzvané sektorové daně. „Výsledek hlasování souvisí s upadajícím zájmem voličů o ČSSD i stoupající popularitou pana Sobotky,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz politolog Zdeněk Zbořil.

Dalo by se říct, že Bohuslav Sobotka má vedení strany pevně v rukou. „Jeví se jedinou možnou záchranou před klesajícími preferencemi ČSSD. Díky jeho – nebál bych se říct uvážlivým – postojům k Ukrajině, ale i dalším záležitostem, mu roste popularita a on se stává jakousi integrující osobností v ČSSD,“ konstatuje Zdeněk Zbořil. Pozastavuje se ale nad tím, jaký smysl má Sobotkou prosazené referendum uvnitř třicetitisícové strany, která si v parlamentních volbách pravidelně dělá zálusk na oslovení milionu až půldruhého milionu voličů.

Útěk ČSSD od slibů, které dala svým voličům

V té souvislosti připomíná, že v minulosti už sociální demokracie vnitrostranická referenda uskutečnila, například to, které vybíralo kandidáta sociální demokracie pro volbu prezidenta v roce 2003 a v němž zvítězil Miloš Zeman. „Říkám si proto, jestli ta referenda mají vůbec nějakou cenu, nebo zda je to jen jakási dětská hra na přímou demokracii uvnitř jedné nepočetné politické strany. Všechny předložené návrhy pro referendum by bylo možné podrobit kritice, ale to není důležité. Důležité je, že je předkládá pan Sobotka, jehož autorita roste,“ vysvětluje politolog, že ke schválení návrhů pro referendum nedošlo kvůli jejich obsahu, ale kvůli tomu, kdo je předkládal.