Politický komentátor Bohumil Pečinka souhlasí: „K regeneraci politických stran dochází jen v opozici,“ řekl ParlamentnímListům.cz. A Občanská demokratická strana je podle odborníků po dvou volebních obdobích už zralá na opozici.
Podle politologa Tomáše Lebedy je logické, že po dvou volebních obdobích, kdy ODS vládla, dokonce ve druhém období i poté, co volby prohrála, by v opozici být měla. „Nejen proto, že to potřebuje k vnitřní sebereflexi, ale i proto, aby byla nějaká alternace,“ vysvětlil ParlamentnímListům.cz.
Občanští demokraté věří v zázrak
I když už mnoho po sobě jdoucích průzkumů popularity politických stran potvrdilo, že ODS se s necelými deseti procenty podpory zařadila v žebříčku na čtvrté místo za ČSSD, TOP 09 a KSČM, většina představitelů ODS si odmítá realitu připustit. Podle šéfa poslaneckého klubu ODS Marka Bendy se pravicový volič vrátí, když se podaří straně prodat to, co už udělala. „Musíme říci, že jsme se chovali vždycky tak, jak jsme slibovali. Stačí říci: když se podíváte na ty kroky, které vláda udělala, tak to byly zodpovědné kroky. A pravicový volič se vrátí, protože zapomene na ty drobné hádanice, které bohužel každou vteřinu naše vládnutí provázely,“ ujišťoval ParlamentníListy.cz.
- Nepřehlédněte obsáhlý archiv výzkumů: CVVM , SANEP , SC&C , STEM , Médea Research
Příčiny současných problémů jsou hlubší
Místopředseda strany Jiří Pospíšil si však dobře uvědomuje, že příčiny současných problémů ODS jsou hlubší než jen to, že strana neumí dostatečně vysvětlit svoji politiku. „Je fakt, že mnoho věcí se podařilo prosadit a nejsme schopni ty konkrétní kroky zdůvodnit. Ale to je jen jedna věc. Je taky třeba si uvědomit, že naši důvěryhodnost poškodila řada skandálů a problémů našich členů, to si musíme otevřeně přiznat, ne to zatajovat. A také si musíme říci, že mnoho věcí, které jsme chtěli prosadit, se nám kvůli koaličním kompromisům prosadit nepodařilo,“ přiznal ParlamentnímListům.cz.
ODS v poslední době jen prohrávala
I když někteří politici ODS se uklidňují tím, že průzkumy veřejného mínění není možné brát vážně, protože se často tragicky mýlily, jedno se přehlédnout nedá: ve všech posledních volbách – sněmovních, krajských, senátních i prezidentských – občanští demokraté dostali na frak. A není ani nepodstatné, že straně přestávají věřit i její řadoví členové, necelé čtyři tisíce jich řady ODS opustilo. „Já bych odliv členů nedával do spojitosti s obecným oslabováním strany. Síla strany se neměří podle toho, kolik má členů, ale kolik má voličů,“ sdělil ParlamentnímListům.cz politolog Petr Just. Ztráta členů může být ale pro stranu nepříjemná, třeba pro stranickou kasu kvůli ztrátě členských příspěvků, nebo pro výběr kandidátů do voleb, protože se zužuje pole pro sestavení kandidátních listin. „Ale nikdy velikost členské základny nebyla rozhodující pro to, jestli strana má úspěch u voličů. Největší strany získávají kolem 700 až 800 tisíc voličů, ale členů je u největších stran zhruba 24 až 25 tisíc,“ vysvětlil politolog.
Není třeba dělat z odchodu členů problém, důležitá je podpora voličů
Velikost členské základny podle Petra Justa žádnou revoluci v preferencích neudělá. Důležité je, aby se strana zaměřila na podporu voličů a nedělala z odchodu členů větší problém, protože by tím ukázala, že se zabývá dvacetitisícovou komunitou a stranou nechává komunitu osmi set tisíc hlasů, kterou by měla oslovovat. „Voliči nejsou členové strany, ale lidé, kteří si k ní vybudovali vztah, kterým se líbí její program nebo věří jejím lídrům,“ prohlásil Petr Just. Občanští demokraté by tedy měli pracovat na tom, jak podchytit těch osm set tisíc voličů, a ne jak podchytit dvacet tisíc členů.
Agenda 2014 nevzbudila velkou pozornost veřejnosti
Předsedkyně Poslanecké sněmovny za ODS Miroslava Němcová prohlásila, že strana má šanci ještě něco pro volební úspěch udělat. „Abychom přesvědčili své bývalé voliče, představili jsme Agendu 2014 a v ní kroky, které chceme ještě v tomto volebním období dokončit. Je slušným návrhem, co se ještě dá racionálně zvládnout,“ řekla ParlamentnímListům.cz. Ale odborníci jsou rozpačití. „Nemám žádné aktuální údaje, které by reflektovaly dopad Agendy 2014, ale pozornost, jakou vzbudila u voličů, byla poměrně malá,“ míní sociolog Jan Hartl. A dodává, že se kroky „straně nedaří moc komunikovat“.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Libuše Frantová