Prezident Miloš Zeman se ve zpravodajském pořadu Speciál ČT24 – Volby 2016 obsáhle vyjádřil hned k několika tématům. Kupříkladu promluvil k nadcházejícím krajským a senátním volbám, kde otevřel své tradiční téma povinné volební účasti, rozhovořil se o české ekonomice, o politických stranách, k nimž ujistil, že opravdu nebude podporovat žádnou z nich, a nevynechal samozřejmě ani téma migrace, kdy nastínil situaci, za které se může Česká republika stát státem, v němž se objeví nejeden migrant. V závěru rozhovoru prezident prozradil, že jeho cukrovka je sice nevyléčitelná, ale zlepšuje se. Celkově se cítí prý dobře, byť se občas stane, že zavrávorá, protože má nemocné nohy.

„Když já někde zavrávorám, novináři samozřejmě napíšou, že jsem byl opilý, a já na to říkám: kéž by! Protože by to znamenalo, že můžu vystřízlivět,“ uvedl na tuto notu prezident.

Jenže právě tuhle konkrétní závěrečnou část nenechala Česká televize (ČT) doznít. Utnula totiž Zemanovo vyprávění o jeho neposlušných nohách uprostřed věty a tázající novináři Jakub Železný a Daniela Písařovicová se pak pospolu zničehonic objevili ve studiu. Až po několika minutách překvapení diváci ČT mohli sledovat zbylé tři minuty rozhovoru, jenž moderátoři vedli se Zemanem na Hradě. Moderátorka Písařovicová to sice svedla na technické nedopatření, ale nic víc k tomu již neřekla. „Teď tuto pasáž zhlédnete celou,“ uvedla pouze.

Výroky Zemana vůči ČT jsou někdy podpásové

„My samozřejmě nevíme, jak to bylo, jestli to byla opravdu technická chyba v ČT, anebo zda to byl záměr. Pokud to ale byl záměr, tak sice na jedné straně by se neměla ČT takových šťouchů dopouštět, protože by měla fungovat naprosto profesionálně, na druhou stranu je třeba říci, že výroky Miloše Zemana vůči České televizi jsou tak podpásové a tak neférové, že se pak nelze divit tomu, pokud by se mu tímto způsobem chtěla televize pomstít. Pokud totiž on někde prohlásil, že je ČT neobjektivní, anebo by měla být dokonce zrušena, tak je to tak neférové hodnocení této televize, která je přitom dnes reálně stále nejobjektivnější televizí v ČR. Vždyť ostatní televize jsou méně objektivní!“ poznamenal k tomu pro ParlamentníListy.cz politolog Jan Bureš.

Podle jeho mínění by se ale rozhodně televize měla chovat i vůči Zemanovi profesionálně. „Emoce redaktorů i techniků ČT by měly rozhodně zůstat potlačeny,“ myslí si.

Pokud jde o jiné pasáže rozhovoru veřejnoprávní televize se Zemanem, podle mínění politologa v nich nebylo mnoho překvapivého.

„Problém je, že Miloš Zeman straší českou veřejnost před imigranty, přitom právě toto fakticky žádný problém pro českou veřejnost nepředstavuje, ale téma je dobré pro některé politiky na zviditelnění se,“ zmínil k tomu Bureš s vysvětlením, že je ale přesně toto věc, na které se Miloš Zeman zviditelňuje taktéž, a to po již delší čas, a to nejenom u nás, ale i v zahraničních médiích. Tam prý na jeho vyhraněný názorový repertoár začínají lidé reagovat dokonce i velmi popudlivě.

... pozoruhodná karikatura žijící na Pražském hradě

„Zvláště v rozhovoru pro britský server The Guardian může Zeman na Angličany působit jako určitá karikatura solidní politiky. Na Západě – i když se tam také setkáváme s lecčíms – totiž není úplně běžné, aby politici zneužívali vášní, obav a předsudků ve společnosti,“ podotkl Bureš. Reagoval tím zároveň na poznámku Britských listů, které ve středečním článku „Guardian: pozoruhodná karikatura na Pražském hradě“ prozradily, co z Guardianu mimo jiné vyplývá. „V článku (The Guardian) kreslí portrét Miloše Zemana, který implicitně vyznívá jako pozoruhodná karikatura žijící na Pražském hradě...,“ uvedly přímo Britské listy.

„Pokud jsem zaznamenal, tak ale Zeman v jiném rozhovoru, tedy v tom, který nejnověji poskytl pro Českou televizi, svůj postoj k uprchlíkům trošku zmírnil v tom smyslu, když připustil, že část uprchlíků jsou opravdu váleční imigranti, kteří potřebují pomoc a ochranu před válkou, hladem a bídou, tedy kteří si tu pomoc zaslouží. I když stále trvá na tom, že většina jsou ekonomičtí imigranti. Zeman ale tady do určité míry reflektuje veřejné debaty z posledních dní, kde se již výrazně odlišuje mezi těmi, kteří jsou označováni jako váleční uprchlíci, a mezi těmi, kteří jdou jen za lepším,“ zmínil pro ParlamentníListy.cz Jan Bureš.

A protože hlava státu pro ČT otevřela i své tradiční téma volební účasti, kdy by se mohlo k volbám chodit povinně, třeba jako v Belgii, a ten, kdo by k volbám nešel, by zaplatil určitou pokutu, politolog rozebral i toto:

„Problém je ale v tom, že na povinné volby byly zvyklé především starší generace za komunistického režimu, což se však nesetkávalo se žádným velkým nadšením, neboť si nikdo vybrat nemohl, a tak to ani nebyly svobodné volby. Problém je však složitější, než by se mohlo zdát, protože mnoho lidí by mohlo volební lístky znehodnotit veřejně, čímž by dali najevo, že s takovou povinností prostě nesouhlasí. I přesto by ale základní problém demokratického systému zůstal, a to je svobodné rozhodnutí občana, který se nechce k politice vyjadřovat vůbec. Už proto by tato svoboda měla být zachována. Z politologického hlediska je ale přitom někdy dobře, že část voličů k volbám nechodí, neboť v každé společnosti existuje určité procento lidí, kteří mají extremistické názory, které nijak neprospívají stabilitě a demokracii, a když právě oni nejdou k volbám, je to leckdy pro společnost spíše prospěšné.“

Nic to neřeší!

Podle Bureše přitom toto téma lidé nepociťují jako nějaký velký problém, neboť kdo chce k volbám jít, tak jde a je zbytečné ho nutit, aby k volbám chodit musel. Nic podstatného to totiž neřeší. „Miloš Zeman se asi domnívá, že je občas dobré se připomenout veřejnosti ne s tak úplně standardním názorem, který politika – v tomto případě přímo jeho – na čas zviditelní,“ neodpustil si Bureš ironickou poznámku.

Řeč přišla i na to, jakým politickým stranám dává Miloš Zeman přednost. A vyplynulo něco k tomu z rozhovoru pro ČT?

„Těžko říct. Pan prezident se někdy o některých politických stranách spíše dost ostře negativně vyjadřuje, zejména o TOP 09 a občas i o sociální demokracii, přesněji o konkrétním vedení ČSSD, což jsou takové ty narážky na Jiřího Dienstbiera, Bohuslava Sobotku a podobné politiky liberálně-levicového křídla v ČSSD,“ odvětil Bureš na dotaz, zda Zeman některé ze stran viditelně straní. Podle Bureše se ale prezident otevřeně negativně a také dlouhodobě vyjadřuje o Straně zelených, což naposledy připomněl při návštěvě Norberta Hofera z Rakouska.

Nápadný je u něj odpor k některým stranám

„Takže veřejná podpora či náklonnost k nějaké politické straně není u něj tak nápadná jako spíš odpor k určitým politickým stranám, které jsem jmenoval. Sem spadá i ODS, do níž se občas také naváží. Pokud jde o preference, Zeman hledá stranu, která by za ním stála, a zdá se, že ji našel v hnutí ANO. Teď bude otázka, jak se postaví ke schválenému střetu zájmů – když tento zákon bude vetovat, tak to bude značit silnou náklonnost k hnutí ANO. Prezident má ale přitom stát nad stranami a má symbolizovat spíše stát než konkrétní politickou ideologii či stranu.“

To, že Zeman hovořil v ČT o lepší dopravní infrastruktuře, je podle Bureše velmi signifikantní, neboť právě hnutí ANO má nejnovější billboardovou kampaň postavenou mimo jiné i na tématu dálnic, silnic a obchvatů.

„Jenže to nejsou zrovna témata, která by měla oslovovat voliče v krajských kampaních, neboť kraje jako organizační jednotky nemohou příliš hovořit do výstavby dálnic. Je to totiž celostátní záležitost, která spadá do kompetence ministerstva dopravy a životního prostředí a Ředitelství silnic a dálnic. Na tom procesu schvalování se ale kraje samozřejmě podílejí na základě územních rozhodnutí apod., ale krajská politická reprezentace nemá sama o sobě kompetenci k tomu, aby rozhodovala, kde se dálnice budou stavět a kde ne. To je tak matení voličů.“

Ve třicátých letech byla také většina Němců slušná, ale pak...

Úplně mimo se Burešovi pozdává tvrzení Miloše Zemana pro britský Guardian, kde se vrátil ke svému staršímu přirovnání, ve kterém jako příklad současné radikalizace muslimů uváděl situaci v nacistickém Německu.

„Ve třicátých letech byla většina Němců slušná, byl to národ Goetha a Schillera. Během několika let se z nich stali nacisté, dokonce fanatičtí nacisté. Radikalizace až dosud umírněných muslimů může být podobná jako v případě německé populace. Možná to bude i jednodušší, protože tady máme radikální ideologii založenou na náboženství,“ řekl totiž Zeman pro Brity.

„Mně se ale nelíbí, když politici jakkoliv současnou politiku komentují způsobem, že ji přirovnávají k nějakým velmi extrémním historickým obdobím jako atypicky k nacismu anebo k období nacismu za druhé světové války. Politika nacismu nebo holocaustu a války, jak je popsaná v literatuře, byla totiž velmi extrémní a není rozhodně srovnatelná s dobou klidu a míru, ve které právě žijeme. Tato historická přirovnání jsou tak opravdu velmi problematická a já myslím, že by taková srovnání politici neměli vůbec vytahovat na světlo. Tohle Zemanovo vyjádření je navíc naprosto nesmyslné. Je sice pravda, že nacisty mohli volit i slušní lidé, ale nacismus jako ideologie byla známá v Německu už v době voleb jako naprosto extrémní, nelidská, nehumánní a zločinecká ideologie. Takže v Německu tehdy věděli, koho volí, ale je zase pravda, že v roce 1932, když němečtí voliči volili Adolfa Hitlera, nemohli dohlédnout až na to, že Hitler bude za války vraždit Židy. Je to ale velmi nehistorické přirovnání,“ argumentoval politolog s připuštěním, že uprchlíci sice mohou představovat nějaký problém v podobě příklonu k radikálnímu islámu a terorismu, ale obecně platí, že ne všichni imigranti jsou teroristé, a ne všichni jsou radikální islamisté.

„Shrnul bych to tak, že slova Zemana pro Guardian ohledně imigrantů byla velmi populistická zjednodušenina.“

Ještě jednu věc ale prý musí Jan Bureš okomentovat. Totiž to, jak The Guardian rétoriku Zemana přirovnal k lacinému populismu a k nevhodným přirovnáním amerického prezidentského kandidáta Donalda Trumpa. Český prezident se však vůči tomu pro britské médium ohradil. „Winston Churchill byl vždy populistou a měl pravdu. Ti, co ho kritizovali, se mýlili. Co to znamená být populistou? Je to jen slogan, označení a nic víc,“ řekl Zeman.

Churchillova historická role není jenom pozitivní

„To je přesně to, o čem hovořím. Zeman má své mýty o historii a ty neustále šíří. Samozřejmě že na jedné straně Churchill byl úplně stejným populistou, jako jsou všichni demokratičtí politici, kteří musejí občas ve volbách zjednodušovat nebo strašit voliče a tak dále. Ale neplatí ta teze Zemana, že všichni, kteří ho kritizovali, se mýlili. Dnes historická literatura, která hodnotí vládu Winstona Churchilla, je totiž plná velmi tvrdých kritik například v tom smyslu, jak Churchill suverénně předhodil Stalinovi celou střední a východní Evropu a bylo mu úplně ukradené, jaký bude její osud. Čili Churchillova historická role není jenom pozitivní, ovšem Miloš Zeman z Churchilla vybírá jenom to, co se mu zrovna hodí a co je u něj všeobecně vítáno jako pozitivní. Například to, že to byl válečný lídr a vítěz války, ale už nepřipomíná ta jeho rozhodnutí, která mimo jiné poškodila i československou společnost,“ dodal Jan Bureš pro ParlamentníListy.cz s ostrou poznámkou, že je leckdy dost skeptický k Zemanovým výrokům ohledně historie.

„Zeman namísto toho, aby se snažil o nějaký konsenzus ve společnosti, se ji snaží spíše štěpit a rozdělovat tím, že podporuje radikální a jednoduchá řešení. Podle mne ale není třeba společnost rozdělovat podivnými tématy, jak to dělá Zeman, neboť už je rozdělena na tématech sociálních a ekonomických,“ uzavřel politolog hodnocení dvou Zemanových rozhovorů.

• Další názory politologů ČTĚTE ZDE