Programová dohoda mezi ČSSD, ANO a KDU-ČSL už je snad konečně definitivně vyjednána, pokud ovšem některá ze stran nepřijde opět s nějakou novou připomínkou. Ale lídry čeká neméně problematické jednání o rozdělení ministerstev a jejich obsazení. Lidovci se nechtějí spokojit s dvěma resorty, a tak může být dohadování o vlivu ještě dramatické. Nevsadí nakonec ANO a ČSSD na spolupráci s Úsvitem Tomia Okamury, který nabízí podporu vládě a nechce žádná křesla v kabinetu?

„Není ale úplně vyloučeno, že kdyby strany hledaly předvídatelnější partnery, mohla by se vláda sociálních demokratů a ANO opřít o komunisty, kteří by jí také dali podporu, ale zůstali by mimo vládu. To byl nakonec původní scénář ČSSD, že by vládla s podporou KSČM, pokud by její volební vítězství bylo výraznější,“ připomněla politoložka ParlamentnímListům.cz plány sociálních demokratů před volbami.

Je i jiná alternativa než lidovci a Úsvit

Profesorka Dvořáková připustila, že hnutí ANO se těsně před volbami začalo chovat jako středopravé uskupení, proto ho také podpořila řada podnikatelů, takže by pro ně mohla být podpora komunistů složitější než pro sociální demokraty. „Ale je tam mnoho lidí s komunistickou minulostí, proto mi spolupráce s KSČM připadá jako jednodušší a předvídatelnější,“ vysvětlila. V každém případě budoucí vládní strany budou vytvářet nátlak a dávat při jednání najevo, že je možná i nějaká jiná alternativa než ta současná, tak těžko se rodící.

Požadavek lidovců na tři ministerstva neodpovídá jejich výsledku ve volbách

Ale může se stát cokoli. Původní návrh šéfa ČSSD Bohuslava Sobotky na zastoupení stran ve vládě v poměru 8:7:2 lidovci nepřijali. Trvají na třech ministerstvech a chtějí jiná křesla, než zdravotnictví a kulturu, případně plus vicepremiéra, které jim Sobotka nabídl. Podmiňují tím účast ve vládě.

Prioritou KDU-ČSL jsou hlavně resorty zemědělství a práce a sociálních věcí, ale přijali by i školství nebo průmysl. „Požadavek lidovců na tři ministerstva neodpovídá procentu hlasů, které lidovci dostali ve volbách,“ namítá profesorka Dvořáková, i když v minulosti většinou i strana s mnohem menším počtem poslanců obsadila tři nebo dokonce čtyři křesla ve vládě. Zelení se šesti poslanci řídili v Topolánkově kabinetu dokonce čtyři rezorty. Politoložka nevylučuje, že lidovci získají nakonec tři křesla, nebo se spokojí s dvěma, pokud půjde o významnější resorty, kde strana může přes ministerstvo ovlivňovat některé své volební priority. Profesorka Vysoké školy ekonomické však poukazuje na to, že situace, kdy lídr lidovců Pavel Bělobrádek není přítomen osobně při vyjednávání programu a čeká se na jeho návrat z USA, aby se dohodly počty křesel a osoby, není pro KDU-ČSL výhodné.

Sociální demokraté neprosadili své programové priority

Političtí analytici poukazují na to, že sociální demokraté nedokázali do koaliční smlouvy prosadit své programové priority v daňové oblasti. Nebudou se zvyšovat daně firmám a otazníky visí i nad sektorovou daní, která měla přinést miliardy do státní pokladny. Uvažuje se o ní v případě, pokud úspory nepokryjí zvýšené výdaje. Budou sice zavedeny dvě sazby daně z příjmů fyzických osob, ale bude to místo dnes platící solidární přirážky, takže víc peněz do rozpočtu opatření nepřinese. Vyjednavači o budoucí vládě na poslední chvíli vypustili z koaliční smlouvy také odstavec o minimální dani pro živnostníky, kterou navrhovala ČSSD.

ČSSD a ANO měly téměř stejný poměr podpory voličů

Politoložka by se však prý neodvážila říkat, jak která z politických stran uspěla a která prosadila víc ze svého volebního programu. „Musí se brát v úvahu výsledky voleb, v nichž hlavní aktéři měli skoro stejný poměr podpory voličů, byť získala ČSSD o trochu více, takže by mohla prosadit o něco víc. Ale pokud jde o průniky programů, podařilo se podle mne najít dost společných bodů, které mohly být společné, nebo které nešly proti programu jednotlivých stran,“ je přesvědčena Vladimíra Dvořáková. I když ve zvyšování daní firmám ČSSD neuspěla, není to definitivní, protože si strany řekly, že uvidí, jestli se podaří ušetřit prostředky ve státním rozpočtu a pak se případně k této otázce znovu vrátí. „V tuto chvíli bych viděla dohodu jako vyrovnanou záležitost, kdy strany v rámci možného prosadily, co mohly,“ shrnula.