Podle Zemana se trošku podobáme turistovi, který na thajské pláži pozoruje na mořském obzoru nenápadnou vlnku, chce si ji vyfotit a netuší, že je to jeho poslední fotografie v životě. Migrační vlna podle jeho názoru bude sílit. Kvůli pokračující destabilizaci některých nejen afrických států a takzvanému nasávacímu efektu, kdy za imigranty přijdou jejich příbuzní a známí. Zeman také nevidí žádnou reálnou akci, jen obecné výzvy k lepšímu střežení hranic schengenského prostoru. „Proto se domnívám, že by se Česká republika měla postarat o své hranice sama. V souladu s dublinskými dohodami by měla ilegální migranty vykazovat za hranice a v případě potřeby i s nasazením armády,“ uvedl český prezident.

Petice vědců není nijak povýšenecká. Říká pouze: Nerozdmýchávejme vášně

Jsou Zemanovy postoje k imigraci adekvátní situaci, nebo ne? „Nejde o to, že by některé věci nebyly reálné. Že by tu nebylo nebezpečí. Ale jde o to, jak o tom hovoříte,“ konstatovala politoložka Vladimíra Dvořáková a upozornila na petici vědců proti xenofobii, kterou podepsaly tři tisícovky lidí. „Není nijak povýšenecká, říká pouze nerozdmýchávejte vášně,“ zmínila. Připomněla 70. výročí konce druhé světové války. „Když si vezmeme tu fanatickou nenávist, která byla v Německu vyvolána vůči Židům. Nevyvolávejme tyto strachy. Dramatickou situaci musíme nějak řešit,“ konstatovala. „Nevím, proč je tato petice problém. Neříká: „Přivítejme tisíce imigrantů.“ Situace je ale složitá, tak ji řešme a nevyužívejte ji jenom pro vášně,“ vysvětluje Dvořáková.

Reaguje tak na prezidenta Zemana, který se do petice vědců navážel. „Nebezpečí této výzvy vidím v nálepkování. To jest, že každý kdo má obavy z té migrační vlny, zejména z islámských zemí, může být označován za xenofoba, rasistu, či dokonce fašistu. A to je přesně to, kde vidím prohlubování příkopů mezi většinovou společností a lidmi, kteří se pokládají za určitou elitu,“ pronesl na pondělní tiskovce prezident Zeman.

Zeman by měl mluvit nejen o rizicích, ale také o tom, co konkrétně dělat

„Když vezmu Zemanův proslov, ano, samozřejmě že se možná bude muset něco dělat se Schengenem, nebo se v rámci ústavního systému možná bude muset použít armáda. Samozřejmě se může stát, že s uprchlíky budou přicházet nějací agenti. Což mimochodem šlo vždycky, i když utíkali od nás v roce 1948 či 1968 lidé na Západ. Kdo se zabývá bezpečnostní politikou, o těchto rizicích dobře ví,“ sdělila politoložka. „Pokud uvedl, že možná bude třeba využít armádu, očekávala bych další vysvětlení typu – požádal jsem o analýzu, v jaké ústavní souvislosti může být použita a v jakém rozsahu. Nebo třeba – sejdeme se s Visegrádem a budeme řešit, jak pomoci Maďarům. Bylo by dobré, kdyby někdo udělal ekonomickou analýzu o tom, co to udělá třeba s cestovním ruchem a podobně,“ vysvětlila. Celá Evropa by podle ní měla řešit i v této souvislosti organizovaný zločin. „Takže Miloš Zeman by měl mluvit nejen o rizicích, ale také o tom, co je teď konkrétně třeba udělat,“ má jasno Dvořáková. „Takže ne že by rizika neexistovala, ale vůbec není pravda, že vědci ve své výzvě říkali: ‚Přijímejme miliony imigrantů.‘ Pouze vědí, co to udělá, když se společnost stane nesnášenlivou, a chtějí řešení problému. Mluví se jenom o hrozbách, pouze se střílí od boku,“ myslí si.

Dvořáková: Xenofobie se dá rychle vytvořit. Příkladem je Německo v roce 1933

O petici vědců Miloš Zeman také prohlásil, že míří mimo terč, protože Češi podle něj nejsou xenofobní. Důkazem podle vyjádření prezidenta je, že u nás žije půl milionu cizinců a nejsou zde xenofobní strany typu maďarského Jobbiku či francouzské Národní fronty. Je to pravda? „Nemyslím si, že je nějaký národ xenofobní více či méně. Není to žádná národní vlastnost. Ale velice rychle se dá xenofobie vytvořit. Příkladem je Německo v roce 1933. To by měli mít teď všichni na paměti,“ domnívá se politoložka Dvořáková s tím, že není pravda, že by se podobné názory na naší politické scéně neobjevovaly. „Tyto proudy jsou zatím marginální, ale část toho diskurzu přebírá oficiální politika. Tak jako krajní pravice ve Francii se u nás kolikrát vyjadřují oficiální politici. Tím tohle spektrum zabírají,“ povšimla si. „Těmto lidem často nejde o řešení tohoto závažného problému, ale o to, aby získávali politické body,“ doplnila.

Neff: Vyvstává protivník, proti němuž je nebožtík Sládek pouhý Hurvínek

Hodně se spekuluje o tom, zda Miloš Zeman půjde do druhého volebního období či nikoliv. Na svém serveru Neviditelný pes se k tomu vyjádřil například spisovatel a publicista Ondřej Neff. Podle něj na zmiňované tiskové konferenci učinil Zeman zásadní kroky. „Naprosto odsunul stranou jakoukoliv politickou korektnost a multikulturní solidaritu. Vytyčil program a jistě po něm půjde i nadále. Světu, jaký jsme znali a ztotožňovali se s ním, vyvstává protivník, proti němuž je nebožtík Sládek pouhý Hurvínek. Jestli to takto půjde dál, Zemanovo druhé období je neodvratné se všemi důsledky z toho plynoucími,“ napsal.

Dvořáková: „Překvapilo by mě, kdyby Miloš Zeman za sebe doporučil Pavla Rychetského“

Sám Zeman se ale vyjádřil jako o vhodném kandidátovi na prezidenta o Pavlu Rychetském, který je šéfem Ústavního soudu a byl ministrem spravedlnosti v Zemanově vládě. Znamená to, že by ho podpořil a sám už do boje o prezidentský post nešel? Dvořáková si to nemyslí. „Překvapilo by mě, kdyby Miloš Zeman za sebe doporučil Pavla Rychetského, i když věřím, že jejich vztahy jsou korektní,“ uvedla. „Mám obavy, že jde o příliš kvalitní osobnost, a takové radosti, že by se stal prezidentem, se asi nedočkám,“ dodala.

Zeman má dar vystihnout věci, které jsou opravdu problém, myslí si politoložka

Podle mnohých, a to i odpůrců, pokud prezident Zeman bude znovu kandidovat na prezidenta, opět vyhraje. Podporu mu vyjadřují docent Konvička, někteří klausovci, na druhé straně levicoví voliči i část ČSSD. „Miloš Zeman vždy měl schopnost vytvářet širokou, velmi zvláštní koalici s oslovováním nejrůznějších lidí a témat. Například byl velmi kritický k církevním restitucím, ale jeho vztah s katolickou církví je par excellence. Když třeba mluvil o poslední krajní pravici, Sládkovcích, v roce 1998, velkou část republikánských voličů tehdy převzal on,“ vypozorovala. „Má dar vystihnout věci, které jsou opravdu problém. Ale už nehledá řešení. Tím, že je pojmenovává, vyvolává dojem, že jde proti těm, kteří jsou nezodpovědní a přijímali by třeba imigranty s otevřenou náručí. Přitom o většině věcí, které říkal v projevu, lidé vědí. On se ale jakoby postaví mocným,“ uzavírá Dvořáková.