Jak na tento případ vůbec pohlížet a co by případné vítězství Norberta Hofera, jehož strana je označována za populistickou a protiimigrační, mohlo znamenat, jsme se zeptali dvou významných českých politologů Lukáše Jelínka a Josefa Mlejnka. „To, že jsou Rakušané tak rychle schopni vyhlásit poměrně v klidu nové volby za současné dost vypjaté situace v Evropě, je jen důkazem, že jejich stát i společnost velmi dobře fungují. Samozřejmě je těžké dnes odhadnout, jak to celé vlastně dopadne, zda oba kandidáti se toho zúčastní znovu a jak to zapůsobí na voliče. Co je bude motivovat k tomu, aby k těm volbám šli ještě jednou, nebo jestli se na to nevykašlou a nezůstanou raději doma,“ uvedl analytik Lukáš Jelínek. „Jak k těm chybám při sčítání ale mohlo dojít, to nedovedu objektivně posoudit, ale podle toho, co jsem četl, si myslím, že by se to mohlo přihodit kdekoliv a klidně i u nás. Pokud by nebyl ten výsledek voleb až tak těsný, zřejmě by nad tím v Rakousku jen mávli rukou,“ dodal.

Jelínek: Vedení EU zachovává bohorovný klid i v naléhavých případech

Jelínek se také domnívá, že celá tato záležitost nebude mít zásadní vliv na evropskou politiku. Podle jeho slov se o důležitých reformách Evropské unie nebude rozhodovat ve Vídni a nerozhodovalo se o nich ani před několika dny v Londýně. Spíše prý bude záležet na dohodě mezi zakládajícími, významnými členy EU, jako jsou například Německo, Francie, Belgie a novými státy v Unii, a to zvláště těmi z východní Evropy. „Kde se ta dohoda zastaví, je těžké říct. Myslím si, že v zájmu východoevropských států by nemělo dojít zase až tak k moc velkému rozvolnění ve vzájemné spolupráci. Je přece jejich významným zájmem mít větší integraci v sociální, ekonomické a i dalších oblastech, jako je například zdravotnictví. Spíš by se měl hledat vhodný průnik společných zájmů. Samozřejmě se o tom budou vést ještě ostré debaty, ale ohlížet se zpátky a nechat tu spolupráci jen v oblasti volného pohybu lidí a zboží by bylo asi chybou,“ konstatoval Jelínek, který si ani nemyslí, že vítězství kandidáta Svobodných Hofera rozpoutá podobnou hysterii v Bruselu, jako tomu bylo před několika lety, kdy v rakouských parlamentních volbách vyhrál Jörg Haider. „To by se nijak zásadně neřešilo. Naopak, spíš se mi zdá, že vedení EU se chová v mnoha naléhavých případech s bohorovným klidem. Navíc je už nyní zvyklé na leccos po všech těch krizích. Nelíbí se mi ale, když se na Evropskou komisi i další orgány všechno svádí. Je to věc především zástupců vedení národních států, kteří tam působí. Ti by se měli chovat v krizových situacích razantněji. Mnohdy to jsou z jejich strany jen plané výmluvy na Evropskou komisi,“ doplnil.  

Hofer by mohl odmítnout kvóty stejně jako Východoevropané

Poněkud odlišný názor než Lukáš Jelínek zastává nyní na rakouský „problém“ politický komentátor a vysokoškolský pedagog z Univerzity Karlovy Josef Mlejnek: „Samozřejmě vše závisí od toho, jak ty opakované volby vlastně dopadnou. Pokud by Norbert Hofer zvítězil, tak by to mohlo mít dopad i na Evropskou unii. Rakouský prezident má totiž, a to se všeobecně moc neví, opravdu velké pravomoci. Není to jen žádný pokladač věnců. Může rozpustit i parlament, a tím ovlivnit celou vládu. Spolu s některými politiky by pak třeba mohli v Evropské radě zablokovat určitá jednání, dejme tomu, týkající se migrační krize. I když v radě je spíš snaha se domluvit na společných, jednohlasných stanoviscích. Potom by se asi Rakousko s Hoferem přidalo do „tábora“ východoevropských států, co se například týká rozhodování o uprchlických kvótách,“ uvedl známý akademik s tím, že nové politické vedení Rakouska společně s brexitem jistě ovlivní některé integrační snahy v Evropské unii. 

Mlejnek: Pokud by Hofer zvítězil, vedení Unie to na dobré náladě nepřidá

Josef Mlejnek si myslí stejně jako analytik Lukáš Jelínek, že rozvolnění spolupráce v EU, po kterém řada zemí hlasitě volá, nemůže být příliš velké, protože by potom prý ani nefungovala ochrana schengenské hranice, na které se jednotlivé státy EU domlouvají. Za daleko dokonalejší systém označuje fungující jedno centrum pro společné evropské záležitosti, které tak může být pružnější než samostatné rozhodování jednotlivých států. „Jakým zásadním způsobem ale brexit a případné vítězství Hofera integraci ovlivní, je těžké říct. Mnozí komentátoři v Německu i Francii uvádějí, že odchod Velké Británie Evropu ještě více semkne k sobě,“ prohlásil dále.  

Josef Mlejnek ale nechce hodnotit bez znalosti věcí důvod, proč došlo při sčítání hlasů v Rakousku k tak zásadním chybám. Domnívá se, že to mohlo být i proto, že se organizátoři voleb snažili mít výsledky co nejdříve. Jinou příčinu zatím nezná. „Pokud by Hofer ve volbách zvítězil, tak by to vedení Unie na dobré náladě určitě nepřidalo, nicméně situace se sankcemi jako při úspěchu Haidera by se určitě nekonala. Brexit je pro EU vážnou ránou a k podobným sankcím vůči vlastní členům by si už netroufla přistoupit. V poslední době je neustále v permanentní krizové situaci, a tím by to ještě zhoršila. Spíše by byla snaha o nějaký konsenzus, jak to nyní můžeme vidět při rozhovorech s Polskem,“ dodal.