Od schůzky prezidentů Ukrajiny a Ruska v Minsku se nečekaly zázraky, a proto ani nepřekvapilo, že žádné konkrétní výsledky nepřinesla. Podle analytičky Veroniky Sušové-Salminen by ale mohla být počátkem „Minského procesu“, v jehož rámci by se podařilo najít pravidla pro sousedství Ruska a Ukrajiny, které by nemuselo končit střelbou a vojenskými operacemi. Pro ParlamentníListy.cz k tomu napsala tento text:

Včerejší minskou schůzku představitelů Ruska, Běloruska, Kazachstánu a Ukrajiny předcházela poměrně zajímavá diplomatická aktivita, která naznačovala, že minimálně začala systematičtější snaha o to najít kompromisní řešení ukrajinské krize. Samotnému jednání ale nikdo nedával velké šance k zvládnutí krize.

O víkendu (sobota 23. 8. 2014) navštívila Kyjev německá kancléřka A. Merkelová a po jednání se svým ukrajinským protějškem P. Porošenkem oznámila, že se oba shodli na nutnosti decentralizace Ukrajiny, která by odpovídala kulturním a jazykovým rozdílům v zemi. Jako podmínku k ukončení bojů Merkelová viděla zabezpečení východoukrajinské hranice například OBSE. Její kolega vicekancléř Gabriel ve stejnou dobu vyjádřil podporu „chytré federalizaci“ Ukrajiny jako jedinému schůdnému řešení. Merkelová také Kyjevu přislíbila finanční investice k rekonstrukci Donbasu o hodnotě 500 milionů euro. Zajímavé bylo ale i to, že se Merkelová nezdržela na oficiální oslavu ukrajinského Dne nezávislosti, ale odcestovala domů.

Její nedělní vyjádření v německých médiích ke kyjevskému setkání stojí za připomenutí. Merkelová řekla: „Chci najít způsob, jako řada dalších, který neublíží Rusku. My (Německo) máme dobré vztahy také s Ruskem. Chceme rozumné vztahy s Ruskem. Závisíme na sobě navzájem a ve světě je nyní tolik konfliktů, na kterých bychom měli pracovat společně, takže doufám, že dosáhneme pokroku.“ Z těchto slov lze vyčíst, že Merkelová se posunula na stranu politického pragmatismu v hledání řešení sporů s Ruskem. Připomínka dalších problémů ve světě, ke kterým je potřeba spolupráce s Ruskem, by mohla signalizovat novou prioritizaci Německa v situaci faktického patu na východě Ukrajiny. I když reálně budou ve hře především německé ekonomické zájmy.

Nesouhlasíte s názory, pokud jde o Rusko a Ukrajinu? Přečtěte si původní materiály ParlamentníchListů.cz přinášející názory Bohumila Doležala, Zdeny Mašínové (z 21. 8.), Jaroslavy Janderové, Michaela Romancova, Anatolije Lebeděva, Františka Laudáta, Jany Černochové, Karla Schwarzenberga,  Alexandra Kručinina, Milana Hulíka, doc. Jaroslava Šebka, Matěje Stropnického, Romana Jocha, Hynka Kmoníčka, prof. Václava Hampla, Martina Bursíka (z 6. 8.), Vladimíra Hučína, Jana Vidíma, Jaroslava Lobkowicze, Gabriely Peckové, Daniela Kroupy, Tomáše Zdechovského, Cyrila Svobody, Františka Bublana, Jiřiny Šiklové, Karla Hvížďaly, Jiřího Pehe, Marty Kubišové, Petry Procházkové, Martina Bursíka (z 23. 6.), šéfky hnutí Femen, Zdeny Mašínové (z 21. 5.), Ondřeje Benešíka či Džamily Stehlíkové.