Prezident Miloš Zeman vystoupil 26. prosince se svým vánočním poselstvím. „Prezidentův přednes byl trochu unavený. Ale kdo dnes není unavený nebo jurodivý? Přesto bych si dovolil tvrdit, že byl optimistický i kritický,“ komentuje politolog Zdeněk Zbořil. „Pana prezidenta chválit nemusíme, je o svých názorech přesvědčený. Zaujalo mne, že první kritici se ozvali nejen z řad opozice, ale i tzv. expertů, ekonomických analytiků (těch z řad většinou veřejnosti neznámých). Zvláštní nebylo, že prezidentův projev na TV Nova chválili členové koaliční vlády (celkem dva) a kriticky posuzovali členové opozice. Ti byli celkem čtyři, takže to bylo tradičně „vyváženě“. A tak nerozvážně rozhodnuto 4 : 2 ve prospěch opozice,“ dodává.

Jarní první vlnu epidemie se podle Zemana v Česku podařilo zvládnout díky tehdejšímu náměstkovi a později i ministrovi zdravotnictví Romanu Prymulovi. Pak jsme ale usnuli na vavřínech. Způsobilo to podzimní druhou vlnu epidemie, horší než předchozí, doplnil Zeman. „Jen hlupák opakuje stejnou chybu dvakrát, zatímco inteligent se dopouští zcela nových chyb. Proto si myslím, že bychom neměli podléhat pokušení vyzývat k dalšímu uvolnění, jakkoli populární by to bylo,“ uvedl. Vládě vyjádřil podporu. Ta podle něj bojuje, zatímco jiní pouze mluví. „A proto bych vám chtěl říci: ‚Nestřílejte na provazochodce, má svých starostí dost. Arnoštku, spadneš!‘,“ odkázal na Rozmarné léto Vladislava Vančury.

„Asi k tomu není třeba nic dodávat. Kritika vládních rozhodnutí, která se valí několik měsíců z řad opozice, hoteliérů, hospodských a sebevědomých ‚nositelů kultury‘, je podle mého názoru nezodpovědná. A lze se domnívat, že má svůj podíl viny na rozšíření epidemie v ČR. V posledních týdnech větším vícerychlostním tempem než v sousedních státech, přes jejichž hranice se občané ČR dnes dostávají obtížněji než lidé z jiných evropských zemí. To, že převážná část českých médií si z této mimořádné události udělala zvláštní druh zábavy, je opravdu zvláštní a téměř nevysvětlitelné. Ten obraz z Rozmarného léta, ve kterém chtějí přihlížející diváci provazochodce Arnoštka zachránit tím, že na něho volají ‚slezte dolů, spadnete!‘ a třesou stožárem, který napíná lano, na němž Arnoštek předvádí své akrobatické kousky, je mi srozumitelnější než nekonečné proudy slov, kterými se častují slovutní členové Poslanecké sněmovny nebo Senátu,“ uvedl politolog.

Obecně se nedůvěra projevuje zájmem o konspirační teorie

V krizi podle Zemana selhala nejen opozice. „Stejně tak bohužel selhala i naše média. Zejména nenávistná byla média vlastněná Zdeňkem Bakalou. A já tvrdím, že ti novináři, kteří berou peníze od Zdeňka Bakaly, ať jsou to ti různí Honzejkové, Taberyové, Štětky a další, jsou hodni nejhlubšího opovržení,“ uvedl.

„Já nevím, jaký je podíl prezidentem jmenovaných komentátorů a zpravodajů na ‚selhání‘ médií, a vlastně ani nevím, kdo ‚bere peníze‘ od někde utajeného pana Bakaly. Ale je pravda, že některé zprávy a komentáře jsou tak zmatené, že se zdají být ‚konstrukty‘ cílené politické propagandy. Orientovat se v nich chce skutečně, jak se říkávalo kdysi, mít ‚vyšší dívčí‘. Dozvědět se bez zbytečného slovního balastu, jak a kdy se dostat do Rakouska, SRN nebo Itálie a zpět a najít mezi spoustou reklam důvěryhodné informace, je úkolem olbřímým.
Především jde o poměr seriózních komentářů a informací pochybné kvality. Respekt převážně komentuje, Hospodářské noviny a Aktuálně.cz informují a komentují. Pan prezident zde mluví o něčem, co s covidem přímo nesouvisí. Domnívám se, že má na mysli především komentáře a zprávy z Ruské federace a Čínské lidové republiky,“ komentuje Zbořil.

„Obecně se nedůvěra projevuje zájmem o konspirační teorie, stejně jako konspirační praxi. Tam, kde se nedostává důvěryhodných informací a zpráv, o které je na mediálním trhu zájem nebo jsou k dispozici, ale jsou autoritami považovány za dezinformace, jejichž cílem je ohrožovat demokracii v ČR, stávají se atraktivnějšími než to, co je vydáváno za pravdu. Navíc když se obvykle velmi rychle ukáže, že to byla lež ‚převlečená za pravdu‘. Je to stejné, jako když je veřejná kritika ČT považována za útok proti svobodě slova v ČR a toto tvrzení podporováno nešťastnými výroky paní evropské komisařky Jourové. Nepaměti do propasti jsou pak odkládána důležitá témata z domova a zahraničí a nahrazována věcmi nedůležitými z hlediska veřejného zájmu,“ dodává.

A Zbořil přidává ještě tato slova: „Také se mi zdá, že ti, kteří se nemusejí příliš starat o své finanční zdroje, jsou často nejpohodlnějšími v hledání pravdy a alespoň přibližného obrazu skutečnosti. Mají ‚své jisté‘, proč by riskovali omyly, které jsou tak častým průvodním jevem aktuálního zpravodajství.“