Podle sociologa Jana Herzmanna se případ nejvíc podepsal na ODS. „Podpora strany po pádu Nečasova kabinetu klesala, její voliči byli zklamáni, že ani ten, kdo byl považován za pana Čistého, nebyl čistý, minimálně se dopustil nerozvážnosti, ne-li dokonce trestného činu,“ vysvětlil sociolog, proč celá kauza poškodila nejvíce ODS. Ale poukazuje na to, že to dopadlo na politické strany obecně.

„Poprvé se objevilo riziko, že orgány činné v trestním řízení mohou dosáhnout až do těch nejvyšších pater a že si před nimi nejsou jisti ani členové vlády, členové Parlamentu, a dokonce ani premiér,“ připomněl ParlamentnímListům.cz, jak nejistí byli politici všech stran krátce po razii policie v jejich řadách. Podle Herzmanna je to pro politické strany minimálně varování, které se už projevilo v tom, že jsou partaje opatrnější než dříve ve shánění sponzorských darů na financování nákladných volebních kampaní.

Také politolog Ladislav Mrklas je přesvědčen, že bezprecedentní zásah před rokem v první řadě naprosto destruoval stávající strukturu stranického systému. „Je to samozřejmě nejvíc vidět na ODS, která z pozice strany, jež mohla ještě před rokem uvažovat o roli lídra na pravici, je teď stranou, která bojuje o holé přežití,“ řekl ParlamentnímListům.cz. Druhou „obětí“ je sociální demokracie, která podle politologa ve sněmovních volbách dopadla tak špatně, že dnes bojuje s tím, aby nespadla do stejného problému jako ODS.

„Ne úplně se jí to daří, protože vnitřní spor dvou křídel se nepodařilo úplně vyřešit, i když se zdá, že Bohuslav Sobotka má navrch, ale na druhé straně se dál brousí nože,“ konstatoval Mrklas. Pokud jde o nová hnutí, na jejich chování to prý nemělo vliv, protože teprve vznikají.

Jedinou stranou z tradičních partají, která na celé situaci vydělala, jsou podle Ladislava Mrklase lidovci, kteří nejenže se dostali do Poslanecké sněmovny, ale ve vládě se jim podařilo vyjednat pozici, která je zatím nijak nepoškozuje, naopak se zdá, že svoji roli ve stranickém systému stabilizují. „Dává jim to možnost určité expanze k číslům okolo deseti procent,“ míní politolog. Imunní vůči změnám na politické scéně jsou komunisté, jejich podpora zůstala v podstatě stejná jako před zásahem policie. „Jinak je ještě předčasné situaci analyzovat, až komunální volby ukáží, kdo je na vzestupu, kde je pád nezadržitelný a kde bude jen udržovací situace,“ dodal politolog, že si partaje udělají jasno na podzim.

Kmotři se byli schopni domluvit s každým, nejen s ODS

Ale měla akce, která podle jejích aktérů měla zodpovědět „zásadní otázky celospolečenského významu, zda v procesu projednávání a schvalování zákonů, které ovlivňují život všech občanů, se mají poslanci ve smyslu ústavního slibu řídit nejlepším vědomím a svědomím a mandát vykonávat v zájmu všeho lidu, nebo zda a nakolik je přístupné, aby jejich rozhodování mohlo být ovlivňováno slibem nebo poskytnutím osobních výhod“, jak zdůvodnil olomoucký žalobce Ivo Ištvan obvinění expremiéra Petra Nečase, vliv na zlepšení politické kultury v Česku? Zastrašila politiky natolik, že se přestali stýkat s lobbisty a kmotry, skončili s přidělováním trafik a zákulisními hrátkami?

„V prvním momentě to určitě odstrašující efekt mít mohlo,“ připustil politolog Ladislav Mrklas. Ale jednak se kauzu zatím nedaří dotáhnout, navíc je prý třeba si uvědomit, že tzv. kmotři, kteří byli v souvislosti s kauzou jmenovaní, byli problémem řadu let. „A netýkal se jen ODS, šlo o lidi, kteří se byli schopni domluvit s každým,“ vysvětlil, že pro lobbisty je nejdůležitější strana, která je zrovna u moci.

Ozdravný vliv v politice odborníci nevidí

Mrklas nevylučuje, že zákulisní vliv lobbistů na partaje možná trochu zmizel, ale velký ozdravný vliv zatím nevidí. „Protože místo toho máme ve vládě stranu, která je přímo manažersky řízena a kompletně financována jedním z největších a nejbohatších podnikatelů. Takže sice nevidíme kmotrovství v klasickém pozadí, ale vidíme stranu podnikatelského typu par excelence, což je v řadě vyspělých demokracií něco nepředstavitelného, že by podnikatel typu Andreje Babiše, zejména kvůli jeho mediálnímu vlastnictví, šel do politiky a ponechal si všechny firmy,“ uvedl. Možná lidé lépe vnímají, že se propojení byznysu a politiky dostalo z přítmí nějakých kuloárů na světlo a že je průhlednější, ale že by to bylo kvalitativně něco jiného, tím si politolog není jist.

„Je to určitý precedens, kdo se všechno chystá do komunální politiky. Jak se veřejně přihlásili velcí čeští podnikatelé a majitelé obrovského majetku ke sponzorignu a podpoře politických stran, můžeme vidět jako pozitivní signál, že je to otevřená podpora, ale že by trend spoluvlastnictví stran díky tomu velkému sponzoringu byl něco úplně pozitivního, to se říci nedá,“ vysvětllil politolog. Poukázal v této souvislosti na angažmá podnikatelů kolem všech politických stran. „Vždycky se tam točí minimálně jeden velký hráč z ekonomické oblasti,“ prohlásil Ladislav Mrklas.

Zamotaný případ, vedoucí k pádu vlády a předčasným volbám, doprovázený účelovými úniky z vyšetřovacích spisů a z odposlechů, měl velký dopad i na českou společnost. Ale protože se kauzu vyšetřovatelům zatím nepodařilo dotáhnout, k soudu míří jen možné zneužití Vojenského zpravodajství, celá věc se podle sociologa Herzmanna vleče a rozmělňuje. A veřejnost, která měla na počátku pocit, že boj proti korupci začíná být efektivní, je rozčarována.

„Zpočátku byl dopad na veřejné mínění v oblasti boje proti korupci spíš pozitivní, i když se objevily i názory, že tohle není ten správný postup. Lidé čekali, že se něco stane poměrně rychle a někdo, jak se říká lidově, půjde sedět. Dlouho se vlekoucí proces, který nakonec určitě nepostihne některé aktéry událostí, vede k velkému rozčarování,“ domnívá se Jan Herzmann. Netroufá si říci, jestli budou politické strany v budoucnu opatrnější při jednání s podnikateli a lobbisty. „Myslím, že kauza může mít takový dopad, pokud budou některé věci dotaženy do konce, jestli bude někomu prokázáno trestně-právní jednání a bude odsouzen. Ale samozřejmě nevím, jestli to nastane,“ dodává sociolog.

Veřejnost je dezorientována a má ještě blbější náladu

Podle odborníků se ukazuje z různých průzkumů postojů a hodnot české společnosti, že veřejnost je výrazně dezorientovaná. „A co je typické, tak to je určitá skepse a negativismus, stavící proti sobě různé skupiny. Co nazval bývalý prezident Václav Havel kdysi blbou náladou, máme dnes mnohonásobně vyšší,“ uvádí politolog Ladislav Mrklas.

Jak ukázaly předčasné sněmovní volby, lidé přestávají věřit tradičním politickým stranám. „Za každou cenu hledají nějakou novou alternativu, byť by ta nová alternativa byla kvalitativně ještě horší než ta původní. Myslím, že jsme v době přerodu určité nestability a bude to dál pokračovat, i kdyby se nakrásně ukázalo, že Babiša a Okamura byli špatnými alternativami, nepůjde to zpět k návratu k tradičním politickým stranám, ale znovu k hledání nějakých nových forem a alternativ,“ naznačil politolog, kam povede zklamání z chování politiků a partají.