Když je na politické scéně roztříštěná skupina, která si je relativně blízká, tak si podle politoložky navzájem ubírají hlasy ve volbách. O podobný typ voliče soupeří dvě největší levicové strany – KSČM a ČSSD. „Ale jejich sjednocení není na pořadu dne, jejich základní ideová vybavenost je jinde, sjednocení těchto stran by nepřineslo multiplikační efekt, naopak, součet voličů po sjednocení by byl rozhodně nižší, než jakého dosahují obě dvě zvlášť. Obě strany by tím jen ztratily,“ je přesvědčena profesorka Dvořáková. Uvědomuje si to i předseda KSČM Vojtěch Filip, který prý odmítl se o sjednocení levice s budoucí hlavou státu bavit. „Jsem příznivec toho, že politické strany mají suverénně vystupovat v rámci předvolební kampaně,“ prohlásil.

SPOZ je prý bohatá nevěsta

Nově zvolený prezident je čestným předsedou levicové Strany práv občanů - zemanovců (SPOZ), která se v minulých volbách do Poslanecké sněmovny nedostala, ale sebrala sociálním demokratům několik důležitých procent voličů. Po vítězství jejího čestného předsedy v prezidentské volbě zaznamenala zvýšený zájem potenciálních voličů i zájemců o vstup do strany. Podle předsedy SPOZ Vratislava Mynáře je dnes bohatou nevěstou. Tvrdí, že sociální demokracie je pro stranu přirozeným partnerem, nechce se jí však prý podbízet. Těsnější spolupráce s ČSSD by jí zcela jistě pomohla.

Musely by se dělit o místa na kandidátkách

Politoložka připouští, že pokud se levicové politické strany, které získají jen kolem 3,5 procent, jako mívají nebo mohou mít zemanovci nebo paroubkovci, nedostanou do parlamentu, tak levice ztratí sedm procent voličů. „Ale neplatí automaticky, že kdyby se spojily, šli by všichni jejich voliči volit sjednocenou stranu,“ řekla ParlamentnímListům.cz Dvořáková. Navíc by to strany, nebo některou z nich, mohlo poškodit.